Vy kandidujete za Starosty pro Prahu a ucházíte se o post starostky Prahy 10. STAN vás žalují kvůli názvu. Prý matete voliče. Co tomu říkáte?

Jejich žalobu považuji za předvolební humor. Prostě legrácka pro pobavení publika a odvedení pozornosti od toho, že STAN byli čtyři roky v koalici na velké Praze. Teď otočili, matou voliče a tváří se, jakoby jejich zastupitelka čtyři roky neseděla v radě a neměla zodpovědnost za oblast životního prostředí. Na slovo „starosta“ nejde získat patent, stejně jako žádná strana nemůže prskat, když jejich konkurence použije ve svém názvu slova jako demokratický, sociální nebo občanský.

Starostové pro Prahu – to není obchodní značka, kterou vymyslela reklamka pro dceřinou firmu Kosteleckých uzenin. Ten název našeho hnutí přesně vystihuje, že na kandidátce jsou starostové, místostarostové a radní městských částí s bohatými zkušenostmi. Do „velkého“ zastupitelstva za nás kandiduje osm současných starostů městských částí Prahy a řada lidí, kteří na radnicích a v parlamentu působili v minulosti. A z toho vychází ten vzteklý křik od STANu – cítí, že jsou to Starostové pro Prahu, kteří mají právo se takto nazývat. Že právě kandidáti Starostů pro Prahu vědí, jak Prahu dostat z průšvihu, do kterého se dostala kvůli neschopnému vedení v posledních osmi letech. Kvůli neschopnému vedení Prahy, kde STAN aktivně působili…

Za Starosty pro Prahu kandidují politici, kteří byli v různých stranách. Vy ve Straně zelených, pan Nosek v ODS, pan Novák v ČSSD, paní Hujová v TOP 09. Každý pes jiná ves? Co říkáte námitce, že jste jen uskupení politiků, kteří neuspěli ve svých stranách, a tak nakonec kandidují za Starosty pro Prahu?

Spojuje nás jedna podstatná věc – mnohaletá zkušenost se správou města. A já vám řeknu, proč je to důležité. Když chcete rozjet nějaký projekt, zrekonstruovat školu, opravit park, prostranství na sídlišti nebo náměstí, příprava trvá roky. Každou chvíli se dostáváte do momentů, kdy špatné rozhodnutí zpozdí projekt o měsíce nebo i roky. Aktivističtí nováčkové, kteří se teď derou do vedení radnic, se budou zhruba rok dva rozkoukávat. Oni si budou procházet školou praktické politiky, a voliči budou sledovat další rozvrat a stagnaci Prahy. My, profesionálové z „malých“ radnic, nastartujeme rozvoj města hned po volbách. Praha je ve stavu, kdy si už nemůže dovolit další měsíce a roky bezradnosti. 

A co nás ještě spojilo? Všichni jsme lidé, kteří chtějí prosazovat dobré věci bez ohledu na stranickou ideologii. My, Starostové pro Prahu, chceme řešení šílené dopravní situace v Praze, bezpečné ulice, čisté parky nebo spolehlivou veřejnou dopravu. Takové to vnitrostranické koumání, jestli je nějaký projekt dostatečně zelený, konzervativní nebo liberální, to podle mě unavuje jak voliče, tak lidi, kteří chtějí na radnicích něco dělat. V Praze 10 jsme zachránili a nechali opravit školku na Sychrově. Co myslíte – je to projev zelené, sociální nebo konzervativní politiky? Já říkám, že to je projev rozumné politiky bez nálepek. Hodně z nás, co jsme v hnutí Starostové pro Prahu, si řeklo, že už nás ty nekonečné řeči okolo nebaví. Že se nechceme nimrat ve slovíčkách, ale skutečně dělat věci, které jsou pro voliče užitečné. 

A nejde jen o „hezké věci“. V roce 2013 jsem ve funkci místostarostky Prahy 10 zažila povodně na Botiči. Náhlá průtrž mračen zvýšila hladinu tohoto potůčku tak, že v jednu chvíli jím teklo stejné množství vody jako ve středním Labi. Jen díky tomu, že jsme měli zkušenosti, kontakty a odhodlání, tak Desítka tuto katastrofu přežila a zotavila se z ní. Nedovedu si představit ten chaos, kdyby na radnici vládli amatéři. 

Jsme Pražáci. Nejsme náplavy z celé republiky, žijeme většinou v našem městě od narození. Chodili jsme tu do školek či škol, do kroužků nebo sportovních klubů. Díky tomu při oddávání nebo vítání nových občanků si často se snoubenci nebo rodiči tykám – jednoduše jsou to přátelé z dětství. Na mé kandidátce v Praze 10, která se jmenuje Starostové pro Prahu – Zelená pro Desítku, jsou převážně lidé, se kterými spolupracuji dlouhé roky, znám jejich plusy i mínusy, vím, v čem se na ně mohu spolehnout a kdy jim je třeba pomoct. 

Ještě chci zmínit, že v Zelených mám spoustu přátel, je tam řada lidí, které mám ráda a které respektuji. Ale se stranou jako celkem jsem měla problém už leta. Jsem vlastně ráda, že jsem se rozhodla pro odchod, protože by mě to vysávalo a ubíjelo, až bych se možná na komunální politiku úplně vykašlala. 

A nebudete se tlouct mezi sebou? Přece jen asi může mít jiný názor na otázku ochrany životního prostředí bývalý politik Zelených a bývalý politik ODS. Stejně tak na sociální politiku a míru přerozdělování bude mít asi jiný pohled bývalý člen ČSSD a bývalý člen TOP 09…

Naopak. Dokazujeme, že jsme schopní se dohodnout. Například současná aktivistická opozice v Praze 10 vede proti koalici hon. Nekritizuje, ale špiní. Jakoukoliv snahu o kompromis odmítají a jediné, co jim jde, je vršit z prstu vycucanou špínu a obvinění. Podobná štvavá politika musí skončit a Starostové pro Prahu ukazují, že dohoda je možná. Je třeba najít k sobě cestu a pochopit, že jen ze spolupráce může vzniknout něco, co voliči ocení. Rozumná politika bez ideologických nálepek je velká naděje pro naše město. A my ve Starostech pro Prahu to jednoznačně umíme – prokázali jsme to během let strávených na malých radnicích. Jsme schopni spolu mluvit, hledat to, co nás spojuje, připravovat a realizovat věci, které Pražané nutně potřebují. 

Mimochodem – demokratické strany, to není jako ANO, je v nich názorová pestrost a nemusí vyznávat jediný správný názor, tedy ten předsedův. Podobně různorodé jako Starostové pro Prahu jsou i jiné politické strany. I v Zelených najdete liberální křídlo i skupinu „klinikářů“, kteří tíhnou k direktivní ultralevici. V TOP 09 najdete kavárenské sluníčkáře vítající uprchlíky i konzervativce vyznávající křesťanskou Evropu bez imigrantů. Jsou ale věci, na kterých se rozumní lidé bez ideologických klišé shodnou – třeba vnější obchvat Prahy, který odvede kamiony z Jižní spojky, Zahradního Města a Spořilova, je pro město naprostou nutností. Blokovat ho může jen nezodpovědný hazardér.