Jak vy vidíte případ Skripal, kdy někdo otrávil dvojitého agenta pracujícího pro britské a ruské tajné služby Sergeje Skripala a jeho dceru otravným plynem novičok? Silně podezřelí jsou Rusové, nicméně přímé důkazy nejsou. Připomínám, že Skripal byl v Rusku v roce 2004 zatčen a poté odsouzen za špionáž, v roce 2010 ho vyměnili a žil v Británii, a teď najednou po osmi letech krátce před prezidentskými volbami v Rusku je otráven... Západní země kvůli tomu masivně vyhošťují ruské diplomaty. Nejedná se však příliš pod vlivem emocí a podezření, nikoliv na základě faktů?

Vyvolala se určitá emotivní situace až hysterie, že ten, kdo se k nim nepřipojí, je zrádce. Bohužel bez předložení jasných důkazů se přikročilo k řešení toho problému způsobem, který se mi vůbec nelíbí. Místo toho, aby se mezinárodní bezpečnostní situace uklidňovala, tak se problémy eskalují. Což určitě není v mém zájmu, ani mých spoluobčanů, ani v zájmu Evropy.

Prezident Zeman pověřil BIS, aby prověřila, zda se u nás novičok neskladoval a nevyvíjel. Za což sklidil kritiku. Co si myslíte o tomto jeho zadání vy?

Vykřikovat tady v tomto případě, že prezident – vrchní velitel ozbrojených sil – požádal Bezpečnostní informační službu, aby mu nějakým způsobem zmapovala situaci a doložila, jak se věci mají... Nemám potíže ani s tím, že o tom informoval veřejnost, protože ta touto událostí díky médiím žije. Myslím tedy, že informace, že se tato věc prověřuje, je naprosto v pořádku. Lidé, kteří vykřikují něco o velezradě, by si o tom měli něco přečíst a seznámit se s věcmi. Silná slova tu nejsou namístě.

Kritici tohoto kroku to berou tak, že tímto prověřováním prezident jakoby přiznával, že u nás ten novičok mohl být, a dával za pravdu Rusům, když se vžiji do jejich myšlenkových pochodů...

Tyto myšlenkové pochody jsou zcestné. Prezident se v žádném případě nevyjádřil tak, že Rusové mají pravdu. Pouze požádal o prověření této informace, protože někdo tady něco tvrdí a my bychom měli vědět, jak na tom jsme.

Neměl prezident pověřit k prověření této věci spíše než BIS rovnou armádní chemiky, kteří o tom budou patrně vědět nejvíce?

Jsem bývalý vojenský chemik. Kdysi jsem cvičil s ostrými – yperitem a sarinem. Takže vím, co se tu dělo v osmdesátých letech a čím jsem prošel i já. Prezident se rozhodl, jak se rozhodl. Určitě je BIS schopna oslovit Vojenské zpravodajství a jít touto cestou.

Nepřipomíná to trochu s těmi emocemi kolem Skripala Slovensko po vraždě novináře Kuciaka a jeho snoubenky, když se začala řešit takzvaná italská stopa, kvůli čemuž museli odstoupit dva hlavní muži Smeru, premiér Fico a ministr vnitra Kaliňák? Kdy vyšetření vraždy najednou jakoby ustoupilo do pozadí na úkor politickým bojům...

Samozřejmě, že díky tomu mají politici střelivo a mohou se ostřelovat. Otázka je, zda je to racionální. Nechtěl bych to ale úplně srovnávat. Myslím, že pan premiér Fico měl za šéfku kabinetu slečnu, která byla v přímém napojení na některé lidí z toho podsvětí. Takže situace tam byla jiná a rozhodně to nelze srovnávat rozsahem a dopadem na zhoršení mezinárodních vztahů. Jedna věc je nějaká vnitropolitická situace a druhá, že se tu hrotí vzájemné vztahy jaderných velmocí.

To je jasné. Myslel jsem to na té úrovni emocí, že převládají na úkor nějaké racionality...

Máte pravdu v tom, že celá tato doba je taková, že společnost se přestává řídit racionálním rozumem a naskakuje na jakékoliv adrenalinové mediální zprávy a pak se přestává chovat rozumně, chová se iracionálně.

Jak ve světle tohoto halasného pokřiku kolem Rusů vidíte to obrovské ticho kolem Turecka, které vniklo do sousední Sýrie a dobylo Afrín, kde žijí syrští Kurdové? To jsou ti Kurdové, kteří v jednom období byli jediní, kdo dokázal čelit Islámskému státu a Západ je podporoval, teď mlčí...

Bohužel. Když budu chtít být racionální – politika se tisíce let odehrává stejným způsobem. Ale jsme v jednadvacátém století a měli bychom držet alespoň nějakou čest a etiku. Mně celá tato situace kolem Turecka je nepříjemná. Byl jsem v Bruselu a ptal se, jaký je dnes rozdíl mezi Tureckem a Ruskem. Nikdo na to nechtěl moc reagovat. Jediný rozdíl je v tom, že my Turecko potřebujeme z geografického a vojenského hlediska, kdežto Rusko nepotřebujeme. I když i to, že ho nepotřebujeme, je také špatně klasifikováno, protože pokud by se situace uklidňovala, tak kdyby se to dalo dohromady s tím, co Rusko má, vznikne obrovský potenciál lidský, surovinový, energetický. Takže se chováme jako blázni.

Ve Francii ve středu uctili opravdového hrdinu, četníka, který se nechal vyměnit jako rukojmí v supermarketu při útoku zfanatizovaného islamisty. Zároveň si v ten den připomněli zavražděnou Židovku, starou paní, která přežila holocaust. Už však nepřežila řádění islamistů. K tomu jste na Facebooku napsal: „Jak dlouho si budeme lhát do kapsy, jak dlouho se necháme oblbovat tím, že tohle není válka...?“

Ano. Jsme ve válečném stavu. Mnozí liberální demokraté nebo ti, co nosí na očích růžové brýle, si to nechtějí přiznat. Nebo to odmítají z jakýchsi pravdoláskařských důvodů. Skutečnost je taková, že ani průvody už moc nezabírají. Jsou každou chvíli a se smutnými tvářemi se konstatuje, jak je to strašné. Od 2014, kdy to začalo, Evropa neudělala vůbec nic. Jenom se vydala všanc Turkům. Turci jsou v postavení, že stále mohou Evropu vydírat. Evropa neučinila nic k tomu, aby bránila svoje vlastní teritorium. Je to nebezpečí. Dokud si to nepřiznáme, tak se opravdu nebude nic moc dít. Na výtky, které slyším na svou adresu o tom, že vyvolávám poplašnou zprávu a že tu nikdo není... Až tu budou, tak bude pozdě. Protože budou dělat to samé, co dělají ve Francii, v Německu i jinde.

Napsal jste tam také, že si lžeme do kapsy. Trochu jsme si to připomněli, když v ČT ve středu večer rozebírali v Událostech a komentářích, jak se ve Francii rozmáhá antisemitismus. Uvedli jeho tři zdroje: radikální pravici, radikální levici a islamismus. Jenomže dle mého je to nesrovnatelné a matoucí. Vraždy v této době páchají hlavně islamisté (což tedy v pořadu také uvedli)...

Taky už se to tam bije mezi sebou. Ale to už je důsledek. Pokud přehlížíme to, že veřejnost to vnímá nějakým způsobem a nic se s tím nedělá, tak se část veřejnosti radikalizuje. Děláme si tím hned dva problémy. Budeme tu mít lidi radikalizované islamismem a také lidi radikalizované naší neschopností. Chováme se jako blbci.