Čím si vysvětlujete alarmující zprávy o tom, že kvůli stavu trhu práce stojí český průmysl na hranici svých možností, protože mu nyní chybí minimálně 70 tisíc dělníků? A jak lidi do fabrik dostat?
Po období krize teď firmy zakázky mají, ale nemají na to pracovníky. To je hlavní příčina toho, proč se průmyslu nedaří víc, než by ještě mohlo. Na to, jak lidi přilákat do výroby, neznám odpověd. Možná by šlo jen o motivaci penězi, ale to zase neumím popsat, jak to udělat, když se firmy pohybují na hraně přežití. To si, bohužel, málokdo z našich podnikatelů dokáže přiznat.
Co se dá dělat s tím, že nejhorší nedostatek zaměstnanců se týká malých a středních firem, které jsou velkými podniky se zahraničními vlastníky okrádány o své zaměstnance?
Tak s tím toho moc udělat nelze. Zahraniční vlastníci operují s daleko větším kapitálem a naše pracovníky, zejména kvalitní, ať už řemeslníky nebo i techniky snadno přeplácejí, a tím malé firmy končí ...
Jak ze zkušeností podnikatele, ale i představitele Společenství autodopravců Čech a Moravy a Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, nebo i náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu hodnotíte stav našeho průmyslu? Jsou oprávněné nářky, že byl po roce 1989 zničen?
Vzpomínám si, když jsme byli v roce 1992 u tehdejšího kancléře Spolkové republiky Německo Helmuta Kohla jako zástupci podnikatelů při nějakém výročí německého průmyslu, tak nám řekl: „Takový přesun majetku, taková loupež se koná v dějinách národa vždy jednou za pět set let.“ A měl pravdu. Na druhou stranu si nemyslím že by byl náš průmysl úplně zničen, ale jisté je, že po více než čtyřicetiletém řízení komunistů to zanechalo, bohužel, stopy.
Říká se, že jsme se stali pouhou montovnou bohatého Západu a až jeho firmy přesunou své továrny dál na východ za ještě levnější pracovní silou, tak spousta lidí bude bez práce. Sdílíte takové obavy?
Tak montovnou určitě nejsme. Ale poznatek o přesunu někam dál za levnější pracovní silou, například do Rumunska, mohu potvrdit i z osobní zkušenosti.
Jak se díváte na snahy o hospodářskou spolupráci s Čínou a mohla by mít pro českou ekonomiku nějaký větší význam?
Byznys je byznys, o tom tedy žádná diskuze. Ale že bych měl pocit, že se naše ekonomika převrátí z avizovaných investic, tak o tom přesvědčen nejsem.
Odboráři vedou od poloviny minulého roku kampaň Konec levné práce a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula tvrdí, že čtvrt století stojí česká ekonomika na levné práci a že nastal čas tento model ukončit. Navíc prohlásil, že podle aktuálních údajů bychom se na úroveň Rakouska a Německa tímto tempem dostali za 115 let. Také makroekonom ČMKOS Jaroslav Šulc v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že to, co se dnes odehrává na výplatních páskách českých zaměstnanců, je hanebnost a ostuda pro tento stát po šestadvaceti letech od převratu. Co si o výši mezd u nás myslíte?
To, že odbory kritizují nízké mzdy, považuji za normální, ale i velmi jednoduché. Měli by však k té kritice také přidat návrh, jak lidem vyplácet například místo dvaceti tisíc třeba padesát tisíc. To ale nikdo neřekl, natož aby to napsal. Musím se tomu jenom usmívat. Ale je to jejich role, to se nedá nic dělat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník