Mládež protestuje za řešení tzv. klimatické krize. Jde o zneužití dětí pro politický aktivismus, nebo o naši ostudu, že tak vážný problém musejí brát do rukou dospívající?

Iniciátorka vlny protestů mládeže Friday for Future a guru současného klimatického džihádu Greta Thurnbergová děkuje účastníkům stávek za to, že „obětovali vzdělání za demonstrace pro klima“. Já si myslím, že vše má mít svůj řád a že mladý člověk potřebuje nejdříve získat vzdělání, aby si mohl udělat obraz o světě, ve kterém žije. Bez něj se snadno může stát nástrojem v rukou politických aktivistů. Proto nejsem příznivcem oněch pátečních stávek. Zároveň nesouhlasím s tím, že by minulé i současné generace politiků pro životní prostředí nic neudělaly. Kdo žil v dobách komunismu, musí mi dát za pravdu v tom, že se naše životní prostředí významně zlepšilo.

Je letošní (i loňské) horké počasí argumentem pro to, abychom čistili náš průmysl od uhlíkové stopy a omezovali sami sebe, třeba i ve spotřebě masa?

Je pravda, že letošní horké léto nahrává klimatickému alarmismu. Zřejmě to vyvolá další vlnu dětských stávek, až skončí prázdniny. Já jsem přesvědčen o tom, že za tak závažnými kroky, jako je například omezení naší uhelné energetiky zavřením některých elektráren, musí následovat nalezení náhrady za jejich kapacitu. Tou je v případě naší země podle mého názoru jednoznačně jaderná energie. Zkouším si představit, jak budou ekologičtí aktivisté bojující proti uhelné energetice reagovat na projekty rozšíření naší jaderné energetiky. Jsou jejími odpůrci a mají v tom podporu jak z Evropské unie, která jadernou energii považuje za nečistou, tak od našich sousedů z Dolního a Horního Rakouska, kteří ji tradičně odmítají. Pak zbývají obnovitelné zdroje, které nás nezachrání, nebo ruský plyn, který nás činí závislými na Rusku, což je pro nás rovněž nebezpečné. Je třeba vzít zdravý rozum do hrsti a nenechat se vláčet klimatickými aktivisty k nereálným, někdy i bláznivým řešením. K těm posledním patří třeba odmítání masa nebo odmítání mít děti.

Jak se v této souvislosti díváte na to, že některá města či městské čtvrti vyhlašují stav klimatické nouze? Jaký to má význam?

Považuji to za čirý populismus, který je poplatný současnému klimatickému třeštění. Nemá to žádný význam kromě toho, že si ti vyhlašovatelé myslí, že tím získají nějaké nové voliče, nebo doufají, že jim svatá Greta udělí audienci.

Neohrozí různá v Evropě navrhovaná opatření v rámci boje za záchranu planety místní průmysl, třeba automobilový? Směřuje evropská politika ochrany životního prostředí skutečně k záchraně klimatu na Zemi?

Musíme si uvědomit, že Evropská unie se podílí na celkových světových emisích devíti procenty. To znamená, že kdybychom v Evropě naráz ukončili veškeré aktivity způsobující emise CO2, poklesnou světové emise o 9 %. Takže obětování evropského průmyslu a energetiky klima na Zemi zachránit nemůže, to si musíme uvědomit. Zároveň je jasné, že nemůžeme zůstat pasivní. Je nutné přijímat opatření vedoucí ke snižování emisí. Jen o nich musejí politici mluvit s občany. Musejí jim jasně říci, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, přinese to pro ně rozsáhlé a zásadní změny jejich životní úrovně. Zdraží se energie, omezí se možnosti dopravy, vzrostou ceny zboží včetně potravin. Zkušenosti s hnutím žlutých vest ve Francii ukazují, že jde o zásadní problém. Prezident Macron chtěl zvýšit daně na fosilní paliva a setkal se s velkým odporem dosud mlčící většiny, obyčejných lidí, na které by to velmi tvrdě dopadlo.

Na Šumavě v národním parku se nechal les napospas kůrovci. Po deseti letech to tam vypadá dost depresivně, osobně jsem byl šokován, když jsem to viděl. Tehdy se o tom vášnivě diskutovalo, co k tomu říci dnes?

Je bohužel pravda, že v zápase o Šumavu prozatím vítězí ekologičtí aktivisté. Přehlasováním prezidentského veta na zákon o ochraně přírody a krajiny v Poslanecké sněmovně je na většině území Šumavy zaveden bezzásahový režim. Musím připomenout, že pro přehlasování prezidentského veta v roce 2016 nedala tehdejší vládní koalice ANO, ČSSD a lidovců dohromady potřebných 101 hlasů. Musela jim přijít na pomoc všemi svými hlasy koalice TOP 09 a STAN, která tím převzala za ekologistický experiment na Šumavě spoluodpovědnost.

Dnes čelí Česká republika kůrovcové kalamitě, která nemá v naší historii obdoby. Zřejmě se změní tvář naší krajiny, z našich lesů zmizí smrk. Odborníci to tak alespoň předpovídají. Mně se zdá, že je něco špatného na tom, když například v bezzásahových územích na Šumavě je kůrovec součást přírody, nesmí se proti němu zasahovat, ale v hospodářských lesích mimo národní parky je dnes kůrovec pomalu veřejný nepřítel číslo jedna. Prostě o lesy se mají starat lesníci, a ne ekologičtí aktivisté.