Začnu tím, co mě nejvíc udivilo, a sice že v době, kdy se každý bojí veřejně o ožehavých tématech mluvit, někdo řekl, že císař je nahý, tedy že jste vy takhle otevřeně promluvil o situaci u policie. Co vás k tomu vedlo a přemýšlel jste i nad následky, které by to pro vás mohlo mít?

Samozřejmě že jsem přemýšlel, dlouho jsem zvažoval, jestli to vůbec zveřejnit. Pak ale přišla ta pověstná poslední kapka a už to muselo ven, protože pokud už nejsme schopni dojet na nějaké závažné oznámení v řádech pár minut, ale počítá už se to na desítky minut, tak je skutečně něco špatně. A je třeba, aby se to změnilo a začalo se s tím něco dělat...

Už jste začal být popotahován za to, co jste na web Konec Policie ČR napsal?

Samozřejmě se to už řeší, do jaké míry a co jsem zveřejnil a nezveřejnil, jestli jsem si to mohl a nemohl dovolit. Tak čekám, co přijde. Ale nevynáším informace ze spisů, to by mě v životě vůbec nenapadlo, ani žádné tajné informace. Snažím se jen lidi upozornit na to, že policie v těch základních činnostech padne. Základními činnostmi myslím ty výjezdy po volání na 158 a přijetí oznámení. To jsou věci, které lidi zajímají. Když budou lidé v tísni a vytočí 158, jestli policie přijede a za jak dlouho. To je právě ta činnost, ve které policie brzy padne.

Zaregistroval jsem, že jste byl na koberečku u policejního prezidenta Martina Vondráška. Možná neuškodí, když připomenu, že v roce 2012 ještě jako šéf pražské policie čelil kritice kvůli zásahu svých podřízených u dopravní nehody lobbisty Romana Janouška. Ten byl později odsouzen na 4,5 roku vězení za těžké ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. A tehdejší policejní prezident Petr Lessy Vondráška nepřímo vyzval, aby kvůli pochybením v postupu policie odešel z funkce. Ten to odmítl. No a pak po něm sáhl Vít Rakušan, sotva se usadil v křesle ministra vnitra. Jak ten váš rozhovor vypadal?

Nebylo to nějak ve špatném. Pan policejní prezident mě pozval, abychom spolu tu situaci rozebrali. Jeho pohled, můj pohled, seděli jsme necelé tři hodiny, probrali jsme to. Samozřejmě jsme se v některých věcech shodli, v některých věcech jsme se neshodli tak, jak už to u běžného rozhovoru bývá.