Na adresu Vašeho nového spolku Unie obhájců padla ze strany státních zástupců i řady politiků obvinění, že jde o účelové spojení obhájců, kteří zastupují klienty v kauze Nagyová. Co říkáte tak negativním reakcím?

Nemyslím si, že je povinností kohokoli, aby byl nadšen z toho, že byla založena Unie obhájců, takže ty reakce by mi samy o sobě nevadily, na to má každý právo. To, co by mne ještě před nějakými dvaceti lety zarazilo, dneska už mne to nezaráží, že všichni dopředu spekulují, co Unie bude, nebo nebude dělat, někdo už rovnou říká, že to je jakási píárová záležitost. To znamená, že něco je ještě před tím, než se to stihne nějakým způsobem projevit, už souzeno. Myslím, že to je principiálně špatně, že inteligentní člověk si počká na to, co to udělá, a kritizovat pak může vždycky. Unie obhájců je spolek, je to něco, co nemůže někoho výrazně ohrožovat, takže nikdo nemusí být povinen na to hned reagovat. Ale už jsem si zvykl, že část populace je taková, že když se řekne, že něco je černé, uvažují, proč to ten druhý říkal, a ne, jestli je to černé, nebo není. A někteří lidé už rovnou dopředu říkají, co je špatně, protože už mají takhle nějak v povaze takhle všechno kritizovat. Není to nic světoborného, jsou to standardní reakce na cokoli, jen jsem to vzal na vědomí a nechal být.

Mají i další advokáti, kteří v kauze Nagyová nefigurují, zájem o vstup do Unie obhájců?

Zájem je, nemůžu říci, že by se z deseti tisíc advokátů hlásila polovina, to určitě ne, teď první měsíc se přihlásilo asi padesát nebo možná o něco víc kolegů, takže mohu potvrdit, že určitý zájem nepochybně je.

Zaujalo mne, že jste dva advokáty do Unie nepřijali. Chápu, že nechcete uvést konkrétní jména, ale můžete alespoň obecně říci, jaký může být důvod pro takové odmítnutí?

Nezlobte se, my jsme se zařekli, že se k tomuhle tématu nebudeme vůbec vyjadřovat. To je prostě vnitrospolková záležitost , já to nechci nijak komentovat.

Jen jsem chtěla vědět, jestli máte nějaké podmínky ke vstupu do Unie, nechtěla jsem, abyste uváděl konkrétní důvody, které vedly k odmítnutí těch dvou zájemců.

Nechci uvádět ani obecné důvody, protože by to svádělo ke spekulacím, jestli v tom konkrétním případě platilo to nebo ono kritérium. Přijímání členů je věc prezídia, to v tomto směru žádnými kritérii vázáno není. A nebudu to nijak komentovat.

Unie už začala vykazovat činnost, zveřejnili jste jeden případ šikanózního chování orgánů činných v trestním řízení, na které poukázal ve svém nálezu Ústavní soud. Budete v této praxi pokračovat? Máte víc takových případů?

Ano, je to jeden z našich cílů. Ale zdvořile bych opravil ten výraz šikanózní, my to nechceme takto komentovat, my to považujeme za problematické do té míry, že jsme se to rozhodli zveřejnit, a čekáme na reakce. Podotýkám, že jsme spolek, aspirujeme hlavně na vnitřní život, tedy diskusi o problémech mezi členy spolku, kvůli tomu doděláváme webové stránky, aby pro ten účel mohly sloužit, ale samozřejmě, že počítáme do budoucna i s upozorňováním na další podobná témata, byť to nemusí být třeba v případě konkrétních osob, ale může to být problematika některých institutů trestního práva nebo trestního řízení. Teď zkoumáme problematiku odposlechů. Aspirujeme na to, abychom se obraceli i nadále k veřejnosti i k příslušným institucím s upozorněním na to, že by něco šlo dělat jinak a lépe.

Zkoumáte v souvislosti s odposlechy i případy, že lidé, mezi nimi i novináři, kteří byli odposloucháváni, o tom nebyli dodatečně informováni, i když by podle zákona být měli?

Nepochybně, nicméně se k tomu nechci dál vyjadřovat, ne proto, že by to bylo tajné, ale protože to je materie, kterou zpracovává jiný kolega, a nechci předbíhat, co k tomu předloží a k čemu dospějeme. Ale samozřejmě i tento aspekt problému vnímáme.