Pane ministře, za hnutí ANO budete kandidovat do Senátu na Přerovsku. Jak byste ale v případě svého zvolení svou funkci ministra provázal s postem senátora?

Hned na úvod chci zdůraznit, že v mém případě by se nejednalo o žádný souběh placených funkcí jako v případě mého předchůdce primátora a senátora Přerova. Ministr totiž může ze zákona pobírat plat plynoucí pouze z jedné z těchto funkcí. Jediným motivem pro přijetí kandidatury byla pro mne tristní situace v našem legislativním prostředí a možnost podpory nezbytných změn v zákonech při projednávání v Senátu.

Máte již představu, čím byste se v horní komoře Parlamentu zabýval, případně jaký výbor by vám byl nejbližší?

Snad to pro vás a čtenáře nebude překvapením, ale doprava, průmysl a podnikání jsou mi obory nejbližší.

Co byste rád pro obyvatele Přerovska v Senátu dobrého udělal?

Pomáhat svému regionu je přirozená motivace každého senátora. Zároveň ale považuji za důležité dělat něco také pro celou tuto republiku, protože například změny v zákoně o veřejných zakázkách, ve stavebním zákoně nebo připravovaný zákon o liniových stavbách v konečném důsledku pomohou také Přerovsku – bez toho se příprava staveb nezkrátí a žádný regionální lobbing nic nezmůže.

Senát je horní komorou Parlamentu a s Poslaneckou sněmovnou má těsné propojení – do Senátu totiž chodí schválené zákony ze sněmovny. Teď je aktuálně právě „ve hře“ služební zákon, o němž se dosud ve sněmovně vedly předlouhé debaty. Jak se na hádky ohledně tohoto zákona mezi pravicovou opozicí a koalicí díváte?

Legislativní proces je skutečně nesmírně zdlouhavý a obstrukce opozice bývají někdy nekonečné. V případě služebního zákona jsem však od počátku vzniku předkládaného návrhu poukazoval na jeho nedostatky, takže zrušení tzv. superúřadu a odmítnutí povinné praxe ve státní správě vítám.

Ve sněmovně se často spolu „škorpí“ předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš s Miroslavem Kalouskem. Čím si vysvětlujete, že právě oni dva jsou neustále ve při?

Nemám důvod tento váš „postřeh“ komentovat.

Hnutí ANO má ale dlouhodobě příznivé preference. Čím si vysvětlujete takový úspěch u voličů?

Poptávka po zastavení rozkrádání tohoto státu nadále roste a důvěra voličů ve změny deklarované naším hnutím neklesá.

Jak momentálně vypadá situace v resortu dopravy, kde, jak známo, jsou největší „bolestí“ dostavby dálnic? Jak je to třeba s rozkopanou D1? A co další dálnice, jaký je u nich plán dostaveb?

Mnohokrát už jsem v médiích zdůrazňoval, že budování dopravní infrastruktury naráží na bariéru neskutečně zdlouhavého přípravného procesu. Současná realita je pak taková, že nestavíme to, co chceme a co je pro tuto republiku strategicky důležité a potřebné, ale to, co nám dovolí účastníci řízení v rámci celého přípravného procesu a hlavně během územního a stavebního řízení. Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem je už asi deset let za horizontem životnosti. Je dílem mých předchůdců, že alternativní severní trasa po R35 mezi Praha a Moravou je hotová pouze ze dvou třetin a lze ji dnes využívat pouze se zatnutými zuby. Nicméně buďme rádi, že modernizace D1 probíhá, protože v pravém jízdním pruhu už mnohdy auta poskakovala jako na tankodromu.

Jak se zpětně díváte na kauzy, kvůli nimž v minulosti padla vláda Petra Nečase? Mám na mysli aféru Jany Nečasové – Nagyové, údajné uplácení tří poslanců ODS apod.

Kauza je produktem své doby - snad už definitivně minulé.

Poslední měsíce svět znepokojuje dění na Ukrajině. Co si myslíte o roli Ruska v ukrajinské krizi? Domníváte se, že tady hrozí ještě větší ozbrojené konflikty, případně, že celá krize skončí válkou?

Konflikt Ukrajiny s Ruskem mne samozřejmě znepokojuje, stejně jako asi každého nejen u nás, ale i v celé Evropě. Nejhorším scénářem by zřejmě bylo jeho nekonečné pokračování. Nejsem žádný odborník na zahraniční vztahy, ale domnívám se, že k nabobtnávajícímu konfliktu přispěly svou měrou obě strany a velmi to poškodilo naše obchodní vztahy, které se v posledních letech úspěšně rozvíjely.