Přestože se o covidu-19 ve veřejném prostoru hodně mluví a píše, málo se zmiňuje, jaké může mít toto onemocnění vliv na zdraví člověka. Ví se už přesně, co všechno může v lidském organismu poškodit?

Covid-19 jako všechna virová onemocnění je vlastně multisystémové onemocnění. To znamená, že má sice jako nejčastější cílový orgán dýchací cesty a plíce, protože je to respirační infekce, ale může poškodit řadu dalších orgánů a systémů. Z těch nejzávažnějších je to asi srdeční sval, kdy ho vzácně může poškodit tak, že to může imitovat infarkt a srdce může selhat. Může být ohrožen nebo postižen nervový systém člověka, a to včetně nervů periferních i centrálních, kdy to způsobuje změny chování i vnímání člověka, poruchy vědomí, a to je samozřejmě velmi závažné. Také může dojít k poruše srážení krve a zánětům drobných cév, kdy z ucpání těch cév sraženinami může dojít k opravdu masívní embolii, když se sraženina utrhne, nebo k nedokrevnosti končetiny z toho, jak tam stagnuje krev a stagnuje okysličení. A to jsem nezmínila vliv na imunitní systém, kdy u některých případů dochází tím virem k takovému potlačení imunity, k takovému poklesu lymfocytů, že mohou přerůst v další druhotné infekce bakteriální plísňové, které mohou být příčinou závažného stavu nebo přímo smrti dotyčného. Vliv toho viru na člověka je tedy velmi výrazný.

Co je zatím známo o dopadu této choroby na pacienty s chronickými nemocemi plic?

Je to různé mezi jednotlivými plicními chronickými onemocněními, určitě to nelze podcenit. Samozřejmě pacienti, co mají závažné plicní postižení, mohou mít těžký průběh covid-19. Nejvýrazněji to vidíme pouze u pacientů s CHOPN, s chronickou obstrukční plicní nemocí, zejména u těch, kteří mají pokročilou nemoc, to znamená, že mají poškozené dýchací cesty a poškozenou plicní tkáň, většinou v důsledku kouření, a mají omezené funkce. Ti mívají průběh covidu těžší. Platí to i u pacientů s intersticiálními procesy nebo jednoduše řečeno s plicní fibrózou. My jsme zatím naštěstí u těchto pacientů závažné průběhy covid-19 nepozorovali, respektive jsme nepřijímali žádného z těchto pacientů ani v té jarní tzv. vlně ani teď v podzimní, kteří by byli zhoršení v důsledku covid-19. Naopak u některých pacientů proběhl covid-19 ambulantně bez větších komplikací.

Vy jste se nedávno veřejně vyjádřila, že u části vyléčených zřejmě covid-19 zanechává na plicích stopy. Zaujalo mě slovo „zřejmě“. Zatím to není prokázané?

To slovo „zřejmě“ jsem použila proto, že nevíme, jak dlouho tam ty změny přetrvávají. Jde totiž o ještě příliš krátkou dobu u sledovaných nemocných. Něco víme od čínských kolegů, kteří už publikovali soubory nemocných, že covid zanechává změny v plicní tkáni, a to ve smyslu zmnožení vaziva, jizev nebo přetrvávání zánětlivých infiltrátů po nejasně dlouhou dobu. A úplně nevíme, jak se budou ti nemocní vyvíjet v čase. V době, kdy pouštíme pacienty z hospitalizace, protože jsou už zlepšení, nepotřebují kyslík a jejich zápal plic způsobený covidem se hojí, mají třeba změny, které se potom ještě dlouhou dobu vyvíjejí. U některých téměř mizí nebo zmizí, ale u některých zanechají stopy, které těm pacientům třeba ještě dlouhodobě vadí. A to, jak se to bude vyvíjet, zdali to bude ústit do obrazu nějakého chronického onemocnění nebo zda u většiny pacientů zcela vymizí, teprve uvidíme.