Hrozí podle Vás možnost, že se Rusko nespokojí s Krymem, ale bude se snažit anektovat i nějakou jinou část Ukrajiny?

Na začátku března horní komora ruského parlamentu schválila Putinovi vstup vojsk na Ukrajinu. Tedy nejen na Krym. Z čehož se dá vyvozovat i to, že má zákonodárným sborem požehnání i na jiné části Ukrajiny. Za druhé si myslím, že s jídlem roste chuť. Ze strategických důvodů bude Putin posilovat rozšíření svého vlivu v Černém moři. Spíše se tedy domnívám, že vojenský zásah – pokud se k němu tedy odhodlá – nebude na východ, na Charkov a Donbas, ale na jižní pobřeží Ukrajiny včetně Oděsy. Má to ze strategických důvodů logiku, protože v Podněstří už je na levém břehu Dněpru ruská armáda, a kdyby Putin ovládl jižní část Ukrajiny, získal by souvislou kontrolu nad celým pobřežím Černého moře s výjimkou malého úseku, který drží Gruzie, a samozřejmě území Turecka, Bulharska a Rumunska. Myslím, že tohle nebezpečí není zažehnáno a je potřeba se ho obávat.

Mají být nervózní země s výraznou ruskou menšinou? Myslíte si, že by si Putin troufl i na pobaltské země, které jsou součástí NATO?

Varianta Krymu může nastat u Podněstří. Co se týče pobaltských států - v případě občanské války na Ukrajině se může stát cokoliv. Formu pomoci rusky mluvícímu obyvatelstvu v Lotyšsku je možné očekávat takovým polozpůsobem jako na Krymu. Nevstoupí tam oficiální ruské jednotky, ale jakási domobrana, na kterou se nebude vztahovat článek 4 Charty NATO - tedy pomoci členské zemi NATO, když je napadena. Udělají to tak, že se napadení nebude konat. Podivní muži domobrany kdesi ve stodole objeví několik desítek obrněných transportérů, ale nebude možno obvinit ruskou armádu. Vždyť Putin dodnes říká, že na Krym kromě vojáků z ruských základen nevstoupila jejich armáda. Což je ale lež.

Evropská unie vyhlásila vůči Rusku sankce. Je to dostatečná odezva na ruskou anexi Krymu?

Diplomacie Evropské unie zcela selhala. I co se týče sankcí. Nedat vízum jednadvaceti lidem, kteří mají z poloviny možná i německé pasy, to není žádná sankce. Když u nás byl minulý týden ve středu pan premiér Sobotka před odjezdem na bruselský summit, tak jsem mu říkal, že by bylo dobré, abychom jako Česká republika prosazovali vízové sankce mnohem širší. Například uplatnit je proti všem 90 členům Rady federace, horní komory ruského parlamentu, kteří schválili vstup vojsk na Ukrajinu. Rozhodnutí parlamentu bylo proti mezinárodnímu právu. Bylo by zcela ospravedlnitelné sankce uplatnit právě vůči jeho členům, kteří se postavili za okupaci, jež je porušením mezinárodních norem.

Prosil jsem premiéra, aby měl odvahu. Ale on ji neměl. Nereflektoval vůbec výzvy, aby bylo ruským firmám znemožněno dostavět Temelín, což by byla velmi výrazná sankce. A odstranilo by se bezpečnostní riziko dalšího energetického vydírání. Dokonce pan premiér se ani nepřipojil k výzvám, aby se zastavily dodávky zbraní do Ruska. My je tam posíláme. Do důsledku bychom se mohli ptát, jestli to náhodou nebyly české kulky, které postřílely lidi při masakru 20. února v Kyjevě. V souladu s celou Evropskou unií tu odvahu nenašel.