Jak moc velkým překvapením bylo, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupil ve svém projevu o stavu země s poměrně rozsáhlými návrhy na reformy v ústavě i v sociální oblasti?

Překvapení to není. O možnosti ústavní reformy se v Rusku hovořilo opakovaně během posledního roku. V rámci toho zaznívalo, že jejím cílem by mělo být posílení role parlamentu, tedy zákonodárné moci v ruském politickém systému. Vladimir Putin nyní tomuto kroku dal konkrétní obrysy. Překvapení to spíš je pro všechny, kteří nesledují domácí ruský vývoj.

Sociální oblast je téma, které Putin zdůrazňuje od roku 2018, a to velmi silně. Tehdy Putin řekl, že hlavní hrozbou pro Rusko není nic jiného než jeho zaostalost. V posledním projevu bylo patrné, že je to téma, které dostává prioritu, a vyjádřeno to bylo i tím, že zahraniční politika a bezpečnost dostaly opravdu velmi malý prostor. Je to trend, který začal se současným prezidentstvím, tj. s tím čtvrtým.

Okamžitě se objevily názory, že Putinův návrh byl začátkem přípravy na předání moci, neboť Vladimiru Putinovi má za čtyři roky vypršet poslední prezidentský mandát. Co říkáte na tyto názory?

Myslím si, že tyto kroky skutečně souvisejí s předáním moci, které by mělo nastat v roce 2024. Je to nepochybně totiž hlavní úkol Putinova současného prezidentského mandátu. Putinovy návrhy upravují vztahy mezi jednotlivými větvemi moci ve státě, což naznačuje vznik nové mocenské konstelace. Ta konstelace se bude nyní utvářet, ale první obrysy jsou už jasné. Bude to částečný přesun moci k parlamentu jako jeden pilíř, ale vedle toho je nutné sledovat, jakou roli dostane takzvaná Státní rada.

Putin v projevu řekl, že tady chce udělat „kardinální“ změny. Ve Státní radě zasedají gubernátoři, tj, představitelé regionů federace a tato rada nemá zakotvení v ústavě. Můj tip je sledovat právě tady, jaké pravomoci rada dostane – naznačí to zřejmě i podobu Putinova odcházení (v nedokonavém stavu).

Zaznamenal jsem názor ústavních právníků s mezinárodním rozhledem, že navrhovaná ústavní reforma a změny ve jmenování vlády v podstatě zavádí kancléřský systém, okopírovaný od Německa (parlament zvolí premiéra, a ten má pak ve vládě suverénní pozici). Rusko bylo třicet let zvyklé (s částečnou výjimkou čtyřletého prezidentování Dmitrije Medveděva), že určující osobou politiky je prezident. Nehrozí po takovém posílení premiéra, že bude mezi oběma docházet ke střetům?

Nejsem ústavní právník, takže nechci zacházet do právních detailů a srovnání. Myslím ale, že kancléřský systém není přesný výraz, protože v něm je prezident velmi slabá, až symbolická figura. Putin v projevu řekl docela jasně, že to, co navrhuje, neznamená odchod od prezidentského systému. Z projevu odcituji následující část: „Rusko musí zůstat silnou prezidentskou republikou. Proto musí prezidentovi zůstat bezpodmínečně právo definovat úkoly a priority předsedy vlády, a také právo odvolat předsedu vlády, jeho zástupce a federální ministry v případě nespolehlivého plnění povinností nebo v souvislosti se ztrátou důvěry.“