Lídři Francie, Itálie a Německa hledali na společném summitu „nové impulzy pro Evropu“. Prý šlo hlavně o plány v reakci na referendum o Brexitu nebo imigrační politiku. Hovořili o budoucnosti a pokračování i bez Britů.

Na summitu šlo spíše o obecné záležitosti, například o to, že Evropská unie potřebuje nový impulz a reformu, ale přitom spíše reformu nepsaných pravidel než smluv. To ale víme všichni, Unie musí doznat změn v komunikaci s občany a vysvětlování toho, o čem ta společná Evropa je. Ne setkání lídrů právě těchto tří států bych neviděl žádné jinotaje, je normální, že se různá uskupení zemí setkávají, koneckonců Česká republika lobuje za své zájmy v rámci V4.

V souvislosti s Brexitem i s kritikou EU se objevují otázky personálních změn v čele Unie. Myslíte, že k ní v nějaké formě dojde?

V dohledné budoucnosti k tomu zřejmě nedojde, ale hlavně – největší slovo ve fungování Evropské unie jako takové jsou členské státy, a to jejich premiéři, kteří mají největší hlas. Myslím, že pokud jde o Evropskou komisi, ta musí zůstat výkonným orgánem a ne tím, kdo určuje směr, Juncker je pro mě úředníkem, který má vykonávat to, co mu řeknou po společné dohodě premiéři jednotlivých států, a ne tím, kdo říká, co se má dělat. A jednotliví lídři států mu k tomu vůbec nemají dávat mandát a prostor.

Britové z EU vystupují a v dalších zemích jako Nizozemsko, Rakousko či Dánsko se začíná mluvit o tom, že by se mohlo také vystoupit. Těsně po britském referendu se spekulovalo, zda budou následovat i další země, jaké jsou podle vás nálady nyní, více než dva měsíce poté? Existuje alternativa ke členství v EU?

To bude záležet na voličích. Pokud lidé v Evropské unii zvolí strany a politiky, kteří chtějí z Unie odejít, nikdo s tím nic neudělá. Já bych byl ale velmi opatrný a počkal si, jak vlastně tzv. Brexit dopadne. Lidé, kteří horovali pro odchod Británie, jej ve větší míře ani nechtěli, chtěli jen demonstrovat sílu a spíš EU reformovat. Nejsem si nyní jistý jejich reakcí, Británie po tak dlouhé době od referenda tápe, zatím ani neaktivovala článek o vystoupení. Referendum bylo konzultativní, lidé vyjádřili demokraticky svou vůli – a tu nesmíme zpochybňovat –, ale ti odpovědní politici nyní nevědí, co vlastně chtějí. Míč je na straně politiků Spojeného království.

Pokud jde o dominový efekt, ten nastat může, Evropská unie rozhodně není dokonalá, ale musím se ptát – mají evropské státy jinou alternativu? Bude mít Česká republika ve Strání zase ostnatý drát, budeme si navzájem platit cla a budou tady stát kamiony na hranicích? To, že EU má problémy, víme, ale jako KDU-ČSL říkáme, že tento prostor zaručuje i přes problémy mír, stabilitu a prosperitu a že nemá alternativu. Snažme se tedy evropský prostor spíš vylepšovat, než abychom šli do destruktivního neznáma.

Jedním z problémů u nás je stále klesající důvěra obyvatelstva v Unii. Kde se tato tendence bere a jak se díváte na snahy o odchod z Unie?

Politické strany, které to chtějí, by měly předložit alternativy nejen v tom, co nechtějí, ale i co chtějí. Říct, co by nastalo po odchodu z EU a jak by vypadala spolupráce s Unií pak. Česká republika je velmi otevřená ekonomika a navíc navázaná na Německo. Pokud ve volbách vyhrají strany, které jasně řeknou, že chtějí odchod, nedá se nic dělat a bude nutné to respektovat. Za rok a pár měsíců budou volby, a pokud takové strany zvítězí, k odchodu dojde, jestliže budou mít jejich politici odvahu a reálnou alternativu. V Británii se ukázalo, že ji příliš nemají.

Mluví se i o referendu o setrvání v Unii…

Referendum je zdlouhavá záležitost, ať se každá strana vyjádří a řekne, co chce, a pak, když euroskeptické strany vyhrají, mohou to zařídit mnohem rychleji, než kdyby to proběhlo přes referendum.