My jsme naposledy spolu mluvili loni v listopadu, než jste odjel do Austrálie, a v rozhovoru jste se ostře pustil i do svých stranických kolegů kvůli „výprasku“ ve volbách. Kritizoval jste, že se, cituji: „Naučili pomocí nejrůznějších kejklů, podvodů, machinací ovlivňovat vnitrostranická rozhodnutí.“ Teď jste si pochvaloval rozhodnutí víkendového sjezdu. Ale nebylo i teď hlasování o postech ve vedení ČSSD jen výsledkem „machinací nebo kejklů“?

Tentokrát žádné machinace a kejkle nebyly. Samozřejmě existovaly určité dohody. Ale vůle sjezdu byla stranu sjednotit, a to bylo cítit i v atmosféře mezi lidmi. Roky byla strana rozdělená na haškovce a sobotkovce. Tyto dvě strany spolu nemluvily, a to bylo i jednou z příčin tvrdé porážky v říjnových volbách. Delegáti a straníci cítili, že tohle je nutné překonat, a proto zvolili za předsedu Jana Hamáčka, který byl součástí Sobotkova týmu, a za místopředsedu Jiřího Zimolu, který patří k haškovskému křídlu. Je to velmi důležité jak pro ČSSD, tak celou demokratickou politiku. Naskytla se šance, že strana zastaví strmý pád a právě spoluprací těchto dvou se stabilizuje. V minulosti byl vyloučen Jiří Zimola z kandidátky, ale teď došlo ke spontánnímu rozhodnutí sjezdu.

Komu jste vy dal hlas při volbě předsedy a místopředsedy?

Volil jsem tyto dva politiky, aby skončily personální spory, které roky stranu oslabovaly.

Na předsedu Jana Hamáčka a na místopředsedu Jiřího Zimolu?

Ano, přesně tak.

V minulosti jste volal po odstoupení předchozího vedení, teď se skutečně vzdal postů i Milan Chovanec. O Lubomíru Zaorálkovi toho už příliš neslyšíme a bývalý premiér Bohuslav Sobotka ani na sjezd nepřijel. Není to ztráta pro ČSSD?

Členové očekávali, že po takovém volebním výprasku vedení odstoupí hned. Hned po volbách mělo celé vedení podat demisi s tím, že bude někdo pověřen do sjezdu vedením strany. To se bohužel nestalo. Lubomír Zaorálek odešel, ale ostatní ne. Nakonec rezignovali na svá místa, ale mělo to určitou pachuť.

Pokud jde o Bohuslava Sobotku, očekával jsem, že na sjezd dorazí a že chlapsky zcela jasně předloží, co se vládě podařilo, nepodařilo, kde byly problémy, co jsou příčiny porážky, v čem je potřeba, aby se strana poučila a zlepšila. Pokud jde o příčiny, kde jsou, co byla jeho vina, za co nemohl…Takto, kdyby to udělal, vysvětlení by strana přijela. Ale on nebyl schopen tam chlapsky přijet a toto říci. V očích členů strany se definitivně nebo na dlouhá léta odepsal.

Jste tedy přesvědčen o tom, že ČSSD má už správný směr. Co je teď důležité pro sociální demokracii? 

Druhá část sjezdu bude 7. dubna. Datum není náhodné, protože máme 140. výročí založení strany. A je důležité, abychom si připomněli historii, kořeny a hodnoty, na kterých vznikla. Hodnoty svobody, rovnosti, sociální spravedlnosti a solidarity mezi lidmi přežily. Strana přežila Habsburky, nacisty i komunisty a teď je potřeba, aby se tyto hodnoty přenesly do globalizované společnosti 21. století. ČSSD má historii, na kterou může být hrdá. Za hodnoty, které prosazovala, umíraly stovky sociálních demokratů v nacistických koncentrácích, v padesátých letech v komunistických lágrech nebo museli do exilu. Je potřeba, aby si jak straníci, tak veřejnost uvědomili, že ČSSD není strana na jedno použití. To nejsou Věci veřejné nebo nějaký podnikatelsko-politický projekt Andreje Babiše. Má hlubší hodnoty, větší zodpovědnost jak vůči své historii, tak k současnosti i budoucnosti. Je důležité, aby se nestala loutkou Miloše Zemana a Andreje Babiše.

Nový předseda už řeší jednu nabídku ke spolupráci od SPO, kterou stihl i rychle odmítnout. Co vy na to?

Odmítl správně. SPO je strana přeběhlíků. Někteří z nich odešli i z ČSSD s cílem a úmyslem ji poškodit a zničit. Ukázalo se, že to není žádná levicová strana, protože kdyby byla, tak by nemohla spolupracovat s krajně pravicovým uskupením Tomia Okamury. Leží na politickém hřbitově a nevím, proč by tuto politickou mrtvolu měla ČSSD vykopávat nebo oživovat.

Když zmiňujete SPD… Nesvědčí usnesení sjezdu ČSSD i tom, že nechce dát bianko šek SPD k podpoře vlády? Sjezd vyzval ANO, aby nenominovalo do vlády trestně stíhané osoby, ale nehlasoval o přísnějším návrhu senátorů, který měl označit trestně stíhané osoby za zásadní překážku vstupu do vlády. Vy jste také toto usnesení podpořil. Co byl podle vás nejvýraznější důvod k tomu, že ČSSD jednoznačně neodmítla podílet se na vládě s Andrejem Babišem, tak jak prosazuje například předseda Senátu Milan Štěch?

Máme vládu v demisi, vládní krizi zaviněnou trestně stíhaným Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO. Na dlouhé roky tu můžeme mít vládu bez důvěry, a to není dobré jak pro naši vnitřní situaci, tak pro vnímání naší země v zahraničí. Lidé jsou si toho vědomi, ať už se zeptáte kohokoli, a začínají mít obavy. I Starostové nabídli, že budou jednat o vyřešení této krize. Stejně i pro ČSSD tohle byl hlavní důvod, proč vyjednávání nabídla. V usnesení jasně řekla, že přítomnost trestně stíhané osoby ve vládě je vážný problém a že si přeje, aby tento postoj hnutí ANO vzalo na vědomí, a ať se snaží to nějak vyřešit.
ČSSD se snaží se zablokovanou situací něco dělat. Je to první krok. I když vyslovené ne nezaznělo, celý sjezd názory slyšel a noví předseda i místopředseda jsou si vědomi, že případné schválení vlády, na které by se podílela ČSSD za účasti trestně stíhané osoby, by bylo velmi složité a stranu rozštíplo. Jak Jan Hamáček, tak Jiří Zimola jsou dostatečně politicky zkušení na to, aby si nebezpečí uvědomili. Na jedné straně se ČSSD snaží překonat příkop, který nastal mezi sobotkovským a haškovským křídlem, což je v pořádku, na druhé straně hrozí, že příkop by byl ještě větší, kdyby se vedení strany nebo někdo ve straně snažil vytvořit vládu za účasti ČSSD a trestně stíhané osoby.

A obavy z SPD?

Pokud jde o SPD, Tomio Okamura a další z této strany v uplynulých týdnech jasně ukázali a předseda Ústavního soudu to i jasně pojmenoval, že řada projevů Tomia Okamury a dalších je neonacistická. Pro ČSSD je toto nepřijatelné, protože v boji proti nacismu sociální demokraté trpěli v lágrech a umírali. Bylo vysloveno jasné ne jakékoli spolupráci, která by byla podložena podporou hnutí SPD.

SPD je na tapetě, co se týká výroků v souvislosti s táborem Lety u Písku. Šéf SPD zpochybnil oplocení, poslanec Miloslav Rozner uvedl, že to byl „neexistující pseudokoncentrák“. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v této souvislosti u Moravce pochyboval o tom, jak je možné, že se člověk jako Tomio Okamura vůbec dostal na post místopředsedy Sněmovny. Za vážnou situaci považuje to, že „byl Parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii“. Vy mu dáváte za pravdu. Které výroky Tomia Okamury vy považujete za „neonacistické“?

Vidím to velmi podobně jako předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Například v zemi na západ od nás, která způsobila nacismus a holokaust, by toto bylo naprosto nepřijatelné. Naprosto nepřijatelné by bylo i to, aby spolkový prezident přijímal členy tohoto hnutí tak, jak to dělá v České republice prezident Zeman. Takový přístup ničí naši demokratickou politickou kulturu, vyvolává velké pochybnosti a otazníky u našich sousedů a nejen v Německu. Těch výroků je celá řada a to, co jste zmiňovala, je jasné zpochybňování holokaustu. Je řada zemí, kde za zpochybňování holokaustu jsou lidé postaveni před soud. Něco podobného by mělo být i u nás v České republice, tak aby například státní zástupci začali konat.