Po řadě let, kdy se v roce 2012 podařilo prosadit vyrovnání státu s církvemi, teď kvůli vydírání komunistů, že přestanou podporovat vládu Andreje Babiše, prošlo zdanění církevních náhrad. Jak to vnímáte?
Myslím, že je ke škodě věci, že došlo k prosazení tohoto zákona, protože se ukazuje, že není vůle podpořit to, že církve dostaly toto majetkové vyrovnání jako náhradu za škody, které způsobil komunistický režim. Tímto zákonem dala většina poslanců najevo, že nestojí o nějaké vyrovnávání s církvemi, že nepovažuje škody, které utrpěly církve, a to není jen katolická, za tak závažné, aby jim přiznaly i výši náhrad bez dalšího zdanění. To je podle mne silný signál, který svědčí o tom, že komunisté, ačkoli mají velmi malou parlamentní podporu, hrají velice důležitou roli na politické scéně. Myslím, že to je výsledek toho, že bez komunistů nelze fungovat v současné konstelaci, jak si to představuje především nejsilnější vládní strana ANO. A řekl bych, že i ostatní strany nehlasovaly pro tento zákon jen s ohledem na své voliče, že si to přejí, což je nepochybně fakt, ale že například sociální demokraté očekávají, že ve vládě zůstanou, a SPD počítá s tím, že pokud by došlo k nějakým turbulencím, mohly by nějakou z těch stran, která přímo vládne s ANO, nahradit.
Co si myslíte o tom, že třicet let po pádu totalitní komunistické moci přistoupily některé dnešní parlamentní strany na tlak komunistů, i když musí vědět, že je to jen umocňování nespravedlnosti, která se stala v minulosti?
To je znak toho, jak se vyvinuly politické poměry u nás. A současně je to znak toho, že politické strany nebyly ochotny se domluvit s nejsilnější parlamentní stranou ANO, a tudíž umožnily, že komunisté jsou ti, kdo naši politickou scénu ovlivňují. Je to samozřejmě i chyba demokratických stran, ony pomohly tomu, že komunisté jsou v takové pozici. Už jsem o tom mluvil v souvislosti s výročím Února 1948, že komunisté dostávají ten prostor v okamžiku, kdy demokraté selhávají. Myslím, že se měly nějakým způsobem domluvit, aby byly podporovateli vlády ony a nikoli komunisté.
Není zdanění církevních restitucí vlastně určitým vítězství komunistické ideologie, která tady čtyřicet let posilovala ve společnosti nenávist vůči církvím a jejím představitelům, a i teď s pomocí sociálních demokratů prosazovala názor, že si církve náhradu za ukradený majetek nezaslouží nebo že dohodnutá náhrada za nevydaný majetek je příliš vysoká? Není to jakési vyvrcholení dlouhodobého snažení komunistů?
Myslím, že máte pravdu. Ta propaganda tady byla silná v době komunismu, ale komunisté navazovali na poměrně dlouhodobé antikatolické tendence, které zde byly už za první republiky a ještě dříve v době 19. století. Tou hlavní tradicí, ke které se česká společnost dlouhodobě upírala, byl Jan Hus a tradice husitství. Zatímco katolické tradice byly poměrně ostrakizovány a upozaďovány, takže tu panuje velmi negativní nálada vůči katolické církvi, a ten hlavní nesouhlas ventiluje veřejnost vůči katolické církvi, což navazuje na dlouhodobé protikatolické nálady, které ve společnosti jsou. Ale občané se vůbec nezamýšlejí nad tím, že do toho majetkového vyrovnání spadají i nekatolické, tedy evangelické církve, i židovská obec. Takže názor předsedy SPD Okamury, kterým zdůvodnil, proč podporují zdanění církevních náhrad, že se tím zlepší obraz církve, není samozřejmě pravdivý, protože negativní obraz je ve veřejnosti už mnoho desetiletí, řekl bych více než dvě století, od 19. století.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová