Nejprve šílený teroristický útok a desítky mrtvých ve francouzském Nice, pak napadl radikální muslim sekerou a nožem cestující vlakem v Bavorsku. Zaznívají názory, že západní Evropa už je ztracena a středovýchodní nebo východní má jen pár let na obranu proti radikálním islamistům. Co k tomu říci?

Řada lidí v mém okolí má přesně takové názory, a jsou to lidé, jimž nemám důvod nevěřit. Jsou znalí situace v západní Evropě, mají s ní osobní zkušenosti, pracují tam, mají tam obchodní vztahy. Hodnotí stav věcí stejně. Ptám se ale – co vlastně přesně míníme tím, že máme pár let času? Co se stane poté, až ten čas vyprší? Co čekáme, čeho se obáváme? Nezvratné islamizace? Radikální změny kultury do podoby, jakou si nepřejeme? Nebo ještě něčeho horšího? Zpříma řečeno – bojíme se války, občanské války, náboženské nebo dokonce rasové války? Obávám se, že ano. A to je děsivé. Je to přízrak z těch nejhorších snů.

Mezi pozůstalými po masakru v Nice jsou i muslimové. Právě z řad pozůstalých i dalších z muslimského světa se ozývají apely na to, že řešením je pouze jednota. Že se musíme dát dohromady všichni bez ohledu na vyznání. V tomto světle, co když jsou reakce směrem k muslimské komunitě přehnané, protože skutečně truchlí všichni a nenávist bude vyvolávat jen další konflikty?

Bla bla bla. Omlouvám se za neurvalou reakci, ale takové dokonale prázdné fráze mne v nynější době dokážou rozzuřit. Co je tím „dát se dohromady“ doopravdy myšleno? Nic. Nebo možná to, že si na Facebooku dáme všichni do profilové fotky nějaké barvičky. Nebo že se všichni vyfotíme s cedulí? Slova, gesta, pózy. Potřebujeme činy, ne fráze. Potřebujeme silné bezpečnostní a zpravodajské složky, které povedou razantní válku s terorismem na evropské půdě. Pak se ukáže, kdo je ochoten ke skutečné spolupráci a kdo chce jen máchat fangličkou, a přitom tiše podporovat druhou stranu.

Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v kontextu teroru v Nice uvedl: „Kořeny netkví v Islámském státu. Za smrtí těchto lidí stojí desetiletí prosazovaná krátkozraká politika multikulturalismu, hloupé korektnosti a zavírání očí před objektivní nemožností soužití evropské, na křesťanství založené civilizace a islámského živlu, zahrnujícího dnes už více než 1,5 miliardy lidí po celém světě. A samozřejmě také arogantní snahy Západu o ovlivňování vývoje v muslimských zemích.“ Do jaké míry si podle vás můžeme za teror v Evropě vlastně sami?