Jak tíživě na vás jako kadeřnici ta opatření vlády doléhají? Vy asi máte smůlu, že při výkonu své pracovní činnosti jste příliš blízko v kontaktu se zákazníkem...

To sice ano, ale přišla nám teď nabídka esemeskou na masáže, tam mi ten kontakt přijde ještě větší. To jsem docela koukala, více jsem o tom ale nezjišťovala. Proč by nám ji ale posílali, kdyby měli zavřeno?

Od poloviny března nemůžete pracovat... jak vás to postihlo?

Finančně samozřejmě hodně. Naštěstí nemáme tak vysoký nájem v práci. Máme jen malou místnůstku. Já ale nejsem OSVČ, jsem zaměstnanec, takže nemám nárok na to odškodnění. Ale nějak to s mamkou – se kterou pracujeme – zvládneme, protože ona ano. Ti, co mají dražší nájmy a nic jim neodpustí, to budou mít horší. U nás v rodině aspoň pracuje manžel. Já jsem na ošetřovačce, protože mám osmiletého syna a dceru chodící do deváté třídy. Je to dost těžký.

Kdy očekáváte, že budete moci zase začít pracovat?

Myslím si, že to nahoře nedají a pustí to dřív, než toho avizovaného 25. května. Lidi jim s tím nedají pokoj. Už v úterý něco proběhlo. Dokonce řekli, že není nelegální, aby kadeřnice jela k někomu domů.

Na toto se chci zeptat. Do tohoto se zamotal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jenž v pondělí na tiskové konferenci tvrdil, že kadeřnice nemůže pracovat nejen ve své provozovně, ale ani když pojede k někomu domů, ale o den později připustil, že ten zákaz se týká jen provozoven. Vy se mezi kadeřnicemi o situaci určitě bavíte, jaké informace pronikly k vám? A když v tom nemá jasno ani ministr, máte jasno vy?

Ne. Vůbec. Když se na nějakém serveru spustí diskuse na toto téma, tak i mezi samotnými kadeřníky jsou názory odlišné. Byly i názory, že i kdyby se mohlo pracovat už teď po Velikonocích, tak že hned do práce nepůjdou. U některých kadeřnic je strach, že by se mohly nakazit, obrovský. Je to hodně porůznu. Od těch ustrašených po ten normál. Hodně se názory liší.