Zaznamenal jste nějaké zajímavé reakce v Německu na úterní schůzku bývalého kancléře Helmuta Kohla a maďarského premiéra Viktora Orbána, kterou někteří členové CDU brali jako urážku kancléřky Angely Merkelové? 

Návštěva přinesla jisté překvapení – německá média konstatují, že proběhla oproti očekáváním především jako soukromé přátelské setkání. „Revoluce z Oggersheimu“ se nekonala, konstatoval například Der Spiegel. Skutečně, prohlášení, které oba protagonisté zveřejnili, zdůrazňuje, že Viktor Orbán a Helmut Kohl „nejsou v rozporu s úsilím kancléřky Angely Merkelové“ a jsou s ní zajedno, i pokud jde o cíle při řešení uprchlické krize. V prohlášení se oba hlásí i k celoživotní prioritě Kohlovy politiky – „politicky sjednocená Evropa nemá alternativu“. Premiér Orbán seznámil Helmuta Kohla se svým plánem „Schengen 2.0“, ale setkání nevyznělo jako snaha o jeho prosazování.  

Jaký význam jejich setkání přisuzujete a může nějak ovlivnit postoj veřejnosti k řešení uprchlické krize, jak prosazuje nynější kancléřka Angela Merkelová?

Setkání se zjevně záměrně drželo mimo agendu denní politiky. Jestli může mít nějaký vliv na veřejnost, tak nejspíše ve smyslu obecné podpory Evropské unii a kancléřce Merkelové – výhrady, které jak Viktor Orbán coby nejvýraznější kritik postupu německé politiky, tak Helmut Kohl opakovaně dali najevo, v prohlášení ustoupily do pozadí. Kancléřka ostatně setkání přivítala. Je otázka, zda může toto vyznění setkání přispět i k otupení rozporů premiérem Orbánem a kancléřkou Merkelovou. Plán „Schengen 2.0“ je s přístupem německé politiky kompatibilní v podstatě v otázce ochrany schengenské hranice. Rozchází se s ní ale v akcentu na národní řešení a v odmítání přerozdělování i minimálního počtu uprchlíků, kteří na základě dohody dostanou možnost přestěhovat se – většinou dočasně – do Evropy.