Jakube, Vy jste se během posledního volebního období mimořádně politicky angažoval, a jak jste mi řekl, leckdy i na úkor vlastního finančního profitu. Pomáhal jste akcím typu Červená karta pro prezidenta, využíval jste pro boj proti Miloši Zemanovi své znalosti sociálního marketingu, byl jste osobností Kroměřížské výzvy, nyní kritizujete Andreje Babiše. Proč jste to všechno dělal? Bavilo vás to? Myslíte, že ty jednotlivé akce k něčemu byly?

Cítil jsem, že je potřeba, abych něco udělal, protože byly překročeny meze, které jsem ochoten tolerovat. Pokud se podíváte na jednotlivé akce, jsou v podstatě vždy obrannou reakcí na nějakou událost. Jestli jde o zábavu? Nejde, daleko raději bych trávil čas se svou přítelkyní, s přáteli, s rodinou. Dělám tyto věci proto, že se snažím změnit situaci, která mi nevyhovuje. Cítím to jako svoji povinnost. Jestli k něčemu jednotlivé akce byly, to se dozvíme u voleb.

Pokud jde o Kroměřížskou výzvu, vy jste se z ní stáhl. Proč jste to udělal? Naplnila svůj účel, tedy vybrat důstojného protikandidáta Miloši Zemanovi?

Rozešly se naše představy o fungování, takže jsem se stáhl, abych získal větší odstup. Na druhou stranu... investoval jsem dost energie na naši HitHitovou kampaň, a proto z ní nemohu zcela odejít. Dali jsme slib lidem a chci jej dodržet. Kroměřížská výzva není jen o hledání vlastních kandidátů, ale i o diskusi nad tím, jaký by měl být příští prezident.

V čem se vaše představy rozešly a kdy? Výzva zatím vygenerovala Marka Hilšera, kandidaturu zvažuje Pavel Fischer. Zároveň do „pelotonu“ zařadila osobnosti typu Zuzana Roithová, která ani nevěděla, že ji někdo do takové akce „uvrtal“. Čili, prosím, v čem a kdy se rozešly vaše představy?

Rozešly se v posledních týdnech a nejsem typ člověka, který by pral špinavé prádlo na veřejnosti. Peloton potenciálních kandidátů vygenerovali signatáři KV (cca 11 tisíc), kteří měli nominovat bez jakéhokoli omezení tři osobnosti, které by chtěli mít jako svého prezidenta nebo prezidentku. 25 nejčastěji zmiňovaných osobností jsme následně oslovovali a vedli s nimi diskusi, zda mají zájem kandidovat, či nikoli.

Ty poslední týdny… Hovoříme o platformě SPIN, kterou na podkladě Kroměřížské výzvy vytvořili někteří jeji signatáři a kterou zaštítili Hana Marvanová a Jan Kalvoda. Vyvolalo to uštěpačné poznámky, že pravdoláska chce zase mluvit do politiky, ale vstupovat do ní nechce...

Také jsem ty poznámky zaregistroval. Po pravdě nevím, jak budou chtít zasáhnout do volebního boje. Má to být druhá Rekonstrukce státu? V případě voleb do PS by mi přišlo daleko rozumnější, kdyby se domluvili s konkrétními stranami a kandidovali za ně. Přeci jen je tato platforma tvořena ostřílenými politiky.

K platformě SPIN chci ještě podotknout, že to není odnož KV. Ta má jediný cíl a tím jsou prezidentské volby.

Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček. To jsou potvrzení kandidáti. Má Jiří Drahoš vaše sympatie? Bude umět čelit schématům mediálních zkratek, novinových titulků, snaze dělat politiku jednoduše a atraktivně?

Upřímně mě velmi překvapuje, jak velké podpory se mu dostalo. Já vlastně jeho politické názory neznám. Neviděl jsem jej v žádné debatě. Nevím, co si myslí ani jak reaguje v okamžiku, kdy je na něj vyvíjen tlak. Sympatický mi je, daleko sympatičtější mi je Pavel Fischer.

Čím je Pavel Fischer lepší? Jeho zná veřejnost ještě mnohem méně. Jak chcete vyrobit kampaň a finanční zázemí člověku, kterého nikdo nezná? Kdo by tu kampaň dělal a platil?

Pavel Fischer má velmi rozsáhlý přehled nejen o politickém dění v ČR, ale i v zahraničí. Je to náš bývalý diplomat ve Francii, je jazykově vybaven. S jeho názory souzním. Nejde tak lehce zaškatulkovat. Poznal jsem jej jako rozvážného člověka. Navíc má velmi dobré zázemí, skvělou ženu a silný životní příběh. Pokud jsem dobře informován, Pavel Fischer v těchto dnech jedná o finanční podpoře. Pokud se mu jí podaří získat, rozhodně bych jej nepovažoval za outsidera. Nejpozději při debatách s ostatními kandidáty by se jeho síla ukázala.

Od koho by pan Fischer mohl získat finanční podporu?

To netuším, nejspíše bude postupovat v tomto ohledu podobně jako pan Drahoš.

Hraje Miloš Zeman svou hru dobře a směřuje ke zvolení? Co dělá šikovně a co méně šikovně? Někteří liberální komentátoři mají strach, že by mohl být zvolen už v prvním kole. Jiní zase říkají, že v druhém kole by se proti němu mohly spojit společenské proudy, které on uráží. Co je vice pravda?

Je třeba Miloši Zemanovi přiznat, že jeho tah „nedělat kampaň“ byl velmi dobrý. Včetně toho, že se nebude účastnit debat, a nebude tak muset odpovídat na otázky, které mu nejsou příjemné. Ale nemyslím si, že by mohl být zvolen v prvním kole. Není tak silný. Můj tip je, že v prvním kole získá maximálně 25 procent.

A v druhém kole? Pomůže mu jeho vyhraněnost, nebo uškodí?

Otázka je, jak se k Miloši Zemanovi postaví Andrej Babiš. Přílišná vyhraněnost spíše škodí. Obraz Miloše Zemana v první přímé volbě byl zcela jiný, než je dnes. Dle průzkumů by jej už teď nevolilo 25 % voličů, kteří jej volili před čtyřmi lety. To jsou zejména ti umírněnější. Ostatně na přílišnou vyhraněnost dojeli kandidáti jak v Rakousku, tak i příští týden Marine Le Penová ve Francii.

Stále se mluví o volbě prezidenta, ale rozhodují hlavně sněmovní volby. A v nich má našlápnuto k vítězství právě Andrej Babiš, kterého i vy považujete za ohrožení demokracie. Nezlobte se, ale nevyplýtvali jste příliš mnoho sil na boj proti Zemanovi, který v zásadě nic nerozhoduje, zatímco tady vyrostl Andrej Babiš, kterého se teď lidé jako vy bojí nejvíce? Kdybyste mohl vrátit čas, nezohlednil byste to?

Bojovat s Andrejem Babišem musí zejména politické strany. My občané jim můžeme pomoci tím, že budeme lidem vysvětlovat, co je Andrej Babiš zač. Jak je nebezpečný a jaké nebezpečí hrozí, pokud mu dopřejeme takovou moc, jak to nyní vypadá. A hlavně jim můžeme pomoci tím, že Babiše volit nebudeme. Kdybych vrátil čas, nic bych změnit nemohl, protože na založení politické strany a boj s Andrejem Babišem nemám finance.

Jak si vysvětlujete, že navzdory všem kontroverzím má Andrej Babiš v zásadě neotřesitelnou podporu české veřejnosti? Je to tím, že většina občanů v zásadě počítá s tím, že bohatí lidé a „ti nahoře“ jsou gauneři, ale Babiš je pro ně schopný a inteligentní gauner, který je ochrání a zabezpečí? V zásadě takový feudální model – je to zlý pán, ale budeme se s ním mít dobře?

Vycházíme z falešného předpokladu, že většinová společnost je primárně zaměřená na zachování demokracie, svobody slova a pluralitní demokratické společnosti. Je to zásadní mýlka. Tyto hodnoty jsou nedotknutelnou prioritou pouze pro 37 % společnosti. Zbývajících 63 % společnosti má jako hlavní prioritu osobní prospěch a hmotné statky – tedy aby se měli dobře. A to i na úkor osekání některých základních svobod. A Babiš jim slibuje právě to, že se budou mít dobře. Proto Babišovi nezlomí vaz žádné skandály. Lidé mu uvěřili, že když dostane větší moc, budou se mít lépe. A dají mu k tomu pravomoc. Klíčové tedy bude, abychom voliče přesvědčili, že za Babiše lépe nebude.

Zaznamenal jsem názor, že Babiš vrací hrdost určité vrstvě české společnosti, která odešla poražena v roce 89. Ti, co se smočili s StB, ti, kteří se v 80. letech měli dobře a během let „havlovského“ narativu měli cejch. A Babiš to z nich sejmul.

Je to tak, že Babiš tento narativ roku 89 v podstatě zrušil? Tohle je velmi zajímavá teze, upřímně, jsem takovou myšlenku neslyšel a nenapadla mě. Díky za ni. Jestli to tak je, zkusme zjistit třeba anketou na Parlamentních listech…

Sociologové tvrdí, že přebírá volice KSČM…

Komunisté ale mají poměrně stabilní voličskou základnu. Posledních 15 let se pohybují mezi 10 až 15 % a ty mají i dnes. Oslabila zejména pravice a nyní oslabuje ČSSD.

Abychom se chýlili k závěru... Co jste za dobu vaší občanské angažovanosti pochopil o české společnosti? Jednak o studentech a „pravdolásce“, ale také o vrstvě voličů Miloše Zemana? Tedy o lidech z menších sídel, chudších, urážených coby nevzdělanci, hlupáci, xenofobové, nenávistníci apod?

Zejména to, že je nešťastné vůbec přistupovat na tohle dělení společnosti. Já sám jsem z menšího moravského města, jsem vystudovaný mechanik elektronik. Kdybych na tohle dělení společnosti přistoupil, musel bych být sám proti sobě, proti své rodině. Lidé z vesnic nejsou hloupí. Mají jiné životní priority. Prioritou je pro ně tradiční rodina a vlastní komunita. Pokud cítí jakékoli ohrožení těchto základních hodnot, logicky se brání.

Vidím chybu v tom, že jsme pro všechno přibližování k Západu zapomněli na nás a naši českou společnost. Je otázka, zda jsme nepostupovali moc rychle, nevyvolali v lidech nejistotu a zmatek. Jestli ale jako společnost rezignujeme na základní hodnoty, na svobodu, na demokracii, bude to pro nás mít katastrofální dopady. Už dnes slyšíme Andreje Babiše, který říká, jak jsou malé firmy a živnostníci k ničemu. Že je třeba podporovat firmy velké. Tedy pokud dojdeme opět do stavu jedné vládnoucí strany, nebude líp a doplatí na to nejvíce právě ti, kteří jsou malí. A to včetně drobných zemědělců, sedláků, majitelů drobných obchodů, hospod a dalších. Stát nám zase bude stát za zadkem v každém aspektu našeho života, bude nás neustále kontrolovat a za každou drobnost trestat. V takovém státě žít nechci.

A v jakém státě žít chcete? Víte, přichází doba, kdy naše generace, tedy zhruba ročníky 1985–90, už nebude moci naříkat, jak to tu ti staří blbci před námi všechno podělali. Tu odpovědnost převezmeme my. Jak zajistíme, abychom lidi, kteří v téhle zemi žijí, uživili? V prostředí automatizace a robotizace, v prostředí odlivu pracovních míst do Asie a nárůstu asijské konkurence? Nevypadá to nějak vábně z hlediska ekonomické budoucnosti. Co s tím?

Všichni cítíme, že přicházejí změny. Proto i ta nervozita napříč Evropou. Úkolem naší generace je udržet Evropu spolupracující. Ne Evropu rozhádanou, nebo ji dokonce uvrhnout do války.

Co se týče České republiky, máme řadu výhod. Předně je nás jenom 10 milionů. To je velikost jednoho většího asijského města. Pokud budeme chtít něco změnit, můžeme to udělat poměrně rychle. Tato země má nesmírně šikovné lidi. Jsme historicky zemí, která má velmi dobré zkušenosti s lehkým průmyslem. Zároveň máme 7 % celosvětových zásob lithia a řadu zkušeností s automobilovým průmyslem. Musíme uchopit šanci, která se naskýtá, a nečekat, až nějaká jiná země nám příležitost vezme.

Budoucnost je například v elektromobilech, v autonomních autech, ve vývoji baterií, samozřejmě v robotizaci a tak dále. Vývoj a výroba těchto produktů práci lidem nemusí jen brát. Naopak. Všechny tyto produkty jsou zbožím s vysokou přidanou hodnotou, a tedy s vyšší prodejní marží, která zase dává možnost lidem více si vydělat a nebýt pouze výrobcem součástek pro Německo. Samozřejmě budeme muset změnit školství, vzhledem ke stárnoucí populaci musíme začít řešit zásadní důchodovou reformu (Ostatně, kdo říká, že by důchody nemohly být částečně hrazeny ze zdaněné robotické práce?). Musíme nastavit pravidla pro stále se rozvíjející sdílenou ekonomiku.

Ale při tom všem pokroku nesmíme zapomenout na lidi na vesnicích. Pomoci jim udržet styl života a tradice, které jsou nedílnou součástí našeho národa. Pokrok a tradice nejsou v rozporu. Nesmíme zapomínat ani na jedno.

Ano, máte pravdu. Přichází čas, kdy budeme přebírat zodpovědnost. Já se na to připravuji. To, co jsem výše popsal, už se snažíme nastartovat v Ústeckém kraji. U mě je to zejména o získávání zkušeností, ale časem bych se chtěl do projektu zapojovat čím dál více a třeba už v příštích volbách najít stranu, ve které bych výše uvedené mohl prosazovat.