Prezident Zeman se nyní odmítl zúčastnit pohřbu kardinála Miloslava Vlka. Není žádným tajemstvím, že měli mezi sebou v minulosti spory. Je to ze strany české hlavy státu správné rozhodnutí? Co si o tom myslíte?

Skutečnost, že měli mezi sebou spory, přece není důvodem k tomu, aby se pohřbu pana kardinála nezúčastnil. Nevím, jestli tím Miloš Zeman opět nenastavuje nějakou jinou laťku společenské etiky v České republice. To prezidentovo vysvětlení neúčasti mi připadá opravdu, mírně řečeno, velmi zvláštní. Nicméně mnoha lidem, kteří se pohřbu zúčastní, určitě chybět nebude. 

V televizní debatě k úmrtí kardinála Vlka, kde se hodnotila jeho osobnost a působení, uvedl komunistický poslanec Stanislav Grospič, že Miloslav Vlk byl prý kontroverzní osobou. Konkrétně prohlásil: „V rámci katolické církve byl výraznou osobností, polemizoval bych ale o tom, že udělal hodně pro český stát. Katolická církev mu má být za co vděčná, zejména v oblasti církevních restitucí.“ Co k tomu říct?

Hodnocení poslance Grospiče prostě odpovídá vyjádření člověka, který je naprogramován svými postoji jako odpůrce svobod všem církvím. Nic jiného se od něj asi čekat nedalo. Tato kritická slova od kolegy z Parlamentu, komunisty Grospiče, jen svědčí o tom, že kardinál Vlk byl opravdu výjimečnou osobností, která toho dost dokázala pro českou společnost. Koneckonců poslanec Grospič oslavuje časy a režim, který Miloslava Vlka tvrdě perzekvoval a on to přesto vydržel a zvládl udělat mnoho záslužné práce. Takže to negativní hodnocení je vlastně pro pana kardinála velkou pochvalou.

Čím dál víc se přetřásá problematika nízkých českých mezd, které rostou pomalu i ve srovnání se Slovenskem či Polskem. Zmiňuje se problém pracující chudoby a masy lidí, které jsou jen krok od stavu chudoby. Jak tento problém řešit? Je to něco, co podkopává u našich občanů víru v západní orientaci naší země? Jsou Češi „novodobí otroci“ a Česko „německý protektorát“, jak z části společnosti zaznívá?

Takto obecně se to říct nedá. Problém nízkých mezd je spíše regionální záležitostí. V Praze a okolí jsou na tom dobře stejně jako na Plzeňsku. Vůbec ve velkých městech oproti venkovu jsou velké rozdíly ve finančním ohodnocení. A také si nemyslím, že by tato okolnost měla podkopávat naši prozápadní orientaci, vždyť na Východě – v Rusku či na Ukrajině – je ještě nižší životní úroveň než u nás.   

Je pravda, že v devadesátých letech vznikla nepříliš prozřetelná struktura naší ekonomiky a systému vzdělávání, kdy tu máme spoustu jednodušší výroby z ciziny a od toho se pak odvíjí i výše mezd za práci, kterou zastávají lidé s nižší kvalifikací. Nikdo nám to ale tady násilím nevnutil, bylo to naše rozhodnutí. Určitě by za současného stavu pomohlo zvýšit minimální mzdu, což je ovšem takovým umělým řešením. Daleko účinnějším prostředkem bude zaměřit se na inovace a vědeckotechnický rozvoj a tímto směrem nastavit i systém vzdělávání. To dokazuje také stav na úřadech práce, kde je velká poptávka po kvalifikovaných lidech se znalostí jazyků, kterých není v praxi dostatek. Je to ale všechno běh na dlouhou trať. Náš předseda Pavel Bělobrádek udělal v tomto směru za poslední léta už řadu důležitých kroků. Já prostě vidím jako klíčovou záležitost zvýšit vhodnou úroveň vzdělání pro většinu lidí.

A teď pojďme k tématu blížících se voleb. Miloš Zeman bude usilovat o znovuzvolení, je to dobře pro ČR? Jakou má vůbec šanci proti svým soupeřům? A kdo z pelotonu současných kandidátů má vaši podporu? Anebo postaví křesťanští demokraté svého lídra?

Začnu od konce vaší otázky. KDU-ČSL nemá ještě svého kandidáta a rozhodujeme se, jestli postavíme vlastního anebo podpoříme takového, který má blízko k našemu programu. Z těch současných je mi asi nejblíž Jiří Drahoš, se kterým jsem se už i párkrát setkal v různých pracovních záležitostech. Tím však neříkám, že ho budu stoprocentně volit, i další možní kandidáti jsou mi celkem sympatičtí.  
Co se týká Miloše Zemana, v řadě věcí s ním souhlasím, ale také se v mnoha názorech lišíme. Jeho největším hendikepem je, že rozděluje společnost. Já bych si představoval na Hradě osobnost pozitivnější, která naši společnost bude spíše stmelovat. Prezident Zeman také hodně mění své názory oproti tomu, jaké zastával v minulosti, ale dovede to vždy svým příznivcům vhodně vysvětlit. Například se už zapomnělo na to, že souhlasil s bombardováním Srbska, jelikož v době balkánského konfliktu byl naším premiérem a chtěl vyhovět spojencům z NATO, a takových záležitostí by se dalo uvést i víc.  

Martin Fendrych napsal, že jakýkoliv slušný kandidát má šanci Zemana porazit, protože nejsme země nenávistníků. Michal Horáček řekl, že bude vystupovat proti všemu, co Miloš Zeman ztělesňuje, protože naše země má na víc. Souhlasíte s nimi? A co říkáte prohlášení prezidenta, že vlastně žádnou kampaň vést nebude, nebude chodit do televizních diskusí a nebude útočit na protivníky, ani útoky opětovat? Kritici tvrdí, že bude zneužívat ke kampani své krajské návštěvy, služby Jiřího Ovčáčka či zahraniční cesty.

Mně by se především nelíbilo, kdyby některý z těch kandidátů založil jen svoji kampaň na kritice Miloše Zemana, tedy na vyhraňování se vůči svému soupeři, to by bylo hodně málo. Měl by to být člověk, který nabídne pozitivní vizi, a pokud s ní budu souhlasit, tak mu dám svůj hlas.

Ohledně toho prezidentova prohlášení, že nerozjede žádnou velkou kampaň – no, Miloš Zeman si je moc dobře vědom, že tahá za delší kus provazu. Je přece vidět téměř každý den v televizi i v jiných médiích. Má také možnost ovlivňovat veřejnost i jiným způsobem, třeba když se ve sněmovně přímo vyjadřuje k návrhům některých důležitých zákonů a podobně, což jeho soupeři nemohou. Ta avizovaná neúčast ve veřejných debatách o křeslo na Hradě je i dobře promyšleným tahem, jeho rivalové tak nedostanou možnost přímé konfrontace s ním a budou bojovat jen mezi sebou. Miloš Zeman u svých příznivců tak nic neztratí. Na druhou stranu se mi zdá, že to není od něj moc fér, měl by si svoje názory a postoje obhájit i se svými protikandidáty z očí do očí. Lidé by si to určitě zasloužili, ať vědí, co mohou očekávat.

Andrej Babiš, možný vítěz příštích voleb. Byl by dobrým vládcem této země? Utápí se ve svých manipulacích ohledně majetku a dluhopisů, nebo je obětí štvavé kampaně médií a opozice? Čím Česku prospěl a čím uškodil? Je třeba bát se - podle řady kritiků - jeho diktatury, omezování demokracie, nebo dokonce tandemu Zeman – Babiš?

Tak já bych nechtěl moc detailně rozbírat našeho koaličního partnera. Dávám mu za pravdu v tom, když říká, že ho vlastně stvořili jeho nynější největší kritici z TOP 09 a ODS. Na druhou stranu zase nesouhlasím s těmi jeho názory, že tradiční politické strany chtějí Babiše zničit, protože on přišel republiku od nich zachránit a zatnout všem tipec. Dal bych vám takový příklad. Pavel Bělobrádek nebo Marian Jurečka jsou členové naší strany, která už funguje 100 let. Začali od píky, od komunální politiky, a jak se dostali výš, převzali stranu, která se v roce 2010 nedostala ani do sněmovny. Nemají za sebou žádné skandály, nepodíleli se na rozhodování minulých vlád, přesto jsou podle tezí pana Babiše vykreslováni jako zástupci tradičních, zkorumpovaných stran. Přitom víme, kdo sám pan Babiše je. Patřil ke komunistické elitě, je známé, kde pracoval za minulého režimu, jaké měl od mládí zázemí. Že díky svým angažovaným rodičům mohl třeba studovat lyceum ve Švýcarsku. Pak se stal komunistou a v 90. letech, které nejvíce kritizuje kvůli korupci, obrovsky zbohatl, kamarádil se s premiérem Grossem, Ivanu Langerovi byl na svatbě a teď nám tu káže o pravdě a svobodě. On je prostě kontroverzní postavou... My ale nechceme naši koncepci stavět na politice Antibabiš, ale občas se vůči němu musíme vymezit, nemůžeme strkat hlavu do písku.  

I když tradiční politické pravidlo říká, že povolební koalice se tvoří výlučně až po volbách podle výsledků, mnohá média už nyní spekulují, že po vyhraněných roztržkách s ČSSD bude Andrej Babiš hledat koaliční spojence spíše napravo v politickém spektru. S KDU-ČSL údajně nebude mít problém a jako další velmi reálná možnost se prý nabízí spolupráce s ODS. Co vy na to?

Určitě není stoprocentně jisté, že půjdeme do další koalice s ANO. Zajíci se počítají až po skončení lovu, koalice se tvoří až po proběhnuvších volbách. Pro nás vždy bylo a je nejdůležitější, kolik z našeho programu budeme moct realizovat ve vládě s dalšími partnery. V současné době máme opravdu hodně prostoru uskutečňovat svůj program, snad zatím největší, jaký jsme kdy měli. Jak to dopadne pro hnutí ANO i pro nás v parlamentních volbách, ale samozřejmě rozhodnou až voliči.

V jaké atmosféře žije nyní naše země? Kdo tuto atmosféru obohacuje, kdo ji kazí? Média, politici, liberální aktivisté, nacionalističtí aktivisté, neziskovky, napadá vás kdokoliv jiný? A co ona pověstná ruská propaganda, škodí nám víc než dříve?

Já si myslím, že jste všechny ty faktory, které ji ovlivňují, ve své otázce vyjmenoval. Díky jejich kombinaci, s níž se v životě setkáváme, není ta atmosféra zrovna ideální. Média mají teď obrovskou moc také díky tomu, že fungují sociální sítě, které jsou člověku blíž než tradiční noviny či televizní kanály. No a navíc snad každý vlastní už notebook, tablet nebo chytrý telefon, takže si informace může přehrát, kdykoliv chce. Já ale věřím ve zdravý rozum, kdy se člověk musí někdy zastavit a všechny zprávy si v hlavě utřídit, nenechat se nepříznivě ovlivňovat. Prostě nepodléhat různým dojmům a emocím, které všechny ty skupiny, jež jste vyjmenoval, samozřejmě šíří i pomocí jmenovaných sociálních sítí.

V letošním roce budou komunisté slavit 100. výročí toho, čemu říkají Velká říjnová socialistická revoluce. Zaslouží si KSČM, aby byla zakázána? Komunisté tvrdí, že po listopadu bylo rozkradeno vše, co vybudovali. Co jim na to říci?

No, já bych neřekl, že tu naši republiku budovali za minulého režimu jen komunisté. Například moji rodiče byli vyhlášeni, coby věřící, za nepřátele režimu, byť se o to nijak nezasloužili. Pracovali poctivě celý život, dokonce i na takzvaných akcích Z, a takových podobně smýšlejících lidí byly statisíce. Kdyby ti komunisté tady nevládli, tak bychom se měli určitě líp, když za první republiky jsme v životní úrovni byli jen o málo pozadu za Švýcarskem.

A k tomu rozkrádání – vždyť to si velmi často dělali oni sami. Jejich funkcionáři měli nejblíže k ekonomickému vlivu a spravování obecního majetku. V době privatizace, po sametové revoluci, zase pak měli nejlepší informace, posty i vzdělání a mnoho majetků se dostalo do jejich rukou, čímž je zářným příkladem i zmíněný Andrej Babiš. A když tedy dnes staří komunisté kritizují současné poměry, tak vlastně útočí do značné míry na svoje bývalé soudruhy...

Zakázat se KSČM nedá, na to tady máme zákony, aby se to spravedlivě posoudilo, a oni ve svých stanovách i programech nemají nic protistátního, jsou v souladu s naším právním řádem. Také jejich členové se už většinou neřídí stalinovsko-gottwaldovskými ideami. Ve své straně mají široké spektrum názorů od těch radikálních až po liberální a je na nich, aby si to udrželi v patřičných mezích.