Po jednání členů vlády s odboráři oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, že kabinet je připraven ještě letos zvýšit platy ve veřejném sektoru. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. To odboráři požadují přidání od července tak, aby zaměstnancům veřejné sféry neklesla za letošek kupní síla. Na podporu svých požadavků vyhlásil navíc odborový svaz státních orgánů a organizací od čtvrtka stávkovou pohotovost. Zaměstnancům veřejné sféry tedy nesmí klesnout kupní síla, ale co těm ze soukromého sektoru, kteří je živí? Těm ano? Jak z toho ven?
Právě tímto byl učiněn krok k tomu, aby dál soustavně klesala kupní síla skoro všem. Kupní síla klesá, protože příjmy nedokážou kopírovat inflaci. Inflace vzniká, když se do oběhu dostává příliš mnoho peněz. Přidáním ve státní sféře hrneme do oběhu opět víc peněz, aniž by za ně bylo co víc kupovat. Inflace tedy zůstane vysoce dvouciferná o to déle.
Jak z toho ven? Neexistuje příjemné řešení. Nejúčinnější řešení – a přesto by nebylo rychlé – je propustit část státních zaměstnanců a nepodléhat vyhrožování o stávce – tedy v podstatě snížit onen nepoměr množství peněz v oběhu versus dosažitelný objem zboží a služeb. Vše ostatní stav vysoké inflace prodlužuje.
Vláda rozhodla s platností od 1. června na čtyři měsíce o snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně. Ale už ve čtvrtek byl benzín o 29 haléřů na litr dražší než poslední den před snížením daně, tedy 31. května. Neměla si vláda takovýto, stejně spíše jen symbolický krok, raději odpustit? K čemu byl?
K ničemu. Ceny pohonných hmot rostou mnohem výrazněji, než jak symbolicky vláda šudlá snižování spotřebních daní, to už jsme tu říkali. Jestli chce vláda někomu pomoci, ať nepodléhá výhrůžkám odborářů a místo toho ať úplně zruší spotřební daně na pohonné hmoty.
Co očekávat od nového složení Bankovní rady ČNB poté, co prezident Miloš Zeman jmenoval Evu Zamrazilovou viceguvernérkou a novými členy Bankovní rady ČNB Jana Fraita a Karinu Kubelkovou?
Je to cosi jako „změkčení“ či „vyvážení“ jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB. Zatímco Michl je v ekonomické hantýrce označován za „holubici“, tedy osobu, která je více ochotná tolerovat vysokou inflaci a nízké úrokové sazby – trojice nově jmenovaných je víc ve stejné ekonomické hantýrce „jestřábí“, to znamená, že víc brojí proti inflaci a spíš tíhne ke zvyšování úrokových sazeb. Takže ve výsledku se vlastně až tak moc nemění. A s oním ústupem od zvyšování úrokových sazeb, jak se o něm ihned po jmenování nového guvernéra spekulovalo, to nebude zase tak horké.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník