Když jste se dozvěděl o útoku na Charlie Hebdo, při kterém zemřelo 12 lidí, jaká byla Vaše první reakce?

Samozřejmě zděšení. Jsou to osobní tragédie rodin. Navíc uplatňování principu, že neshoda s míněním někoho jiného, i když by bylo třeba urážející, má mít za následek zabíjení, to je naprosto nepřijatelné.

Jak se projeví následky atentátu v uvažování veřejnosti?

Povede to k zamyšlení nad tím, jak jsme si doposud představovali multikulturalismus. Možná, že to přinese i něco dobrého v tom smyslu, že si řekneme, že Evropa je postavena na určitých hodnotách, a to je úcta k jednotlivci a dodržování lidských práv. O jejich existenci se budeme muset trochu více zasazovat než doposud.

Z úst politických elit Evropy zní, že multikulturalismus selhal. Politolog Oskar Krejčí pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Neselhal multikulturalismus a my nemůžeme tuto myšlenku zavrhnout, musíme ji pojmout jinak.“ Jak to vidíte Vy?

Měli bychom si říct, že v Evropě chceme žít v prostředí, které je uctivé k jednotlivci a které dodržuje lidská práva. Pokud chtějí žít příslušníci jiných kultur v Evropě, musejí toto respektovat. Dosavadní selhání vidím shodně s panem politologem v tom, že v rámci respektu k jiným kulturám jsme tolerovali i porušování našich základních právních systémů, a to jsou lidská práva.

Bude na to stačit současná legislativa, nebo byste přivítal úpravy?

Nemyslím si, že je problém v legislativě, ale ochotě ji aplikovat. Zatím jsme si zvykli na pozitivní diskriminaci, nebo, chcete-li, vytváření vhodnějších podmínek pro menšiny, a to i na úkor uplatňování základních právních systémů jako jsou lidská práva. Doufám, že se něco změní, abychom se nemuseli cítit cizinci v našich vlastních zemích.

Jak se projeví teroristický útok a následky tragédie na soužití Evropanů s muslimy? Neobáváte se eskalace konfliktu a větší polarizace společnosti?

Samozřejmě. Nebezpečí polarizace a nebezpečí, že někteří lidé budou házet všechny muslimy do jednoho pytle, situace nutně vyvolává, a proto si myslím, že je teď míč na straně muslimů, aby masově a hlasitě dali najevo, že něco jako pařížský útok je pro ně zcela nepřijatelné.

Evropská unie bude muset řešit situaci s vlnou imigrantů. Objevil se i názor, že by bylo vhodné, aby Evropa ve světle pařížského atentátu uzavřela jižní hranici a chránila ji například vojensky?

Nemyslím si, že by to byla správná cesta. Musíme rozlišovat. Jsou uprchlíci, ti, kteří mají potřebu ochránit svůj život, ale o nich asi nemluvíme. Před běžnou imigrací bychom měli být schopni lépe chránit hranici a vybírat si, koho do Evropy pustit chceme a koho ne, ale uzavírat hranici, to není ani reálně možné. Myslím, že normy Evropské unie jsou vcelku v pořádku, jen je potřeba zlepšit aplikaci.

Co když si krajně pravicové politické strany Evropy vezmou právě témata imigrace, terorismu, národnostních menšin za své a nabídnou rychlá řešení?

Je velmi pravděpodobné, že se to stane. Už jsme slyšeli některé výroky Marine Le Penové, pro kterou je tato situace živnou půdou. Pokud se jasně neukáže, že státy, a v jejím případě Francie, se efektivně dokážou hrozbám postavit, může to mít politické důsledky. Stojíme před volbami prezidenta Francie.

Lze dát události do kontextu s děním na Ukrajině? Diplomatická jednání pokračují, připravuje se čtyřstranný summit v kazašské Astaně na 15. ledna. Je možné, že by Evropská unie přehodnotila svůj postup vůči Rusku, když vidíme už v těsné blízkosti velmi silného nepřítele?

Situace na Ukrajině je také zápasem o evropské hodnoty, o to, zda přejeme pokusům o demokratizační proces na Ukrajině. Mezinárodní právo nemůže být násilím porušováno. Evropa v tuto chvíli svádí boj o svou lidsko-právní podstatu na dvou různých frontách. Ale rozumím té otázce tak, že jako větší zlo lze chápat teroristické útoky a islámský radikalismus a je pravda, že v tom je spolupráce s Ruskem rozhodně žádoucí.

Může do budoucna nějak ovlivnit stav skutečnost, že v Řecku se blíží volby a podle průzkumů vede krajně levicová strana Syriza, známá odporem k podmínkám mezinárodní půjčky Aténám. Hovoří se o případném vystoupení Řecka z Evropské unie….

Případné vítězství krajní levice v Řecku může znamenat, že Řecko nebude nadále ochotno jít cestou sociálně citlivých a velmi náročných sociálních reforem a že naopak půjde směrem levicového rovnostářského sociálního blahobytu, což znamená, že řecký rozpočet nebude v takovém stavu, aby dlouhodobě mohl plnit kritéria eurozóny. Spíš než vystoupení Řecka z Evropské unie, bych očekával, že případně Řecko vystoupí z eurozóny.