Jak vnímáte cestu ruských motorkářů zvaných Noční vlci na podporu Ruska?

Považuji to za regulérní politickou provokaci a závažnou podporu politiky Vladimira Putina, která, jak i sám přiznal, obelhávala celý svět ve věci Krymu. Dal příkaz, aby si armáda ukousla kus cizí země. Nepřijatelně a opakovaně porušil mezinárodní práva.

Polsko zakázalo průjezd motorkářského klubu přes zemi, měla by Česká republika tento příklad následovat?

Samozřejmě je to komplikované. Já jsem podepsal dokument skupiny 75 osobností veřejného života z České republiky a Slovenska, kde se tento zákaz navrhuje. Takže nakonec jsem se přiklonil k zákazu, ale musím dodat, že zákaz považuji za problematický. Je to určité omezení svobody pohybu, což konstatuji. Na druhou stranu Rusko zásadním a neomluvitelným způsobem opakovaně porušuje mezinárodní práva a své imperiální choutky dává najevo dost hrubozrnným způsobem. Když vidím televizní záběry, jak je motorkářský klub blízko Putina a Ramzana Kadyrova, kterému doslova kape krev z rukou a kdy lze jejich činy označit za jednoznačnou politickou provokaci, naše orgány by cestu následovat měly.

Pokud tak neučiní, nebudu z toho vyvozovat negativní názory, je to problematické. Rusko rozvinulo systém propagandistické války, tedy kromě nasazení zbraní, který se projevuje na internetu, při diplomatických jednáních, kde lžou, jak když tiskne. Domlouvají mír, přitom skrytě pokračují v agresi.

Co říkáte na cestu prezidenta Zemana do Moskvy? Měl ji oželet?

Ne měl, ale musel ji oželet. Celé je to trapná záležitost, neměl tam jezdit ani v případě, že by nebylo Ukrajiny a Kim Čong-una. Jezdit se poklonkovat okupantům navíc v situaci agrese vůči Ukrajině je cesta přímo pošetilá. Co tam jede slavit? Ukončení druhé svétové války, kterou Německo zahájilo se Sovětským svazem? Hitler udělal chybu, když vyhlásil Rusku válku a Rusko přešlo na druhý břeh. Tím ale nechci říci, že bych si nevážil ruských vojáků a jejich životů, které položili za svobodu. Jiná věc je, jakým způsobem jejich smrti využila vláda Sovětského svazu od roku čtyřicet osm a pojistili se půlmilionovou okupací v roce šedesát osm.

Nacházíme se ve studené válce s Ruskem?

Studená válka to ještě není. Jsme na straně Západu, nevidím důvod, proč se přiklánět směrem k Rusku. Kromě Prognostického ústavu, který zakládal generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, šéf KGB Jurij Andropov a kde působili Václav Klaus, Miroslav Ransdorf, Miloš Zeman, Tomáš Ježek a další. To je všechny pojí ve vztahu k Rusku. Nikdo nechce být ve studené válce s Ruskem, Rusko obohatilo náš svět nejen v oblasti kulturní. Nejde o nevraživost vůči lidem, ale vůči současné politické reprezentaci. Musím uznat, jakým elegantním a obdivuhodným způsobem ukončil studenou válku Michail Gorbačov.

Ale není Rus jako Rus a současná Putinova administrativa je nepřijatelná nejen pro svět, ale i pro Rusko, což ho zbytečně uvádí do izolace. Svět žil v naději, že Rusko se stane demokracií, se kterou budou rádi spolupracovat, ale Putin uvrhává zemi zpět do izolace, a pokud bude pokračovat, studená válka nastane. Vedení Ruska musí být nahrazeno normálními lidmi.

Tím jste mi částečně odpověděl na další otázku, totiž kde tkví nekonzistentnost českých politiků ohledně Ruska? Chcete ještě něco dodat?

U kroků Zemana jsem si kladl otázku, proč to všechno dělá? Pokud odmítneme teorii o spiknutí a kdybychom pominuli neukrotitelný obdiv k Putinovi, což se mi nechce věřit, tak myslím, že by to mohla být pokřivená snaha uchránit národ před neblahým vývojem. K takovému patolízalství docházelo i po okupaci v období Mnichova a říkalo se tomu mnichovanství. Důvodem byla snaha účelovým jednáním uchlácholit agresora a zajistit lepší podmínky pro náš stát. Jak to dopadlo, všichni víme. Takové mnichovanství se objevilo i v roce šedesát osm po okupaci. Politici se okamžitě rozhodli přidat na stranu agresora, lezli do zadku tak okázalým způsobem, že si ho někteří dokázali naklonit.

Jak by Evropa měla postupovat dále? Podle Moskvy jsou už američtí vojáci na Ukrajině, a nejen kvůli cvičení, ale i na místech konfliktu, schvalujete to?

Ano, ale jsou tam pozdě. Kdyby tam byli dříve, tak se ledasčemu předešlo. Ukrajincům by mělo být pomoženo jak dodávkami zbraní, tak jejich školením, a to daleko intenzivněji, než jak to probíhá nyní. Ruský názor je irelevantní, oni nám začali předvádět v praxi, jak se to dělá. Dodám ještě jednu zahraničně-politickou konotaci. My si bráníme náši Evropskou unii a musíme ukázat sílu a odhodlání neustupovat agresorovi. Aby to neznělo, že volám po válce, nikoliv. I já si přeji mír, ale není jiná cesta, jak zabránit budoucímu válečnému konfliktu, než že se síly vyrovnají. Vzpomeňte si na jaderné zbraně, když se strany budou vyzbrojovat obdobně a ve stejném rytmu, bude klid.

Co pro vás znamená blížící se výročí od druhé světové války? Připomenete si ho nějak?

Hlavně si připomínám pakt Ribbentrop-Molotov. Smlouvu, na jejímž základě Německo a Rusko společně zahájily válku, a novináři nenacházejí odvahu to připomenout. Němci zaútočili na Polsko a Rusové obdobným způsobem zaútočili na Polsko z druhé strany. Tím zahájili druhou světovou válku, jako krokodýli si rozdělili Polsko a zavedli teror. Na straně Německa to bylo jasné a ruská Katyň byla také příšerná. Obě armády byly krvelačné, protože za oběť padly desítky milionů lidí. Takže docházelo i ke genocidě, vyvražďování vlastního národa. V tom byly obě mocnosti srovnatelné. Po útoku Hitlera na Rusko se karty změnily a došlo k rozdělení Evropy. Po konci války nastal dramatický nepořádek, který se projevuje zničením jedné nebo dvou generací životů.

Domníváte se, že je vyjadřována dostatečná úcta k válečným veteránům a hrdinům?

Ta by měla být absolutní. Všechny zmařené životy, nasazení a každý, kdo jakkoli přispěl, si zaslouží obrovskou úctu. Nerozlišoval bych, ať je to, kdo je to – včetně ruských vojáků. Obyčejní lidé většinou do politických her neviděli.

Novinář a hostující profesor New York University Tomáš Klvaňa řekl, že Rudá armáda se v květnu 1945 chovala jako dobyvatelé, i když se velkou měrou podílela na ukončení války a šlo o osvobození. Co si o tom myslíte?

To je zajímavá věc. Přemýšlel jsem, jestli mám začít na internetu vyhledávat a číst svědectví různých předků, z nichž někteří mluvili o znásilňování a brutálním chování. Nebo to mám nechat stranou, protože vím, že ve válce se tyto věci dějí. Vojáci pak bývají jako urvaní ze řetězu a norma člověka k člověku se výrazně posunuje, a to na všech stranách. Já jsem to ale nezažil, takže nevím, jak přesně se chovali. Zda má Klvaňa pravdu, nemohu potvrdit.

Nikdo však nepřihlíží ke kritice zneužití celého systému demarkační čáry. Kvůli tomu bylo rozhodnuto, ať Češi ještě deset dní umírají, než dorazíme my, Rusové. Armáda byla v zemi, ale nemohli ji překročit. Nad tím si lámu hlavu a přemýšlím, jak k tomu rozhodnutí došlo. Jde o problematickou záležitost. Ruští politici toho potom hrubě zneužili a pošlapali mrtvé vojáky i jejich oběti.