Hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou navrhlo zařadit na program Poslanecké sněmovny bod vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie. 69 poslanců se v hlasování zdrželo, 28 bylo pro a 93 poslanců proti. Například Martin Fendrych pro Aktualne.cz hlasování označil za varovné. Ukazuje počet poslanců, kteří se zdrželi, změnu směru ve vztahu k Evropské unii tak, jak naznačují některá varování?

Osobně v tom žádnou změnu směru nevidím. Kdybych byl poslancem České republiky, tak jsem pro zařazení bodu z důvodu, že bych se rád konečně utkal s Okamurou ve věcné diskusi ohledně toho, co je Evropská unie a co nám přináší jednotný evropský trh. Myslím, že Tomio Okamura je populista, který nemá spočítané dopady, neuvědomuje si, co vše by to ovlivnilo. Je to za mě jen člověk, který rád ukazuje, že by chtěl nějaký návrh předložit, ale dopředu si nezajistí podporu. Dělá to jen polovičatě na efekt. Ani to hlasování o zařazení bodu, který se týká diskuse, tak vlastně nic neukázalo. Spíše předvedlo, že si poslanci třeba příště tento bod odhlasují, a pak dostane Tomio Okamura velkou nakládačku.

Obecně navíc platí, že diskutovat zrovna tohle v době krize je blbost. Teď to ničemu nepomůže, musíme probírat věci, které se týkají řady podnikatelů a lidí, kteří se v současné době dostávají do problémů, musí třeba propouštět a budeme tu řešit chudobu. Energii bychom měli soustředit hlavně na pomoc lidem a podnikatelům, ne se vyčerpávat diskusemi o potřebnosti referenda. Ono to ale ještě přijde. Opravdu si nedělám iluze, že se podobné diskusi vyhneme. Lidé jsou frustrovaní už teď, bude se hledat jakýkoliv viník a Tomio Okamura si tak klidně může začít připravovat argumenty. Co jsem od něj zatím slyšel, byly to většinou bláboly a během pár vteřin na internetu vyvratitelné fake news.

Sám jste k tomu na sociální síti uvedl, že pouze v diskusi se může ukázat nesmyslnost jeho návrhu. A také, že Tomio Okamura nemá své názory ničím podložené. Takže byste chtěl návrh přijmout k projednání, aby došlo k samotné diskusi o členství v Evropské unii?

Určitě by taková diskuse měla proběhnout, a není to nic proti ničemu. Vzal by se tím vítr z plachet lidem, jako je Tomio Okamura. Jak jsem ale naznačil, v tuto chvíli by mi to přišlo dost sobecké vůči všem, co se kvůli vládním opatřením dostali do problémů. Situace by se měla nejprve alespoň stabilizovat, což je odhadem otázka zhruba půl roku.

Nepovažujete tedy 69 poslanců, kteří se zdrželi, za znamení jiného přístupu k Evropské unii?

Vůbec. S některými z nich jsem mluvil a smáli se. Říkali, že to bylo absurdní, ukázková snaha Tomia Okamury, který v době koronaviru nepřišel s žádným návrhem, se zviditelnit. Řada z nich tuto debatu do budoucna chce podobně jako já, proto třeba nehlasovali. Spíše to ukazuje, že Tomio Okamura není schopen předložit jiná témata a žádná věcná témata na řešení koronakrize, tak se snaží zvýšit si tímhle preference. V této chvíli to opravdu byl ale prostě jen dost zoufalý výkřik do tmy.

Německý velvyslanec Christoph Israng české hlasování označil za impulz: „Výsledek hlasování Sněmovny k referendu o vystoupení ČR z EU musí být impulzem, abychom své české partnery a přátele získali ještě více pro Evropu. Aktivní ČR v srdci Evropy je ku prospěchu nás všech,“ uvedl. Co vy na to?

S některými velvyslanci členských států Evropské unie jsem hovořil a na hlasování se mě ptali, protože jim bylo dezinterpretováno. A mohu říci, že naprosto souhlasím s tím, že je potřeba ukazovat na některé věci, které jsou spojené s pozitivy Evropské unie. Některá média tvrdila a tvrdí do dneška, jak Rusko pomáhá Itálii. Já jsem měl možnost diskutovat s Italy ohledně Ruska a mám informaci o tom, že to bylo veliké PR a skutečná pomoc byla velmi malá. To jsem v českých médiích v podstatě nezaznamenal.

Musíme se připravit na tato témata a je dobře, že i ostatní členské státy a velvyslanci chtějí, aby se diskuse otevřela. Chtějí se zeptat českých politiků, kteří bojují za vystoupení, jakým způsobem by to dnes chtěli řešit, nebo jak by chtěli zajistit volný obchod, když je Česká republika velmi proexportní a 89 procent investic je u nás ze zahraničí. Řada politiků, kteří dnes tvrdí, že bychom měli vystoupit, tohle vůbec vyřešeno nemá a nemá ani zpracované analýzy dopadů na Českou republiku a ztráty pracovních míst. Ať řeknou lidem, kteří jsou dnes zaměstnáni v exportních firmách, že budou bez práce. Řada z nich by práci prostě neměla. Firmy by se přesunuly tam, kde vše bude jednodušší a stabilnější. Na to, že bychom si vyjednali nějaké dobré podmínky a zahraniční investoři by tu zůstali, bych moc nespoléhal.

Co říci na častý argument, že je obchod zaručen ve smlouvě EFTA, resp. ESVO – Evropské sdružení volného obchodu?

Kdo trochu zná evropské právo a fungování Evropské unie, tak ví, že jde o VIP klub – když to zjednoduším. A člen VIP klubu má VIP podmínky. Jestli někdo navrhuje ESVO nebo jiné nástroje, tak jde o nástroje zajišťující jen volný pohyb zboží, ale už třeba ne samotný přístup k jednotné certifikaci zboží nebo k dalším nástrojům, které dávají volný pohyb osob a služeb po Evropské unii, zjednodušení přístupu na trhy – to není touto smlouvou řešeno. Je potřeba si to uvědomit. Dnes třeba stačí certifikovat výrobek v České republice a nemusíte ho certifikovat v dalších 26 zemích EU. A kdo tvrdí, že je tomu jinak, tomu buď nerozumí, nebo předpisy nezná. Navíc třeba Norsko, Lichtenštejnsko a Island za přístup na evropský trh velmi draze platí, to přesně jsou ty pro mnohé kontroverzní, takzvané norské fondy. Švýcarsko si své bilaterální smlouvy zase vyjednávalo přes dvacet let a existuje tak už přes 120 dílčích smluv. Je velmi pravděpodobné, že ještě vzniknou další.

V jednom z našich rozhovorů jste na téma Evropské unie řekl: „Evropská unie se stabilizovala, myslím, že se podařilo stabilizovat finanční krizi. Nyní je potřeba změnit řadu věcí v oblasti bezpečnosti a provést reformu Evropské unie. To jsou hlavní témata, která nás čekají a která musíme dotáhnout.“ Když se na tato slova podíváme dnes, v době pandemie, jakou představu o stabilizaci máte nyní? Evropská unie navíc čelí kritice za to, zda tuto situaci zvládla.

Obecně jsou má slova stále platná. Nic zásadního se na nich nezměnilo. Prostě Evropská komise a její složení bohužel není nikterak v tomto ohledu progresivní, a nikdo z těch současných členů Evropské komise nepřichází s rozumnými nápady, jak fungování změnit. Až teprve teď v souvislosti s koronavirem a propadem ekonomiky to vypadá, že konečně začne docházet ke skutečným reformám, protože na spoustu věcí, ať už jsou to nefungující agentury nebo další záležitosti Evropské unie, nebudou peníze. A budou se muset buď zrušit, nebo reformovat.

Evropská unie vznikla jako nástroj pro stabilizaci Evropy, pro spolupráci, ekonomický rozvoj. Spousta těch oblastí jsou buď přežité, nebo v nich Evropská unie nemá kompetence. Členské státy se musí definitivně rozhodnout, zda Evropské unii buď kompetence dají, nebo druhá možnost – rovněž legitimní, že kompetence nedají, a tím pádem nebudou po Evropské unii chtít, aby do těch věcí jakkoliv zasahovala a kafrala. Ani žádné iniciativy a prohlášení politiků prostě nebudou. Řekne se, že zdravotnictví je výhradní kompetence členských států, tak jako dnes, a Evropská unie nebude například ani shánět registry či ochranné pomůcky. Deset let se na to nebude sahat, a pokud si to členské sáty dobrovolně vyberou, tak ta cesta taková bude.