„Především chci říci, že MMR trvá na pojetí sociálního bydlení jako systému nástrojů sociální a bytové politiky, který pomáhá lidem v bytové nouzi,“ řekla nám Karla Šlechtová. „Chceme, aby zákon nejen stanovil základní parametry sociálního bytu, ale i hlavní standardy tzv. sociální práce, navazující na prevenci ztráty bydlení a jeho udržení. Teprve v případě, že poskytnutí sociálních dávek a sociální práce nebudou stačit k vyřešení bytové nouze člověka, měl by mu být poskytnut sociální byt.

Naším cílem také je, aby zákon o sociálním bydlení byl funkční, finančně dlouhodobě udržitelný a motivační pro ty, kterým má sloužit. Zde došlo k určitému rozporu mezi námi a návrhem z dílny MPSV. V jejich pojetí byla koncepce sociálního bydlení redukována na přídělový systém sociálních bytů s nízkým nájemným.

V čem Vy spatřujete důvody zpoždění?

MPSV v roce 2015 připravilo Koncepci sociálního bydlení ČR 2015 - 2025 (dále jen Koncepce), která je východiskem chystaného zákona, většinu připomínek MMR ke Koncepci však nezapracovalo. Nepřijímalo fakt, že sociální byty jsou součástí bytového fondu, jehož celkové fungování včetně jeho rozvoje, správy a financování garantuje dle kompetenčního zákona MMR. Naše kompetence nebyly mimo jiné respektovány ani při přípravě tezí zákona a návrhu jeho paragrafovaného znění.

Měli jsme také pochybnosti o investiční části Koncepce a jejích dopadech na trh s byty. Proto jsme chtěli po MPSV vypracování tzv. RIA - tedy hodnocení dopadů regulace. Avšak finální dokument nedosahoval potřebné kvality. Do jeho přípravy bylo pouze minimálně zapojeno ministerstvo financí a ministerstvo vnitra a také Svaz měst a obcí – zákon se ho přitom výrazně dotýká.

Trvají tyto spory i nadále?

V polovině června 2016 jsme se, doufám, dohodli na respektování kompetencí, na potřebnosti spolupráce s dalšími resorty, především s MF a MV, a také se zástupci samospráv. MMR, jakožto gestor bytové politiky v České republice, bude odpovídat  za investice a za správu a údržbu bytového fondu, MPSV se bude věnovat svým povinnostem v oblasti sociální práce a dávek. Pokud budou v budoucnu dodržovány klasické jednací formy, může legislativní proces probíhat bez komplikací a zákon může vzniknout v podobě přijatelné pro všechny strany, kterých se týká.

Nedávno však z MPVS zaznělo, že přípravu zákona zdržuje právě MMR?

Velmi bych ocenila, i vzhledem k uzavřené dohodě, kdyby podobné výroky již nezaznívaly. Z mého pohledu se jedná o účelovou rétoriku, ovlivněnou snad i nervózní předvolební atmosférou a nepřispívá to k lepší spolupráci. Nemohu mluvit za své předchůdce, ale skutečností je, že přes deset let ministerstvo pro místní rozvoj úspěšně realizovalo programy pro sociálně slabší spoluobčany a umožnilo stavbu více jak 16 tisíc sociálních bytů. Již od jara 2014 se MMR výrazně angažuje jako spolugestor a garant bytové politiky při přípravě tohoto zákona.

Jak vidíte další postup z hlediska termínů?

Návrh zákona o sociálním bydlení bude dle mého názoru předložen vládě na podzim letošního roku. Za velmi důležité považuji, aby byl projednán se všemi zainteresovanými stranami. Kromě již jmenovaných ministerstev například se Svazem měst a obcí, jejichž fungování a život ovlivní nejvíce. Nejsem příznivcem norem, vytvářených „od stolu“, bez znalosti názorů těch, kterých se nejvíce dotýkají. Důsledky takové „legislativní tvořivosti“ občas jistě pociťujeme v negativním smyslu všichni…