Přestože se země skupiny G20 postavily tento týden na jednání nejvyspělejších ekonomik světa v Buenos Aires proti protekcionismu, USA začaly v pátek uplatňovat cla na dovoz hliníku a oceli. Na jednání si prý přitom země, které jsou součástí Evropské unie, v mnohých tématech více rozuměly s Čínou než Spojenými státy. Lze po slovních varováních čekat i odvetné akce, které by mohly vést k obchodním válkám, nebo tenhle krok prezidentu Donaldu Trumpovi „projde“?
Možná vzpomínáte, jak prudce finanční trhy padaly těsně před americkými volbami. Všichni se báli, že pokud vyhraje Trump, propad ještě zrychlí. To se nakonec nestalo. Proč? Protože proti sobě šly dva trendy.
Tím prvním byl strach z protekcionismu, který Trump avizoval a který je jednoznačně pro ekonomiku špatný. To byl onen důvod k propadu akcií a spol. Druhým trendem ovšem bylo nadšení ze slibované daňové reformy, která naopak měla být pro ekonomiku pozitivní. Nakonec po zvolení Trumpa převážila z obojího právě tato naděje na daňovou reformu, protože většina lidí si myslela, že změnu daní Trump skutečně prosadí, zatímco protekcionismus mu jeho poradci rozmluví.
Jenomže poradci mu nic nerozmluvili, protekcionismus je tu, a já si díky tomu dál stejně jako tehdy před volbami myslím, že Trump po ekonomické stránce není dobrým prezidentem. Přesto nejspíš nakonec nebude tak zle, jak to vypadá. Trump musí vidět, že všichni ekonomičtí poradci kolem něj se chytají za hlavu, jaký je protekcionismus krokem zpět. Současně si ale chce zachovat tvář. Proto leccos nasvědčuje tomu, že se momentálně snaží, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Ačkoliv původně mluvil o clech i pro EU, nakonec to vypadá, že EU bude mít výjimku a protekcionismus bude zaměřen hlavně proti Číně.
A ani v tomto případě není jasné, zda nepřijdou výjimky a výjimky z výjimek. Takže vzhledem k tomu, že Trump je vpravdě neřízenou střelou, těžko soudit, jak to nakonec dopadne, možná to ani on sám ještě neví. Každopádně svět je jistě blíž k obchodní válce, než byl před dvěma roky.
Česko-německá obchodní a průmyslová komora zveřejnila výsledek průzkumu, který si v březnu zadala mezi 150 firmami působícími u nás a z něhož vyšlo, že 78 procent firem je znepokojeno diskusemi o Czexitu a 28 procent podniků by v případě opuštění EU zvažovalo přesunout investice jinam. Podle manažerů a investorů už i samotná debata zemi neprospívá, a proto požadují, aby se politická reprezentace jasně vyslovila pro dlouhodobé setrvání v EU a odmítla referendum, které by nechalo občany o této otázce rozhodovat. Jak a kým by měla být vedena diskuse, když té dosavadní vytýkají účastníci průzkumu nevěcný a populistický tón a po politicích chtějí, aby důrazně vylíčili výhody členství a negativní důsledky případného vystoupení z EU?
Souhlasím v jednom bodě: Diskuse je skutečně nevěcná. Přesněji řečeno, ona tu ani žádná diskuse není, je tu jen mediální emotivní kampaň obou táborů. A po politicích těžko chtít věcné argumenty, když většina z nich ekonomickým konsekvencím členství či nečlenství v EU sama nerozumí…
Pokud jde o zmiňovaný průzkum, vskutku nevím, jakou metodikou byl prováděn a jak byly vybírány firmy, které se jej účastnily. Nějak se mi ale silně nepozdává. Kdyby totiž odrážel realitu, vlastně by z něj vyplývalo, že 28 procent firem působících v ČR by zvažovalo odchod z České republiky. To jako že by se podnikový sektor v Česku zmenšil o 28 procent? To sotva… Propadl snad podnikový sektor v Británii o 28 procent?!
Co je to za firmy? Jak byly dotazovány? Není to náhodou tak, že průzkum vůbec nezachycuje firmy, které by naopak do ČR potenciálně mohly přijít, protože by se tím zmenšila regulace v ČR? A že nezachycuje firmy, kterým to je víceméně jedno?
Abychom si rozuměli: Já nikdy neřekla, že potenciální Czexit by byl ekonomická sranda. Současně ale taky tvrdím, že mezi řádky veřejnosti podsouvaný dojem, že soukromý sektor v ČR by se smrskl o 28 procent, je prostě nesmysl.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník