Katolický kněz Marek Orko Vácha v apelu DVTV řekl, že voliči Miloše Zemana dali přednost lži před pravdou, Rusku před Evropou a vulgaritě před zdvořilostí. Podivoval by se i tomu, kdyby Zeman dostal byť jen jeden hlas. Když intelektuálové zůstanou zavřeni na svých katedrách, národ je dle něj vydán napospas dezinformátorům a falešným prorokům. Co si o tom myslíte?

Každý má právo na svůj názor. I kněz. Ale to by snad mělo platit i pro protistrany, ne? Tedy i prohrávat se musí umět. Nicméně, dokud voliče současného pana prezidenta „jeho velebnost“ neoznačuje za kacíře či přímo ďáblovi pacholky a nehrozí jim upálením, ještě dobrý…

Také se objevila iniciativa olomoucké univerzity. Zejména rektor Jaroslav Miller se po prezidentských volbách utvrdil v názoru, že by univerzity měly být aktivnější ve veřejném životě. V průběhu letošního roku tak bude jeho škola vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Píše o tom server ihned.cz. Bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“? Je to dobrý nápad? Přidají se i další univerzity?

 Akademická půda je svobodná. Nepřísluší mi tedy se v jejich aktivitách šťourat. Ostatně zatím snad jde toliko jen o nápad pana rektora. Uvidíme, jak na něj ještě zareagují ostatní „otalárovaní“ učitelé, a hlavně pak sami studenti. Jelikož však i sebebláznivější nápady tu a tam dojdou své realizace, docela mne bude zajímat, jak to přijme ten „prostý lid“. Kterému je bezpochyby toto „svaté tažení“ určeno. Možná to „předák“ univerzity myslí upřímně. Možná se „Jeho Magnificence“ jen také chystá do politiky…

Ale jen tak mimochodem, nejde o nic nového pod sluncem. Pokud mne paměť neklame, kupříkladu Fidel Castro též vysílal studenty mezi prostý venkovský lid. Pravda, taky vedle „téch správných“ revolučních myšlenek měli šířit ještě i gramotnost. A snad jejich znakem byla modrá lampa. Ale to panu rektorovi ODS, doufám, s ohledem na své barvy zatrhne.

Šéfredaktor slovenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb v komentáři na Echo24.cz napsal, že svobodné volby rozhodly, Babiš a Zeman „budou kazit nejen Česko, ale i střední Evropu“. O vítězství Zemana mimo jiné rozhodla „plebejskost mimopražského Česka“. Mýtus o prozápadním a reformním Česku je podle něj v troskách. „Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ napsal. Trojice Zeman, Babiš, Okamura je podle něj pro ČR stejnou pohromou, jakou pro SR byli Mečiar, Slota a Fico. Zemanovo vítězství se podle něj zrodilo na šíření lží a strachu…

Dosti zapšklé hodnocení. Možná pana šéfredaktora mrzí, kolik Slováků po rozdělení Československa zde u nás v zemích Koruny české, plných dle něho primitivů a plebejců, nejen zůstalo. Ale dále se sem stěhuje, studuje tady, řídí a vládne. Dokonce jako primátor hlavnímu městu a premiér země. Prečo to asi robí?

Politolog Jiří Pehe zase pro Respekt.cz řekl, že demografický vývoj hraje proti „postkomunistickému“ táboru Miloše Zemana, jehož prý volili lidé starší a zakořenění v minulosti. Za pět let dle něj půl milionu starých voličů „odejde“ a přijde půl milionu mladých. Je dle něj navíc otázka, zda Zeman odslouží celé funkční období. „Nemusí zemřít, ale už teď jevil známky velké únavy,“ řekl... 

Jedinou stoprocentní spravedlností na světě je, že všichni  stárneme. A tím i tak trochu blbneme. Jistě ani pan Pehe není výjimkou.

Jaká byla podle vás role médií v předvolební kampani? Co byl opravdu klíčový moment?

Nezapomínejme, že druhá přímá volba hlavy státu tentokrát probíhala v čase krátce po volbách parlamentních. Tedy i při následných parlamentních taškařicích. Což samo o sobě bylo poněkud únavné. Nu a pak přišly svátky vánoční, kdy přece jenom ještě přetrvávajícím tradicím i média se musela této situaci přizpůsobit. A tak o jednotlivých kandidátech jsme toho zase až tak moc neslyšeli, neviděli je. Navíc po Novém roce se do řady domácností noviny ani nedostaly.

Takže média to tentokrát neměla zrovna lehké. Nemyslím však, že by to pro tuto zem a volbu samotnou byla zase až tak velká tragédie. Za možný klíčový moment proto považuji až velké televizní debaty. V té první s neúplnou účastí alespoň z mého pohledu mile překvapil pan Hilšer a pohořel pan Fischer. V té poslední pak zase pan Drahoš. Politika není věda, je to řemeslo.

Jak vnímat spor v Českém rozhlase, kdy je Janek Kroupa „popotahován“ před radou tohoto média a část tisku hovoří o „neonormalizaci“? Naopak, výrazná část veřejnosti má za to, že ČT i ČRo si zprivatizovala „kavárna“ a její redaktoři, a přeje si s tím něco dělat. Tak tedy, co dělat se „státní“ televizí a rozhlasem?

 Omlouvám se, ale na tohle reagovat příliš nedovedu. Nejsem mediální analytik jako kupříkladu pan Žantovský. A z televizních programů sleduji hlavně dokumenty nejčastěji na ČT2 či Prima ZOOM. Pravdou však je, že kdo není v televizi, jako by nebyl. V tom mají „zodpovědní“ velkou moc, jak ovlivňovat veřejnost. Je to asi stejné jako s takzvanými celebritami. Nebo úžeji – s herci. Ty, co vidíme, byť díky skandálům, ty známe. Ale mnoho až neskutečně perfektních dabérů, díky kterým rozumíme celé záplavě zahraničních filmů, seriálů, ani nebereme na vědomí. Škoda. A tak je to, ve vší skromnosti, i s politiky.      

Co podle vás rozhodlo prezidentské volby?

Nechci vás stručnou odpovědí urazit. Navíc na to odpovídala již záplava politologů, analytiků. Ale je to velmi prosté. Voliči.

Dobře. Průzkum Lidových novin od agentury Median ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. 54 procent lidí je totiž podle průzkumu s tím, že Zeman vyhrál, spokojeno a pouze 37 procent spokojeno není. Zeman byl přijatelný pro téměř 45 procent nevoličů, kdežto Drahoš ani ne pro deset procent. Ve světle těchto čísel, jak vážné je to se slovy, že je národ rozdělený: půl pro Zemana, půl pro Drahoše? Jak výsledek číst, jaká atmosféra vlastně panuje?

 Současný pan prezident umí jisté lidi srozumitelně oslovit. Umně využít i populismu. Jiné zase zostudit, urazit. Ve vší úctě, někdy až zbytečně moc.  Třebaže si to i zaslouží. Noblesa není zrovna jeho styl. Je proto pochopitelné, že části lidí to vadí. A tak v druhém kole volí raději i sádrového trpaslíka. Jak si svou nakonec neúspěšnou volbu zdůvodnil třeba můj letitý kamarád. Ale to zase neznamená, že by výsledek nectil. O tom demokracie je. Kdo tohle nedokáže, není demokrat. A nemůže ani chtít využívat jejích eventuálních výhod.

Od 1. ledna v Německu platí zákon, který ukládá sociálním sítím mazat takzvané nenávistné projevy, takzvané fake news či „rasistické“ a „xenofobní“ příspěvky – a pokud by tak nečinily, ukládá vysoké pokuty (50 milionů eur). První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija v TV Barrandov řekla, že bychom o zavedení této věci měli uvažovat i u nás. „Pokud na tom bude nějaká shoda, že bychom i my tady s tím něco udělali, tak jsem jedině pro,“ řekla. Německý zákon je na druhé straně kritizován, že omezuje svobodu slova a zavádí cenzuru...

ODS o sobě občas říká, že je stranou liberálně-konzervativní. Popravdě řečeno, mně tyto dva termíny zase až tak moc dohromady nejdou. Podobně jako třeba „po zuby ozbrojený pacifista“. Nevím tedy, čím z toho hlavně je svým založením paní první místopředsedkyně. Ale já se svým sílícím sklonem ke konzervatismu nevidím k podobným dalším a dalším omezujícím a, přiznejme si to, i velmi zneužitelným „eurozákonům“ důvod. Současné plně postačují. Bude-li brán zřetel na kdysi zcela obvyklá pravidla. Mimo jiné etiku a morálku. Což, přiznávám, vlastní vinou ztrácíme. Naše chyba. Nu a právě takovéto nesmysly to jen podporují.