Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
 

Vy jste v minulém rozhovoru uvedl, že by byla velká ostuda, pokud by vláda nezaplatila prezidentovi cestu do Moskvy. Jak nakonec vnímáte rozhodnutí, že pan prezident na oslavy 70. výročí konce II. světové války pojede, ale vojenské přehlídky na Rudém náměstí se nezúčastní?

Možná vojenskou přehlídku někdo chápe jako vyjádření mocenské síly, ale u nich je to bráno spíš jako vzpomínka na armádu, která měla na osvobození největší zásluhu. Neodsuzuji pana prezidenta, je to jeho volba. Kdybych byl v jeho kůži (smích), asi bych vojenskou přehlídku navštívil, aby byla návštěva kompletní. Rozhodnutí pana prezidenta samozřejmě respektuji a ani si nemyslím, že by na něj byl vyvíjen nějaký politický nátlak. Bohužel v Evropě nastala taková situace, že nakonec musím připustit, že udělal rozumné rozhodnutí. Jinak by dal zase důvod k diskusím o tom, že se účastní demonstrace ruské síly.

Některé oslavy v souvislosti s výročím už se odehrávají. Setkáváte se i u vás na Břeclavsku s názory, že není co slavit, protože jen došlo k výměně totalitní moci?

Už jsme absolvovali velmi pěkné akce plné vzpomínek. Objevily se ale i drobnosti, které tyto události zpochybnily. Například novináři informovali tak, že z celé slavnosti zdůraznili pouze detail, který teď popíši. Neříkám, že o tom nemohli napsat, ale proč zdůrazňovat nepodstatnou věc? Napsali, že vojáci ruské armády padlému Němci odepnuli hodinky z ruky a vzali si je. Mohlo se to stát. Jen si musíme uvědomit, že byla válka. Teď ale takové věci zdůrazňovat jako významnou součást vojenských operací? Považuji to za nevhodné. Mimochodem vždy, když se řeší nějaká klíčová událost historie, začnou se objevovat nějaké zaručené informace z archivních materiálů. Člověk musí být velmi opatrný, co z nich přijme. Je potřeba si vše dobře ověřit.

Polský šéf diplomacie Grzegorz Schetyna před časem v rozhovoru s rádiem Jedynka uvedl, že brány koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau otevřeli ukrajinští vojáci a vzbudil tím velký rozruch. Naši komentátoři upozorňují na podíl ukrajinských vojáků na osvobození například v některých našich regionech. Jak Vy se obecně díváte na rozlišování, zda Ukrajinci nebo Rusové?

Ukrajinští vojáci byli součástí Rudé armády. Byly v průběhu války rozlišovány fronty, ale dnes to vytahovat z kontextu celé II. světové války a válečných operací, je nevhodné. Dá se to lehce zmanipulovat. Ukrajinští vojáci stáli na stejné straně a Ukrajina byla součástí Sovětského svazu.