Objevují se zprávy, že dochází k militarizaci Krymu, že tam Rusové umisťují jaderné zbraně. Pokud je to tak, nepovažujete to za znepokojující?

Otázkou je, co je tam skutečně rozmisťováno. Myslím, že na Krymu jsou spíš rozmisťovány nosiče jaderných zbraní, což můžou být jak letadla, tak i některá odpalovací zařízení a rakety na nich, ale nemyslím, že jsou tam umístěny jaderné nálože, ať už hlavice nebo bomby. Ale to, že Rusové posílí Krym vojensky, se dalo očekávat. Ostatně pokud započteme jak ruskou, tak ukrajinské základny před anexí, Krym byl velmi silně vojensky obsazen. Vždycky tomu tak bylo, i v nedávné minulosti, a Rusové podle mého názoru jen rozšiřují nebo zaplňují mezeru, kterou vytvořili opuštěním svých základen Ukrajinci. Krym je jednoduše lokálně strategický prostor, a tak také musí být chráněn.

Podle serveru Sputnik Rusko vykopalo Rusko na hranici s Ukrajinou v Rostovské oblasti sto kilometrů dlouhý příkop a postavili více než čtyřicet kilometrů zátarasů, protože od začátku roku 2015 prý zaznamenali více než 60 pokusů o přepravu munice a zbraní přes hranici. Jaký to může mít smysl? Spíš bych čekala, že svou hranici bude chránit Ukrajina, aby na její území neproudili vojáci a vojenská technika z Ruska.

Nemám přesnou informaci o tomto opatření. Příkopy se v takovém rozsahu vykopávají jako protitankové překážky, pokud Rusové něco takového očekávají ze strany NATO, myslím, že je to zbytečné a že to nemá žádný smysl z hlediska obrany Ruska. To už je dneska dávno překonaný způsob boje, samozřejmě je to překážka pro těžkou bojovou techniku, ale vždycky se dá překonat. A je to velmi finančně náročné.

Podle pozorovatelů je příměří na východě Ukrajiny jen zdánlivé, boje tam prý pokračují, mezinárodní organizace, například Amnesty International, upozorňují na brutalitu z obou stran, dochází prý k mučení a vraždám zajatců. Jak je to tedy v reálu s dodržováním minských dohod?

Minské dohody se nedodržovaly ve všech směrech už od počátku, i když obecně minské dohody, zejména ta druhá, vytvořily podmínky, aby se to velmi intenzivní válčení omezilo. Problém je v tom, že pokud nenajdou tyto dvě strany, nebo lépe řečeno tři strany, protože i Rusko je součástí celého tohoto konfliktu, společnou řeč a způsob, jak dál utlumovat spory na místních úrovních, ale budou naopak přilévat olej do ohně, tak to může být v budoucnu problém. Vzhledem k těmto krokům z nedávné minulosti se zdá, že jedna i druhá strana nemají příliš snahu věci řešit, ale spíš konflikt zakonzervovat. A to zakonzervování je doprovázeno i posilováním vojenských schopností. Jak je dokázáno, Rusové provádějí přípravu, výcvik jak velitelů, tak vojáků-separatistů. To ukazuje na to, že se skutečně připravují k tomu, že budou tento prostor dlouhodobě ovládat, nebo alespoň kontrolovat, a k tomu potřebují poměrně silné ozbrojené síly, které chtějí vytvořit jako protiváhu ukrajinským ozbrojeným silám a jejich snahám ovládnout celé své území. A to je nebezpečné, protože pokud bude pořád na obou stranách tak vysoké napětí, stačí nějaké nedorozumění nebo možná i hloupost některého z nižších velitelů, a ten boj se rozhoří znovu.

Takže nesouhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem, který ukrajinský konflikt při své nedávné návštěvě v Moskvě trochu bagatelizoval s ohledem na účast Ruska, když prohlásil, že se jedná o občanskou válku, která navíc utichá?

V určité fázi se se ten konflikt skutečně utlumil. Ale nevyřešil se, a to je podle mne jeden z největších problémů. Ta nebezpečná situace tam přetrvává a nelze říkat, že Rusko nemá podíl na intenzifikaci celého konfliktu, právě naopak. A když nic jiného, i kdybychom zapomněli na to, že vojáci zajatí na území Ukrajiny už poněkolikáté přiznali, že jsou vojáky regulérní ruské armády, což se nedá přehlédnout, tak Rusko minimálně svým vlivem může ovlivnit separatistické lídry, kteří nechtějí akceptovat přirozené požadavky vedení ukrajinského státu.

Vyrojily se obavy, že existují plány na dobití Donbasu. Je mi jasné, že nemůžete mít informace, zda takové plány jsou či ne, ale je to podle vašeho názoru možné?

Myslím, že jsou to přehnané obavy. Kdyby totiž Rusové chtěli Donbas vojensky obsadit, udělali by to už dávno. A udělali by to podobně překvapivě jako na Krymu. Dneska už je to poměrně složitá záležitost. Podle nejčernějších scénářů, které by se mohly odehrát, to lze připustit, ale za současné situace podle mne Rusko ani nemá zájem se přímo zapojovat do vnitřního konfliktu, který se odehrává mezi separatistickými oblastmi a Ukrajinou. Ač se to zdá zvláštní, Rusům vyhovuje to, že na východní Ukrajině je takový neklid, protože to odpoutává pozornost od řady jiných problémů. A za druhé Rusové teď, zejména s ohledem na negativní ekonomický vývoj v Rusku, protože zdroje, které získávali z prodeje ropy a plynu, šly dramaticky dolů, podle mne nechtějí obsadit nebo ovládnout Donbas a být pak zodpovědní za jeho kompletní znovuvýstavbu a likvidaci válečných škod. To je totiž obrovské zatížení a i Putin dovede počítat. Tohle zkrátka není pro Rusy výhodné. Pořád si myslím, že mají zájem ovládat, mít vliv nad východní Ukrajinou, dokonce nad celou Ukrajinou, ale nechtějí přebírat zodpovědnost za to, co se tam děje, a vynakládat obrovské finanční prostředky, které se pravděpodobně nikdy nevrátí.

Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg má stejný názor jako vy, že Putin chce získat kontrolu nad celou Ukrajinou, a bývalý eurokomisař Štefan Füle prohlásil, že se Rusko snaží dostat na stejnou mocenskou úroveň jako Spojené státy a vytvořit takový mechanismus, který by mu pomohl promlouvat nejen do záležitostí na Ukrajině, ale i do evropských záležitostí. Myslíte si, že tohle může být konečným cílem prezidenta Putina?

Samozřejmě že konečným cílem je co nejlepší postavení Ruska. Dokonce bych řekl, že Putin může mít vize o tom, že Rusko se dostane na úroveň vlivu, kterou měl Sovětský svaz v době největší slávy. Ale to neznamená, že k tomu bude vojensky obsazovat východní Ukrajinu. On má zájem, aby tam měl svůj vliv, aby mohl uplatňovat své ekonomické a politické cíle, ale že by se vojensky pustil do takového dobrodružství, že obsadí další část Ukrajiny, podle mne není možné. Dokonce si myslím, že kdyby Ukrajina adekvátně reagovala na to, co se odehrávalo na Krymu, že by si Putin ani na Krymu nedovolil to, co tam nakonec předvedl. Obrovská pasivita Ukrajiny v té době, nepostavila se vlastně aktivně na žádný odpor, kromě několika velitelů letecké základny, ale ti také neudělali nic jiného, jen odmítli přístup ruským vojákům na základnu. To je problém na straně Ukrajiny.