Kvůli americkým protiruským sankcím se ozývají politici v Německu, obávají se, že sankce mohou poškodit zájmy evropských firem a že porušují mezinárodní právo. Výtky mají i další státy. Evropská komise by prý měla zvážit protiopatření. Sankce by podle serveru Politico mohly kromě jiného zasáhnout i připravovaný plynovod Nord Stream 2. O čem tohle svědčí, a mohou nás tyto sankce poškodit? Jak?

V minulosti došlo k uvalení sankcí po anexi Krymu a po konfliktu na východě Ukrajiny, ale sankce byly dohodnuty mezi spojenci, mezi USA a Evropou. Nyní dělají Spojené státy jednostranný krok a nekonzultují ho. Nejsou to jen protiruské sankce, mezi zeměmi je i Írán. A pokud jde o tuto zemi, není jediný důkaz, že dohodu porušuje. Ale vrátím se k Rusku.

Samozřejmě, že s tím evropští politici nesouhlasí. Takto důležitý krok je potřeba předem prodiskutovat. Sankce by mohly postihnout některé firmy, které s Ruskem obchodují. Nikdo nemá zájem na tom, aby existovaly další sankce, mnozí politici jsou toho názoru, že jsou bezdůvodné. Jistě, kongresmani a většina americké veřejnosti je přesvědčená, že se Rusko do voleb vměšovalo. Ať si to Američané řeší, ale neměli by postihovat evropské společnosti.

A protiopatření? Jakým způsobem by měla Evropa reagovat?

Osobně bych nezaváděl ani opatření, která by postihla evropské státy, ani žádná protiopatření. V americkém Kongresu byla pro většina republikánů i demokratů. Jak vidíme, americký Kongres se neshodne na ničem, ale pokud jde o sankce proti Rusku, Íránu a Koreji, shodli se všichni.

Prezident Trump má tu výhodu, že republikáni mají většinu v obou částech Kongresu, teoreticky by neměl mít problém. Ale jak vidíme na příkladu sankcí nebo Obamacare, tak i když většinu má, nezíská ji. S tím žádný prezident nic nenadělá. Ale teoreticky je v lepší pozici než prezident Obama, který většinu neměl.

Ještě před pár týdny se mluvilo na summitu G20 o „konstruktivní spolupráci“ Ruska a USA i v souvislosti s příměřím v Sýrii. Teď přišly sankce a Rusko odpovědělo vyhoštěním stovek amerických diplomatů. Jak se americko–ruské vztahy vyhlášením dalších sankcí posunuly? Jde o zásadní věc?

Je v zájmu nás všech Čechů, Evropanů, Rusů, Američanů, lidí na Blízkém východě, aby došlo v Sýrii na ukončení konfliktu. Musí spolupracovat i USA a Ruská federace. Příměří v části Sýrie je dobrý krok a v takových je potřeba pokračovat.

Nemyslím si, že by Rusko mělo zájem na výrazném zhoršení vztahů. Je v zájmu nás všech, aby v zásadních otázkách Rusko a Spojené státy spolupracovaly. Pro nás je důležité, abychom ve vztazích hráli nějakou roli a abychom nebyli úplně vyřazeni. Pokud jde o sankce, v USA bude pokračovat vyšetřování údajného ovlivňování voleb ze strany Ruska. Donald Trump se dostává každým dnem stále na tenčí a tenčí led. Nevěří mu členové amerického Kongresu, velká část americké veřejnosti a i v zájmu americké politické kultury je toto vyšetřit. Uvidíme, jak to Donald Trump ustojí jako prezident.

Když situace nebude mít nějaký dramatický vývoj, je potřeba si také uvědomit, že příští rok v listopadu budou volby do Kongresu. Budou samozřejmě rozhodující i pro vztah prezidenta a republikánů. Pokud by republikáni měli pocit, že kvůli Trumpovi ztrácejí, začnou se chovat jinak.