Jak hodnotíte uplynulý rok z hlediska politické situace v České republice? Byla situace lepší, nebo horší než v jiných letech? V čem? Pracovala vláda dobře? Co jednotliví vládní představitelé udělali dobrého a čím naopak ČR uškodili?

V uplynulém roce proběhlo několikero voleb, kdy měli občané možnost uplatnit svůj hlas. To je dobře. Kromě těchto voleb se však podle mého názoru příliš zajímavých věcí nestalo. Témata již delší dobu určují spíše média než proaktivní politika provozovaná volenými, potažmo ve vládě zasednuvšími politiky. Z banalit jsou pak veliké kauzy na několik týdnů, a pokud se děje něco důležitého, zůstane to za oponou.

Velké problémy nastaly již na začátku roku, kdy začal platit Pospíšilův zákoník, ale s tím se nedalo moc dělat. Stalo se pak během roku něco zásadního? Politici se k řadě věcí vyjádřili. Z volebních slibů prakticky nic nesplnili. Restituce probíhají, smlouvy na internetu nejsou a v hospodách se pořád kouří. Pokud běžnému občanovi něco utkvělo v paměti, byla to Ukrajina a více či méně „zásadní“ stanoviska politiků k ní, Sobotkova OKD kauza, prezident o Číně, prezident o pussy a na závěr hlasování o zvýšení poslaneckých platů (které jsou tak nízké, že jsou za požadovanou práci v podstatě směšné). Poněkud nevyvedená vizitka nové vlády a „nové politiky“. Jede se dál ve starých kolejích.

Mnozí varují před ohrožením svobody a demokracie v ČR v souvislosti s kumulací moci u Andreje Babiše, ale i kvůli zákonům týkajících se daňových úniků a podobně. Jak reagujete na tato varování? Jsou opodstatněná? Věříte Andreji Babišovi? Co podle vás udělal dobrého a špatného?

Demokracie v ČR je ohrožena dlouhodobě a Andrej Babiš má na to pramalý vliv. Demokracie se přece neměří počtem kritických či pochvalných článků v soukromých médiích, ať už je vlastní kdokoliv. To, že pak veřejnoprávní média neplní svou službu, je věc jiná a je to problém dlouhodobý. Veškeré výtky tímto směrem Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stejně smete ze stolu, takže to ve finále vyjde téměř nastejno jako u Soukupa, Bakaly či Babiše.

Čachry s výběrem daní, ať jsou obaleny líbivými slovy o šetření, jsou pouze řeči. Největších se to nedotkne a systém to nevytrhne. Babišem plánovaná elektronická evidence tržeb, pro kterou podle mých informací stejně v koalici podporu nemá, by měla být zcela odstíněna od politické moci. Tyto informace jsou totiž příliš cenné pro kohokoliv. Současným politikům se nedá věřit a slibovaná kontrola stále neexistuje. Jinak si ministr financí může veškeré informace stejně vyžádat od FAÚ, takže bych to s jeho osobou ani nespojoval.

Ptal jste se, zda ministrovi Babišovi věřím. Nevěřím mu deklarovaný veřejný zájem, ale jako side effect z něj může vypadnout i něco, co obyčejným občanům ve finále pomůže. Možná konečně pochopil, že stát se nedá řídit jako firma. Na jednu stranu ho docela lituji. Myslím, že ve vládě trpí a ze svého vítězství se příliš neraduje. Proč? Protože musí jednat s lidmi, kterými víceméně pohrdá pro jejich neschopnost, a bojovat na poli, kde racionální pravidla příliš neplatí.

Copak dobrého udělal? Víte to vy? Prý ušetřil, ale rozpočet je stále deficitní. Podle mě se snaží udržet ANO pohromadě a sbírat body díky PR. Schválně. Jakou má právní subjektivitu jeho na Žofíně slavně prezentovaný politicko-ekonomický think tank Insitut pro politiku (Babiš, Krnáčová, Telička)? Lidé často říkají: „Ale Babiš pro nás udělal…“ Když se jich zeptám, co tedy konkrétně, tak nevědí. Já jsem si také ničeho nevšiml. Použiju-li jeho slova, která zazněla v Otázkách Václava Moravce ohledně zakázky, kterou si obhájil u NBÚ tak šikovně, že na ni nemusí pořádat výběrové řízení, „250 milionů je zakázka malého rozsahu“. A v těchto sférách se Andrej Babiš pohybuje.