Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nebude mít na sjezdu žádného protikandidáta. Může ho přesto potkat nějaké nepříjemné překvapení? V jaké atmosféře budou delegáti jednat?

Jako člověk, který stojí již poměrně dlouhou dobu mimo partajní politiku ČSSD, mohu jenom usuzovat z otevřených zdrojů, možná z pohledu člověka, který se věnoval politice i teoreticky, a samozřejmě z pohledu voliče, který patří k těm tápajícím a hledá koho volit. A také z toho, co slyším ve svém okolí. Spolu s vámi si také pokládám otázku, jaké nepříjemné překvapení by asi tak mohlo pana Sobotku potkat? Možná by mohl zakopnout cestou k řečnickému pultíku, protože bude špatně natažen koberec, po kterém půjde, ale to je asi tak vše, co mě napadá. Zvnějšku to vypadá, že vnitrostranická opozice je umrtvena, delegáti na sjezd jsou pečlivě vybráni, strana musí dokázat jednotu, protože před volbami se nepřepřahá a vedení je úspěšné. Preference nehrají roli, do voleb se to nějak udělá a koncekonců i výsledkem pak můžeme příjemně překvapit.

Co se týká atmosféry, nemám křišťálovou kouli, abych mohla věštit, ale už dávno nejde o střet nějakých idejí, osobností, křídel, která předkládají svoji programovou vizi. Ty sjezdy už dávno byly. Doba je někde jinde. Komunikace též. Předvolební sjezd vyžaduje sjednocené šiky, standing ovation. Publikum, tedy volič, má rádo úspěšné, nikoli neúspěšné. Na kritiku bude dost času po volbách.

Dotaz na atmosféru souvisí s výrokem vlivného právníka Miroslava Jansty, který je považován za významného zákulisního hybatele sociální demokracie, že jakákoli diskuse je v ČSSD naprosto umrtvená a že strana kvůli svému předsedovi umírá, protože zabetonoval jakoukoli diskusi. Co je pravdy na tomto tvrzení a na hlasech, že jakkoli je Sobotka, řekněme slabý, mnohé dokáže šikovným způsobem, jak uváděl časopis Týden, zařídit jeho pravá ruka Radek Pokorný?

Přikláním se k názoru Miroslava Jansty. Umrtvení diskuse v rámci sociální demokracie je dlouhodobý proces, který začal někdy před rokem 2010. Je škoda, že sociální demokracie je šedivá. Měla by mít více názorových barev. Lidská společnost také není jednolitá. Jsem přesvědčena o tom, že v sociální demokracii je stále ještě řada osobností, které by byly schopné oslovit voliče napříč generacemi. Škoda, že je není vidět a že nedostanou možnost se vyjádřit. Třeba by jejich názory byly zajímavější a návrhy na řešení problémů odvážnější a tím i ČSSD přitažlivější.

Je škoda, že jedna z nejstarších politických stran s velkou historií umírá a neumí, nebo nechce najít lék na neduhy, které ji trápí. A to umírání je dlouhé, bolestné a škodlivé pro celou politickou scénu

Jak od Miroslava Jansty, tak od šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla zaznělo, že kandidátem na předsedu ČSSD by měl být Lubomír Zaorálek, protože je to klasický levicový intelektuál, který umí rozproudit diskusi. Co si o jejich doporučení myslíte?

To první, co mě napadlo, bylo, kde vzít a nekrást .Co dělat, když dojdou vlastní zdroje. Lubomír Zaorálek bezpochyby je klasický intelektuál, někdy levicový, někdy středový, vždy podle potřeby, kde je zrovna třeba být. Jako táborový řečník dobrý. Na rozdíl od pánů Plesla a Jansty si ale nemyslím, že stačí jenom rozproudit diskusi. Potápějící se strana, stejně tak jako potápějící se loď, potřebuje kapitána, nikoli diskusi, jak ucpat jednotlivé díry, kterými teče do lodi.

Post v čele strany by měl Bohuslav Sobotka obhájit, ale těžší to může mít Milan Chovanec, jehož vyzyvatelem v souboji o křeslo místopředsedy bude Jeroným Tejc. Co by případná větší podpora pro protikandidáta, i kdyby neskončila Tejcovým vítězstvím, mohla přinést? A jaký průběh lze očekávat u volby řadových místopředsedů?

I kdyby byl Jeroným Tejc zvolen na pozici prvního místopředsedy, efekt bude nulový. Snad jen oko voliče naivky demokrata uroní slzu a řekne si, že s tou demokracií to ještě není tak hrozné, když ten názorový oponent byl zvolen do nejužšího vedení strany. Uvidíme, jakou hru zvolí delegáti, aby to pro oko diváka České televize udělali zajímavější a dramatičtější. I když osobně si myslím, že bitvy, kdy se na sjezdu volilo do pěti hodin ráno, už jsou také dávno za námi.

Bohuslav Sobotka se snaží ČSSD s pomocí Vladimíra Špidly, Tomáše Prouzy a mladých sociálních demokratů směřovat k tomu, čemu se říká liberální levicová linka, častokrát i zelená, možná snad i proimigrační či proněmecká. Jak s tímto uspěl a jakou má v tomto podporu? Máte poznatky o tom, jak probíhá diskuse mezi liberálně levicovými lidmi, kterými se obklopuje Sobotka, a zbývající částí strany?

Jak jsem předeslala, nejsem již dlouho členkou politické strany, která se honosí názvem sociální demokracie, a nevím, jaká je diskuse o těchto tématech uvnitř ČSSD. Ale jak bylo uvedeno výše, vnitrostranická diskuse, která by se týkala programu, je na bodu mrazu. Nebudu a nechci spekulovat. Vždy je špatně, když se intelektuálové odtrhnou od členské základny. Realita života je vždy jinde než intelektuální prostředí pražské či brněnské kavárny. A kvalitní program musí odrážet obojí. Lidskou zkušenost i intelektuální potenciál.