Proč jste se rozhodl dát rozhovor pro ParlamentníListy.cz, když jinak je v médiích vašich vyjádření pomálu a spíše to vypadá, že v nich ani nemáte zájem k čemukoli cokoli říkat?

Výjimečně odpovídám Parlamentním listům, a to pod tlakem cenzury ze strany většiny ostatních českých médií, která opakovaně zkreslují nebo ignorují fakta, přestože je ode mne dostávají. Krásným příkladem je rozhovor s panem Leinertem z Hospodářských novin, který si můžete v necenzurovaném originále přečíst zde:

Připadám si poslední dobou jako v Bělorusku, jehož občanům chci tímto způsobem popřát svobodu slova a poděkovat za odvahu, s jakou se za svá práva perou. Pokládám to za aktuální vzdor a svůj vzor. Musím nicméně poznamenat, že s tím, že PL zveřejňují často podivné texty i očividné dezinformace, nesouhlasím. Já se však pokusím odpovídat na vaše otázky upřímně.

Mimochodem, k tomu, abych vám dal rozhovor, mě ParlamentníListy.cz přesvědčily případem Jaroslava Němce, zastupitele Pirátů, dnes volebního manažera Roberta Veverky, který kandiduje za Piráty do Senátu v Praze 1. Jarda Němec musel před časem kvůli kauze, kterou cenzurovali Piráti, také vydat svoje svědectví v PL, jinde to nebylo možné. Mediální odbor Pirátů proti Jardovi následně svedl nechutnou dehonestační kampaň. Tu zase proti mně nyní jede velice tvrdě Bakalova Economia, kde má velké příznivce Zdeněk Svěrák. A musím říct, že to vůbec není příjemné. Jsem stigmatizován jeho výroky a trpí tím i celá moje rodina včetně malých dětí. Tonoucí se tedy stébla chytá, proto vznikl i tento rozhovor.

Městský soud v Praze vám po letech přiznal odškodnění za to, že firma Supraphon v září 2016 bez vašeho souhlasu vydala limitovanou edici desek k 50. výročí Divadla Járy Cimrmana. Při odchodu od soudu jste prohlásil, že jste s žalobou uspěli víc, než jste čekali. Když byla vaše dědická práva evidentně poškozena, chápu ten váš výrok správně, že na spravedlnost u českých soudů příliš nevěříte?

Ano, nevěřím, ale tento rozsudek je poměrně výjimečný a podle mne správný. Městský soud v Praze totiž – zatím nepravomocně – rozhodl, že si Supraphon počínal nezákonně, když mě úplně obešel a domluvil se jen s ostatními nositeli práv. A všechny potomky Ladislava Smoljaka se pokusil podvést tím, že ignoroval roli Smoljaka jako režiséra všech nahrávek, což je tedy opravdu na pováženou. Zvykl jsem si, že vychytralí advokáti kolem pana Svěráka tvrdí, že táta jako režisér nic nevytvořil, ale toto? Tato práva režiséra k záznamům her jsou totiž v České republice jednoznačně respektována a nelze je popírat. Je to známka arogance a bezohlednosti této produkční společnosti, kterou zastupuje dvorní advokátní kancelář pana Svěráka.

Z toho, co říkáte, nevychází dobře nejen Supraphon, ale ani Zdeněk Svěrák. Jakou roli v této věci sehrává?

Domnívám se, že se to všechno děje na jeho přímý pokyn, a to z toho důvodu, že tehdy v onom kruciálním roce 2016 u příležitosti 50. výročí Járy Cimrmana došlo k vícero podvodům najednou a všechny nitky vedou k jednomu subjektu. Za prvé, naše práva – Smoljaků – pro rozhlasové vysílání pořadu k 50. výročí Járy Cimrmana prodala Českému rozhlasu Svěrákova zastupující Divadelní agentura ECHO spol. s r.o. a naše autorské odměny si ponechala, když celkem inkasovala neoprávněně bezmála milion korun. Případ je již u soudu, žalobce Smoljak proti Českému rozhlasu. Dále Česká televize – pánové Jiří Merunka, Ondřej Šrámek – na mě v létě 2016 vyvíjela hrubý nátlak, když požadovala, abych dal svoje práva k televiznímu záznamu pro ČT nikoliv České televizi, ale zmíněné Divadelní agentuře ECHO spol. s r.o., což je úplně absurdní požadavek. Kdyby Česká televize ode mne chtěla licenci, aby mohla zaznamenávat představení, požadovala by licenci k užití díla pro sebe, nikoliv pro někoho jiného. Ale z nějakého záhadného důvodu, který pro chytřejší z nás žádnou záhadou vlastně není, zatlačila na nositele Smoljakových práv, aby licenci udělili nikoliv České televizi, ale poskytli ji přes jakéhosi překupníka, který na tom nepochybně získal nadbytečnou provizi nebo chcete-li „výpalné“.