Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Snižuje hodnotu této pozitivní zprávy skutečnost, že na daních a pojistném stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více, a to díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a také díky rychlejší inflaci?

Rozklíčujme si to. Co to znamená, že je schodek státního rozpočtu meziročně nižší o 66,9 miliardy korun? Že je pořád extrémně vysoký! A to zase znamená co? Že veřejný dluh stále roste. A to zase znamená co? Že vláda stále na dluh uvolňuje do oběhu nové a nové peníze. A to znamená co? Že stále pohání inflaci. Vidí na tom někdo něco pozitivního? Já ne.

Ceny plynu se odtrhly od ekonomické reality a jsou v současnosti hlavním zdrojem inflace, a tak by mělo dojít k jejich zastropování na celoevropské úrovni. S tímto doporučením, které doprovodila tvrzením, že Rusko používá plyn jako válečnou zbraň, a není to ta neviditelná ruka trhu, která ceny určuje, přišla ve vysílání České televize viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Co o jejím vyjádření soudíte?

Paní viceguvernérka je velmi rozumná ekonomka a její názory jsou vždy zajímavé. Nikdy je neodepíšu na první dobrou a minimálně se nad nimi zamyslím. Nyní jsem se zamyslela – a došla jsem k tomu, že musím v některých ohledech nesouhlasit.

Pravdou je, že na ruském vydírání Evropy není nic moc tržního. Ale pak už tady je jeden problém v tomto přístupu. Prostě pokud ceny plynu zastropujeme, nabídka plynu od Ruska bude pořád stejně velká. Rusko bude pořád Evropě dodávat tolik, kolik ona bude chtít. Ale – při zastropovaných cenách poroste poptávka. Prostě čím nižší cena, tím vyšší poptávka. Tedy čím nižší strop, tím vyšší poptávka. A když zvýšíme poptávku po plynu, ačkoliv jeho nabídka je daná, stane se co? Bude ho nedostatek! A když bude plynu v Evropě nedostatek, tak bude jeho cena pro zpracování v německých plynových elektrárnách vyšší, takže ještě víc stoupne cena elektřiny!