Michal Hašek: My migranty nezvali. Až nám je přidělí, hned všichni utečou. Máme povinnost hájit naši zemi. Až potkám Luboše Zaorálka...

12.11.2015 11:01 | Zprávy

ROZHOVOR Jihomoravský hejtman, šéf Asociace krajů ČR a vlivný sociálnědemokratický politik Michal Hašek v obsáhlém rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz potvrzuje jasný zájem o další kandidaturu na hejtmana, hovoří o česko-čínských vztazích, prezidentu Zemanovi i migrační krizi. Hašek připomíná, že přes kvóty od nás stejně migranti utečou jinam. „Do 48 hodin z jakéhokoli množství, které nám přidělí, tu vydrží maximálně pět procent lidí a to budou ti, co zaspí,“ konstatuje.

Michal Hašek: My migranty nezvali. Až nám je přidělí, hned všichni utečou. Máme povinnost hájit naši zemi. Až potkám Luboše Zaorálka...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek

Pane hejtmane, krajské volby se blíží a jistě uvažujete nad tím, co se vám v kraji povedlo reálně pozitivně změnit nebo vybudovat, ale i v čem jsou rezervy. Jak to je?

Jsem rád, že jižní Morava v roce 2015 na rozdíl od roku 2008 už nemá jenom ten přívětivý obrázek pro turisty, to znamená nádherou krajinu plnou vinohradů zalitou sluncem, večer potom zalitá bílým, červeným či růžovým vínem a v době burčáku také vynikajícím burčákem, plná památek přírodních či kulturních počínaje Moravským krasem a konče Lednicko-valtickým areálem. Dnes je jižní Morava vedle toho také regionem vědy, výzkumu a inovací. Máme silnou ambici být českým Sillicon Valley a tahle ambice není jenom snem. V plánovacím období 2007–2013 do Jihomoravského kraje, konkrétně do Brna a okolí, směřovala celá jedna třetina národní alokace pro vědu, výzkum a inovace z fondů EU. Měli jsme kvalitně připravené projekty, mezi sebou se nevybíjely žádosti jednotlivých brněnských nebo jihomoravských univerzit a bylo to dáno také unikátní dohodou, kterou dodržují všechny politické reprezentace na jižní Moravě. Ta dohoda zní: prioritou číslo jedna je věda, výzkum a inovace, protože to má potenciál přinést do kraje nové domácí a zahraniční investory a to znamená nová pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Do Brna dnes směřuje druhé největší množství zahraničních investic v České republice, Brno je sídlem řady významných evropských i zámořských firem a korporací. Stali jsme se velmi atraktivním regionem nejen v rámci ČR, ale v rámci střední a východní Evropy.

Když jsem se v roce 2008 stal hejtmanem, sociální demokracie tehdy slíbila, že zachová a rozvine veřejné zdravotnictví. Byl to boj o charakter lůžkové péče, protože pravice nabízela recept v podobě privatizací, což předvedla třeba ve středních Čechách. My jsme slíbili zachovat veřejné nemocnice, dostat je z dluhů a zajistit fungující veřejné zdravotnictví jako ústavně garantované právo každého občana. Za jižní Moravu mohu říci, že za těch sedm let se nám to povedlo. Udrželi jsme všechny nemocnice jako příspěvkové organizace, které navíc hospodaří s vyrovnanými rozpočty, respektive s mírnými přebytky. Co je ale podstatné, protože zdraví není zboží a pro nás to nejsou jen účetní položky, snažili jsme se také zdravotnictví na jižní Moravě modernizovat. Jsme jediným krajem v zemi, který zdravotnictví organizuje formou dohody všech veřejných zřizovatelů, tedy státu, měst a obcí a kraje. Memoranda, která jsme uzavřeli, vytvořila velmi silný blok veřejného zdravotnictví na jižní Moravě, který sedí za stolem a je silným partnerem zdravotním pojišťovnám i ministerstvu zdravotnictví. Lidé se nemuseli bát žádné divoké restrukturalizace a mohou se na fungování zdravotnictví spolehnout.

Totéž platí o záchranné službě. Lidé málo vědí, že právě kraj je zřizovatelem záchranky. Vsadili jsme na významnou modernizaci, jenom v Brně jsme postavili tři nové výjezdové základny a další jsme modernizovali například v Břeclavi, novou stavíme ve Znojmě a podstatným způsobem jsme také obnovili vozový park zdravotnické záchranné služby. Troufám si říct, že dojezdový čas dvaceti minut dnes plníme ve všech částech kraje včetně těch obtížně dostupných.

Do třetice ještě jedna oblast, která byla zásadní pro sociální demokracii, a to je oblast sociální péče. Byli jsme si vědomi nedostatku lůžek v nejrůznějších sociálních zařízeních, jako jsou domovy pro seniory včetně oddělení pro lidi trpící Alzheimerovou nemocí nebo třeba demencí. V uplynulých pěti letech jsme investovali přes čtyři sta milionů korun do výstavby nových domovů důchodců nebo rozšíření těch stávajících. Mohu jmenovat Zastávku u Brna, Blansko, Kyjov, novostavbu v Újezdě u Brna, která bude hotová v únoru příštího roku a přinese sto nových lůžek. Čili jsme významným způsobem navýšili kapacitu v těchto zařízeních, nově jsme převzali také kompetenci financování sociálních služeb a staráme se také o terénní služby. Ideálem by bylo samozřejmě, kdyby se o potřebné lidi mohla postarat jejich rodina, což ale často není z ekonomických či sociálních a zdravotních důvodů možné. Pak nastupuje neziskový sektor a společně s ním také kraj nebo příslušné obce a města. A ještě jeden unikát. Jsme prvním krajem v České republice, který zavedl terénní hospicovou domácí péči. Prostě přijali jsme projekt, který znamená zafinancování celoplošného zavedení domácí hospicové péče financované Jihomoravským krajem z našeho rozpočtu ve spolupráci s charitativními organizacemi, je jich tuším čtyři nebo pět. A budeme s tím v rozpočtu počítat i příští rok, protože je to služba žádaná a potřebná.

Mohl bych takto pokračovat v celé řadě dalších oblastí. Krátce ještě příklad. Zažil jsem rok 2010, kdy Policie ČR a Hasičský záchranný sbor ČR koncem roku neměl na benzin. Hrozilo zavírání profesionálních požárních stanic a obvodních oddělení policie. I díky podporám ze strany jednotlivých krajů včetně jižní Moravy, u nás šlo o dvacet milionů korun, jsme odvrátili tuto provozní katastrofu bezpečnostních složek státu a naštěstí dnes po pěti letech už s novou vládou řešíme úplně opačné problémy. Tipujeme lokality, kde se staví nové hasičské stanice, pořizujeme novou techniku hasičům a jejich tabulkové počty se nesnižují, ale naopak do budoucna se budou navyšovat. Podobně je tomu v oblasti sportu, který zažil v zásadě klinickou smrt po rozpadu Sazky a konci pana Hušáka a jeho party. Kraje tu sehrály stabilizující funkci a pomohly v době krize financování sportu na základní a regionální úrovni při výpadku peněz z centra tím, že například na jižní Moravě jsme do sportu dali čtyřnásobné množství prostředků než v minulosti a pomohli jsme přežít nejtěžší období.

Co silnice a dopravní infrastruktura?

Nepovažuji za normální, že jsem už zažil deset ministrů dopravy. To o něčem svědčí. Nepovažuji za normální, že před patnácti lety stát převedl krajům padesát tisíc kilometrů silnic druhých a třetích tříd a nezajistil jim ani halíř financování obnovy této infrastruktury. To tzv. rozpočtové určení daní bylo totiž spočítáno na jiné převedené kompetence, a nikoliv na převedené silnice. Vezměte to tak, když dneska pojedete autem a zastavíte na benzinové pumpě, tak načerpáte pohonné hmoty a spotřební daň, kterou z toho všichni povinně platíme, je příjmem státu. Stát si ty prostředky ale nechává pro státní fond dopravní infrastruktury a kraj z toho neviděl s výjimkou letošního roku ani halíř. Stejně jako, když jste podnikatel a platíte silniční daň, opět kompletní příjem státu a kraj z toho nedostane ani halíř. To podle nás není fér. Proto s kolegy hejtmany usilujeme zatím marně, ale věřím, že se to povede nám nebo našim následovníkům, o účelové zavázání části příjmů státu do dopravní infrastruktury.

Takže tato věc není dořešená ne proto, že by se hejtmani nesnažili, ale zatím nebyla politická vůle posílit rozpočty krajů systémově, aby hejtmani nemuseli každý rok žebrat u jakéhokoli ministra dopravy, nedej bože u aktuálního ministra financí o peníze na krajské silnice a aby pak museli slýchat různé dehonestační odpovědi, jestli jim ty peníze dá, nedá, jestli je náhodou nechtějí použít na nějaké vlastní kampaně a podobné záležitosti. Když vláda rozhodne o účelovém poskytnutí dotace na silnice, tak je základní znalost fungování veřejných financí, že takové peníze opravdu není možné použít na nic jiného než na silnice. To jenom takový malý vzkaz aktuálnímu ministrovi financí.

Ještě k těm nadcházejícím krajským volbám. Chcete znovu kandidovat?

Ano. Nabízím sociální demokracii na jižní Moravě, ale i celostátnímu vedení, že chci usilovat o to, abych v rámci nominačního procesu byl lídrem sociální demokracie v Jihomoravském kraji a zužitkoval dosavadní zkušenosti, které jsem získal. Samozřejmě primárky jsou demokratický proces, nestačí, když se dohodne Michal se Slávkem, Slávek s Milanem nebo Michal s někým úplně jiným. Jde o to, že hlasovat budou všichni členové sociální demokracie. Myslím si, že bychom měli jako sociální demokracie zůstat u kořenů. Nevymýšlet deset, padesát nebo sto nových témat. Kraje mají silné kompetence, které ovlivňují každodenní život lidí, třebaže si to občané České republiky neuvědomují. Bude pro mě výzva se příštích voleb zúčastnit.

Aby občané neměli pocit, že volby jsou jednou za čtyři roky, kdy vyberou volební lístek, dají na něm čtyři kroužky a pak to všechno skončí a nikoho nezajímají, uvedl bych příklad našeho projektu. Ten projekt se jmenuje „Váš kraj, váš rozpočet“ a je to jednoduchý elektronický nástroj na webu nebo v mobilním telefonu, kdy při tvorbě rozpočtu dáváme občanům kraje reálnou šanci promluvit do priorit, do oblastí a konkrétních akcí. Když podle zákona v minulosti chodili připomínky občanů k návrhu rozpočtu, přišly slovy čtyři. Před dvěma lety v rámci tohoto projektu přišlo rok po jeho zavedení připomínek čtyři sta padesát, to je stonásobně více a v letošním roce už jich bylo víc než tisíc, takže dvěstěpadesátkrát více. Krajští radní teď mají jasný úkol priority označené občany do rozpočtu zapracovat. To není hra na demokracii, to je skutečná demokracie, skutečná participace lidí na rozhodování o tak zásadní věci, jakou je krajský rozpočet.

Když jste mluvil o tom, že jste připraven znovu kandidovat, zeptám se na vaše vztahy s premiérem a šéfem vaší strany Bohuslavem Sobotkou. Vaší formulací, jak spolu nyní vycházejí Michal se Slávkem?

Předseda vlády České republiky a předseda Asociace krajů ČR spolu naprosto normálně a standardně komunikují, výsledkem jsou například už čtyři společné schůze vlády a hejtmanského sboru, to tady za patnáctiletou historii krajů ještě nebylo. Řešíme spolu nejen problémy Jihomoravského kraje, ale obecně i regionů naší republiky a už jsem avizoval, že se za čtrnáct dnů zúčastním jako člen delegace pana premiéra také jeho cesty do Čínské lidové republiky. Jsme si oba vědomi, že chceme oba stejně úspěch sociální demokracie, kvalitní správu země, krajů, měst a obcí. Navíc si jsme vědomi, že sociální demokracie zůstala už vlastně jedinou standardní stranou s obrovskou historií, nejdelší ze standardních politických stran v České republice, která tady ještě čelí fenoménu hnutí ANO a firem holdingu Andreje Babiše. I když jsme s hnutím ANO koaličními partnery na vládní úrovni, příští rok budeme zároveň tvrdými soupeři o kraje. Sociální demokracie za svoji stotřicetiletou historii prokázala, že stojí na straně státu a lidí. Nikdy jsme nebyli, nejsme a nebudeme firma.

Pro nás není základním pohledem na věci zisk. My jsme neobsadili Ministerstvo financí nikdy v historii například proto, abychom si za rok odpustili jeden a půl miliardy korun na daních svým vlastním firmám. Takto bych mohl pokračovat.

Jak vnímáte situaci v Praze, kde se rozpadla vládnoucí koalice? Nejde přitom o první případ rozpadu koalice, kde většinu tvořilo hnutí ANO.

Za prvé je to určitě nepříjemná situace z hlediska politiky jako takové. Hnutí ANO lidé brali jako nějakou novou naději, jako něco, co se bude chovat jinak než, rétorikou hnutí ANO, standardní politické strany a zatím se ukázalo, že to není pravda. Že se ANO stalo výtahem k moci mnoha lidí s nenaplněnými osobními ambicemi, kteří před tím neuspěli v jiných politických stranách či projektech. Lidí, kteří si mysleli, že pod pláštíkem nebo tou bílou košilí, kterou si oblékli vedle Andreje Babiše na billboardy, teď obsadí příslušné radnice a čtyři roky si budou dělat, co budou chtít. Ostatním budou tvrdit, že jednou bude líp. Zapomněli říct komu, jestli jenom jim, nebo také ostatním občanům.

Tato nestabilita je dnes jasně vidět. Andrej Babiš může uklidňovat veřejnost, jak chce, že vlastně o nic nejde, protože uzavřeli koalice na x stovkách míst. Ano, ale koalice se mu rozpadají ve velkých městech, na které je hodně vidět a při všem respektu ke každé jedné obci a městu, je rozdíl, jestli hnutí ANO má sto nebo pět set mandátů v malých obcích a jestli úplně stejně má sto nebo pět set mandátů ve velkých, statutárních městech, kde dochází k větším třenicím.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Putin negratuloval Trumpovi. „Velmi důležité.“ Gustav Murín odhadl „nejhorší variantu“

17:55 Putin negratuloval Trumpovi. „Velmi důležité.“ Gustav Murín odhadl „nejhorší variantu“

Řeči o tom, že zvolení Donalda Trumpa znamená ohrožení demokracie, je katastrofické strašení, ke kte…