Blížící se přímá prezidentská volba se bude týkat i Mirka Topolánka, který na poslední chvíli mohl díky deseti senátorským podpisům ohlásit kandidaturu. Dost významně tím zamíchal dosavadními prognózami a u sázkových kanceláří se dokonce vyšvihl na třetí příčku, čímž na čtvrtou odsunul Michala Horáčka. Má bývalý předseda vlády a ODS naději uspět? Co soudíte o něm jakožto osobě, o jeho politické historii?

Myslím si, že moc šancí nemá, jelikož je jako kandidát pro velké procento voličů nepřijatelný. Jeho osobnost je stále spojená s ODS, i když už od roku 2015 není členem této strany.

Mohla by jeho kandidatura pomoci Miloši Zemanovi tím, že zastíní dlouhodobě se propadajícího Jiřího Drahoše, o kterém i „kavárna“ tvrdí, že je „želé II“? Nebo je nutné se bát toho, kdo expremiéra do boje o prezidentský úřad vyslal?

Kandidatura Mirka Topolánka rozhodně nemůže, alespoň ne v prvním kole, Miloši Zemanovi pomoci, jelikož se jejich voličská struktura částečně překrývá. Zdá se tedy, že by se do druhého kola mohl dostat někdo z dvojice Miloš Zeman a Mirek Topolánek na jedné straně a Michal Horáček či Jiří Drahoš na straně druhé. K Jiřímu Drahošovi jako „želé“ se neumím vyjádřit. Mohu pouze říct, že je smutné, že ti, kteří nejvíce horlí proti nepřístojnostem bývalého režimu, nevědí přesně, o kom se mluví. Příkladem byla událost na Václavském náměstí při letošních oslavách 17. listopadu: pan Drahoš měl možnost mluvit, pan Horáček nikoli.

Jak hodnotit poslední politické vystupování Miloše Zemana? Srší bonmoty, dělá si legraci z novinářů i svého zdraví... Je v kondici vyhrát prezidentské volby? A bylo by to dobře s ohledem na jeho způsob řešení povolební situace?

Nejsem jeho lékař, ale z televizních záběrů se mi nezdá, že je v plné síle. Když srší bonmoty, tak se jeho psychická kondice naopak zdá být velmi dobrá. Takže sílu vyhrát volby pořád má. Bohužel, jeho podpora trestně stíhaného politika s hodně podivnou minulostí z něho nedělá dobrého kandidáta na prezidenta. Intervenoval proti docentům na základě něčeho, co se týkalo jejich minulosti a odmítl jim udělit profesuru. Kdyby chtěl používat stejný metr, nemohl by nominovat Andreje Babiše, i když ten získal relativní většinu ve volbách. Nazývat pana Babiše vítězem voleb je nekorektní, což dělají hlavně novináři, protože náš volební systém předpokládá formování koalic. A pokud pan Babiš, jak se zdá, má minimální koaliční potenciál, rozhodně není vítězem voleb.

Každý prezident, dokonce i Miloš Zeman, by to v jiných kontextech uznal. Bohužel, situace zatím vypadá jinak. Miloš Zeman by prostě měl, pokud hnutí ANO není schopno vytvořit většinovou vládu s premiérem, který nemá problémy se zákonem, pověřit někoho z jiné strany. Ale podle všech náznaků to neudělá, a proto si těžko zaslouží hlas demokraticky uvažujících občanů. Demokracie neznamená pouze to, že moc patří většině, kterou Andrej Babiš ani nemá, ale že by prezident měl být koherentní s principy, které on sám v minulosti hlásal. To, že i jeho předchůdci nebyli vždy zásadoví, není důvodem, aby nominoval Andreje Babiše do funkce prozatímního premiéra výměnou za to, že on nepostaví kandidáta na prezidenta. Jedná se o pokleslé politikaření à la devadesátá léta, které vadí čím dál tím více lidem. Panu Zemanovi nevadí, že lidem to vadí? Odpověď na to je jednoduchá: nedat mu hlas.