Je meziroční červencová inflace 3,4 procenta při propadu ekonomiky něčím, co by mělo vyvolat pozornost České národní banky, když zůstává dál nad horní hranicí cílového intervalu ČNB?

Ta inflace je větší, než se čekalo, ale taky větší, než si ČNB stanovila za cíl. Cíl ČNB je stanoven mezi 1 a 3 procenty, optimálně na 2 procentech. Tedy vyvolat pozornost ČNB by to mělo. Protože stav, kdy úroky jsou skoro nula, ale inflace je na 3,4 procenta znamená, že úroky inflaci ani omylem nepokryjí, takže inflace úspory už zase požírá. S tím nikdo nemůže být spokojený.

Jenomže současně Česká národní banka je sama jednou z příčin vysoké inflace. Jednou z položek, které nejvíc táhly ceny nahoru, byly ceny v oddíle bydlení – a na tomhle místě jsem už mockrát upozorňovala, že měnová politika ČNB vede ke zdražování bydlení!

A konečně, co by vlastně ČNB mohla s inflací dělat, kdyby se rozhodla, že ji bude nějak „řešit“? Existují klasicky dva způsoby, jak inflaci zkrotit: Zvýšit úrokové sazby nebo posílit korunu. A obojí by v tuhle chvíli už tak koronou a karanténou zdecimované podniky ještě víc dodecimovalo. Neboli ČNB nemůže dělat vůbec nic…

Ale není to tak, že jsme takoví chudáčkové, oběť vysoké inflace, a můžeme si jen zoufat. Ono to je tak, že ta vysoká inflace je přímý důsledek velmi chybující hospodářské politiky vlády i centrální banky – tedy ta inflace je vlastně vyvolána uměle jako vedlejší nechtěný důsledek chyb státu. Není to něco, co spadlo z vesmíru.

Čtyři a půl milionu zaměstnanců v Česku bude platit v příštím roce jiné daně, a to nejen kvůli zrušení superhrubé mzdy. Vláda se chystá zrušit i sedmiprocentní, takzvanou solidární přirážku, kterou platí lidé s měsíčními příjmy, které přesahují čtyřnásobek průměrné mzdy. Náhradou za ni má být pro příjem státu druhá sazba daně, která by měla činit 23 procent. Kromě koaličních stran a jejich vládu podporující KSČM je daňová progrese přijatelná i pro Pirátskou stranu, která by navíc ráda zvýšila slevu na poplatníka. Je při zrušení solidární přirážky nezbytné zavedení druhé sazby a má pirátský návrh hlubší význam?

Všimněme si – vláda znovu ZVYŠUJE daně. Je tak snadné ztratit se v těch pojmech! Pohybování se solidární přirážkou, průměrná mzda, superhrubá mzda… Většina lidí po první větě přestane číst, protože už je v tom ztracená. Takže si pak odnesou dojem, že se daně MĚNÍ. A vytratí se tam ta pointa – totiž že ROSTE progrese. A navíc zas a znovu je tu ta odporná vlastnost socialistů trestat ty, kteří živobytí socialistům platí: totiž ty nejvíc vydělávající. Parazitický organismus si zabíjí svého hostitele, a kamufluje to do řečí o změnách daní a spousty odborných výrazů.

Ministr průmyslu Karel Havlíček chce, aby se tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany účastnili všichni přihlášení, protože větší konkurence může stlačit cenu nabídek. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ale při návštěvě v Česku varoval, že svěření dostavby Rusku nebo Číně by oslabilo bezpečnost Česka. Je toto případ, kdy mají jít ekonomická kritéria stranou a rozhodovat musí politická hlediska?

Nemyslím, že by americkému ministrovi čehokoliv bylo cokoliv do jakéhokoliv jednání České republiky. Zrovna tak jako do toho nic není Rusku, Německu, Bruselu, Pekingu či třeba Marsu. Doba koloniální už skončila. A ekonomická zákonitost je jasná: větší konkurence - nižší cena. Tahat do obchodu politiku je nemoudré, protože obchodní principy jsou nesrovnatelně inteligentnější než politika a politici.