Nejdříve se zeptám na nejzásadnější věc, která trápí celou Evropu, ale nás ještě o něco více, protože se na nás valí britská infekčnější vlna koronaviru. Je málo vakcín. Takže se nemůže očkovat tolik lidí, kolik bychom potřebovali, a někteří bohužel kvůli tomu zemřou. Jak píšete na sociální síti: „Činitelé Evropské komise v čele s von der Leyenovou nemohou najít žádnou pro veřejnost přijatelnou ‚objektivní příčinu‘ svého selhání. O kvalitě vedení a řízení svědčí už samotná neschopnost realisticky odhadnout možnosti. Uzavřeli smlouvu, podle níž platí cizími penězi – penězi poplatníků – a utajují obsah smlouvy. To není drobné darebáctví městského zastupitelstva, které má naději, že unikne pozornosti. To je zločin, za který v méně „demokratických“ zemích hrozí poprava. V EU nic. To je příliš málo. Jde o desítky miliard a desetitisíce mrtvých.“ Měla by kvůli tomuto velkému selhání s hrozivými následky předsedkyně Evropské komise rezignovat či být odvolána?

Vloni na jaře jsem se vyjádřil, že tato pandemie sama nezmizí, koronaviry snadno mutují, onemocnění probíhá dost často bez příznaků a smrtnost je taková, že mnoho lidí klidně podstupuje rizika. Je prakticky nemožné pandemii zadržet, dokud nebude proočkována velká většina populace. V „rozvojových“ zemích, kde není šance na plošnou vakcinaci, bude infekce kolovat stále a periodicky přicházet v menších epidemiích do Evropy.

Evropská komise je vysoce korupční prostředí, jestli nestačí jako důkaz způsob „zajišťování“ vakcín, tak podezřelých jednání je mnoho, a nelze je připisovat čiré blbosti, většinou jde zřejmě o úmysl. Uzavřít bez korektního výběrového jednání smlouvu s neprůhledně vybranými firmami a s utajenou smlouvou…? Evropská unie bojuje o svoji věrohodnost a uznání důležitosti. Tak se rozhodla „zajistit vakcíny pro všechny“. Poslanci Polčák, Zdechovský, Charanzová, Pospíšil a další sice tvrdí, že bez Evropské unie bychom vakcíny neměli, ale dnes každý ví, že Spojené království Velká Británie a Severní Irsko je nezapomenutelně bez Evropské unie, a v očkování je několikanásobně úspěšnější.

Pokud jde o paní von der Leyenovou, byla zvolena v sedmisetčlenném tělese Evropského parlamentu většinou sedmi hlasů. Na rozdíl od Josepa Borrella, kterému dětinsky vyčítají malou tvrdost v jednání s Ruskem a mnozí tlačí na jeho odvolání v naději, že větší tvrdostí slov zatlačí někdo jiný Rusko do defenzivy, tak von der Leyenovou si těžko někdo dovolí odvolávat. To se musí víc snažit, asi jako doma ve funkci ministryně obrany. Z hlediska strategického je pro euroskeptiky paní předsedkyně požehnáním.