Jako téměř každý rok jsem se i letos vypravil do Plzně na Slavnosti svobody. Byl jsem před dávnými lety už na prvních, které se ještě nejmenovaly nijak, a dorazil tam s partou z Vojenského historického ústavu a s obrněným vozidlem M3 Scout. Bylo to po více než 45 letech první americké obrněné vozidlo v Plzni. Přijíždí tam vždy řada kamarádů, sběratelů historické vojenské techniky a především přesvědčených vlastenců od nás i ze zahraničí. Mimo jiné tam letos dorazilo deset veteránů z druhé světové války z 2., 16. a 97. americké pěší divize a z belgického 17. střeleckého praporu. Nejmladšímu je 91 let.

Je škoda a hanba našeho státu, že podobné slavnosti k uctění hrdinů, kteří osvobozovali naši zemi v letech 1944 a 1945 a mnozí za ni položili život, se nekonají i v jiných městech naší republiky. Neúcta k hrdinům spojeneckých armád na většině našeho území je důkazem prohnilosti naší společnosti, a především ubohosti školství a extrémního rozsahu a sprostoty české mediální propagandy řízené z velké části cizáky a slouhy cizáků.

Německý, nebo sudeťácký velvyslanec?

Dobrou náladu v Plzni mi pokazil německý velvyslanec Christoph Israng, jehož názory našly prostor na Seznamu i jinde. Vážený pan velvyslanec se nepokrytě radoval z údajného posunu v otázce sudetských Němců v naší zemi. Domníval jsem se, že pan velvyslanec reprezentuje německý stát. Aspoň to sám tvrdí. Kupodivu to vypadá, že je spíše reprezentantem Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Na německém ministerstvu zahraničí to mají evidentně popletené, jestliže považují Sudeťáky za Německo. Nebo je to záměrné? Co to pana velvyslance naučili? Připomínám, že Sudetoněmecký landsmanšaft je organizace sdružující Němce, kteří byli po právu a na základě mezinárodních dohod odsunuti z naší republiky, případně z Polska a z dalších zemí. Další takzvaní, či samozvaní Sudeťáci byli za svoje zločiny po zásluze vyhnáni. Jiní uprchli, Německo je nevydalo, ani samo nepotrestalo za válečné zločiny. Plukovník Ečer jich stíhal 3000, a zůstali nepotrestáni. Doporučuji z tohoto hlediska knihu „Oběti a jejich vrazi“. Ale jsou i jiné publikace, například „Vyhnání Čechů z pohraničí“.

Pokud by někdo chtěl za sudeťácké peníze opět profesionálně naříkat nad tím, že při vyhnání a odsunu přišly o život Sudeťačky a jejich děti, musím připomenout, že české ženy a děti byly v době protektorátu a okupace vražděny, případně posílány do koncentráků bez jakýchkoli ohledů. Krom toho, některé Sudeťačky byly ve svém fanatismu horší než chlapi, a zločinní spratkové z Hitlerjugend byli nejzuřivějšími obránci nacismu, připomínajícími současné primitivní euromarxistické neziskovkáře. Spojenci je v mnoha případech na místě stříleli, jak na západní, tak na východní frontě.

Sudeťáci jako reprezentanti nacismu napomohli k zničení demokratické ČSR, ke vzniku druhé světové války a tím i k nacistickému teroru v mnoha zemích Evropy. Jen Slovanů zahynulo víc než 36 milionů, 28 milionů občanů tehdejšího SSSR, 6 milionů Poláků.

Názorům pana sudeťáckého velvyslance Isranga se nelze divit. Osm let pracoval v úřadu kancléřky Merkelové, jejíž velkou oporou jsou právě Sudeťáci. A jak jsem již psal, Sudeťáci jako jediná část Němců neprošli denacifikací po válce, což nemůže zpochybnit ani pan Israng, takže jsou nositeli nacistických tradic. A takové je samozřejmě a logicky i jejich sudetské dědictví, tedy mnohých z nich.