Ministr zemědělství Miroslav Toman začátkem roku odmítl, že by nyní Česká republika omezila používání herbicidu Roundup. Podle Tomana by to znevýhodnilo české pěstitele oproti těm zahraničním, kteří by herbicid používali dále. Roundup je pravděpodobně karcinogenní. Je to podle vás dobré rozhodnutí?

Přes obrovský tlak agrochemické lobby ministr Toman zajistil, že herbicidy obsahující glyfosát, mezi které vámi uváděný přípravek patří, nebudou smět být používány k předsklizňovému ošetření potravinových plodin. To je značný pokrok. Další opatření podle mých informací z Ministerstva zemědělství budou následovat. Je třeba postupně omezit neprofesionální užití, používání ve veřejných prostranstvích i plošné aplikace. Zemědělství má ale na tuto látku doslova návyk. Také Evropský parlament v roce 2017 velkou většinou přijal můj návrh usnesení, ve kterém požadujeme ukončení používání této látky do roku 2022, což by mělo dát dost času na přizpůsobení.

Trávíme Roundupem sami sebe? Bude jednou na Roundup nahlíženo stejně jako na DDT?

Jsem si tím téměř jistý. Ve veřejném prostoru se mluví stále pouze o tom, zda glyfosát způsobuje rakovinu. Jsou mediálně známé dva procesy, ve kterých americké soudy dospěly k názoru, že tomu tak je. Ale nemluví se nahlas o tom, že glyfosát je antibiotikum a má vliv na skladbu a stav bakterií v půdě nebo zažívacím traktu. Vědci prokázali, že právě tento mechanismus je velmi nebezpečný například pro včely, kterým změna střevní mikroflóry snižuje odolnost proti chorobám. Vliv na půdu je podle mého názoru ještě zásadnější. Podle některých vědeckých studií má Roundup negativní vliv na bakterie, které se podílejí na rozkladu rostlinných zbytků, je toxický i pro některé důležité půdní houby, včetně mykorhizních, které zlepšují příjem vody a minerálů rostlinami, a tím pozitivně ovlivňují odolnost zemědělských plodin proti suchu a patogenům. To je v příkrém rozporu s tím, co potřebujeme, abychom zlepšili stav krajiny i zemědělství.

Co zdraví zemědělců, trpí často nemocemi z povolání?

Jistě, od astmatu, přes různé alergie až po kožní problémy. Způsobovat je může seno, sláma, plísně, pyly, kožní šupiny, srst zvířat, čpavek, prach a samozřejmě také hnojiva, pesticidy a další chemické látky. Zemědělce ohrožují i nemoci přenosné ze zvířat na člověka. Bohužel oddělit od sebe jednotlivé vlivy na zdraví je velmi těžké. V případě onemocnění, jako je cukrovka či rakovina, různých degenerativních onemocnění jako artróza, neurodegenrativních nemocí typu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby nebo v případě autoimunitních poruch, jako je artritida a roztroušená skleróza, může dojít k jejich propuknutí roky poté, co byl pacient vystaven škodlivému vlivu. Za kolik problémů je zodpovědné používání toho kterého herbicidu, co je a co není nemoc z povolání, to se dá zjistit jen statistickým vyhodnocením velkých počtů lidí. A když to někdo udělá, jiný vědec to vzápětí zpochybní. Navíc vstupují do hry také produkty pesticidů, které jsou někdy nebezpečnější než pesticidy samotné. Každopádně zemědělství rozhodně není bezpečná profese a podle mého se tomu věnuje hrozně málo pozornosti.