Třetí týden jste předsedou Senátu. Změnilo se pro vás od zvolení do čela horní komory Parlamentu hodně?

Pro mě se zase tolik nezměnilo, jen lítám asi dvojnásobnou rychlostí blížící se rychlosti světla. Ohlašuje se jeden velvyslanec za druhým, přijíždějí premiéři. Také mám za sebou akci kulový blesk se stěhováním kanceláří v Senátu, která dopadla dobře. Sama také vidíte, že už téměř nemohu mluvit. Absolvoval jsem tolik rozhovorů, že si ani nemohu pamatovat, co jsem všechno říkal. A to je nebezpečné, protože dnes je vše monitorované. Když něco řeknete jinak, pak vám to mohou vyčítat. Jediný Andrej Babiš má výhodu, že může každý den říkat něco jiného a projde mu to. Takovou výhodu jsem měl kdysi ve škole, ale už ji nemám.

Například v televizi Prima jste po neúspěšném pokusu opozice o vyslovení nedůvěry vládě říkal, že by byly vhodné předčasné volby, které by se konaly současně s volbami do Evropského parlamentu. V dalším rozhovoru jste zmiňoval, že s premiérem Andrejem Babišem jde v podstatě o patovou situaci. Včera, když jste byl v Otázkách Václava Moravce, to vypadalo, že hlasování o nedůvěře, které se uskutečnilo 23. listopadu, nebyl podle vás úplně nejlepší nápad…

Diskuse jsou tak rychlé, že v nich není možné probírat věci do hloubky. Událostí je strašně moc a pohybujeme se jako kousek polystyrenu po hladině. Nic na svém názoru neměním. Jsem příznivec tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry vládě. Když vyslovím nedůvěru, tak vím, co dál. Jenže prezident řekl, že by opět jmenoval stejného premiéra, a tím do toho trošku hodil vidle. ČSSD ani nepodpořila vlastní vládu a hrála si na chytrou horákyni. Kdyby sociální demokracie, která je téměř na dně, situace využila, aby se zviditelnila, pomohlo by jí to. Ale ministerské posty mají svou váhu. Mnoho lidí neskonale touží být ministrem. Já jsem po tom nikdy netoužil, ale už mi mnozí vysvětlili, proč po tom jiní touží. Znám mnoho bývalých, současných i budoucích ministrů. Pokus o vyslovení nedůvěry byl legitimní, opozice na to má právo.