Strategický komunikátor vlády plukovník Foltýn promlouval o dezinformacích a komunikaci. Přitom použil na s ním nesouhlasící občany slova jako svině, zombíci a podobně, notoval si s Bobem Kartousem a bůhví co ještě. Co na to říct, že si vláda zvolí zrovna někoho takového jako strategického komunikátora?

Dovolím si přímo citovat, jak Foltýn označil spoluobčany, kteří „omlouvají“ či „blahořečí“ Putinův režim. „Velmi často to jsou lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění anebo mají jenom životní smůlu, anebo jsou to prostě jenom svině.“ Copak nám tyto pro soudobé neosoudruhy typické nálepky jenom připomínají? Chybí samozřejmě ještě „dezolátství“, ale jinak jde přece o všechny ty, kteří odmítají volit naši jedinou správnou stranu a vládu, o ty, kteří odmítají řízenou migrační invazi, otečkování v rámci koronafašismu, glorifikaci zkorumpované ukronacistické junty nebo LGBTQNSDAP, rektální alpinismus vůči Washingtonu, Berlínu či Langley a další liberálně progresivistické zvrácenosti. Foltýn je zřejmě od Kartouse a podobných svazáků dobře vyškolen, jinak by si ho věčný převlékač uniforem PePa Stosedmička nevzal k sobě do služby.

Abych se vrátil k meritu věci. Že vlastní spoluobčany označí krom jiného za svině vládní koordinátor strategické komunikace, navíc na oficiální veřejné akci, je absurdní, respektive odsouzeníhodné a trestuhodné. Lampasák se zeleným mozkem se zdárně a tvářně přetransformoval do papaláše typu Beka, Fialy, Rakušana a dalších z party bezpáteřních politruků a poslušných lokajů Západu spol. s r.o. Ostatně o Foltýnovi také mnohé vypovídá, že působil v invazně-okupačních armádách v Kosovu a Afghánistánu nebo že byl pobočníkem současného náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Vrána k vráně, zelený mozek, válečný štváč a demagog k zelenému mozku, válečnému štváči a demagogovi. Foltýn kompetencemi ani charakterově nemá ve své funkci co pohledávat. Ovšem tak je tomu bohužel u drtivé většiny sociopatů, kteří jsou coby kádři do vrcholných funkcí dosazováni. Vždycky dosazováni, nikoliv voleni. Vždy – ať už díky, nebo navzdory volbám.

ČT (konkrétně Newsroom ČT) se musí omluvit doktorce Krátké za to, že ji označili za dezinformátorku. Dva roky po covidu. Je to alespoň nějaké zadostiučinění?

Nějaké určitě, ale po dvou letech, myslím, kromě vnitřního – které je samozřejmě rovněž velmi důležité – prakticky nic neřešící. Jakkoliv protičeskou ČT může brát vážně snad už jen absolvent plzeňských práv po lobotomii, tak prvotní pomluva a demagogie je vždy násobně silnější než následná omluva či zadostiučinění. Tím spíš po letech a v době, kdy koronafašismus nahradila ukrofilní totalita.

Ve Velké Británii se v mezičase rozbíhá perzekuce domorodých Britů za to, že si dovolili protestovat. Vláda dokonce hodlá propustit vězně, aby se udělalo místo pro demonstranty. Naplnil se konečně Orwell?

Ten se naplňuje už po desetiletí, přičemž váš výraz „konečně“ bych já nahradil výrazem „bohužel“. Důležitá je samozřejmě forma protestů, která je zřejmě v řadě míst za hranou. Na druhou stranu je třeba vždy vsadit jednotlivé události do širšího kontextu a hledat příčinu, a ta je evidentně na straně pozitivní diskriminace, nedotknutelnosti, protežování, bagatelizace a omlouvání zločinů a násilností migrantů – a je jedno, z jakého kolene – převážně z Afriky a Blízkého východu. Každý pohár jednou přeteče, echt když jste léta vy a vaše rodiny vystaveny ostrakizaci a násilí. A významnou měrou se na současné vyhrocené situaci v Británii – krom samotných nepřizpůsobivých – podílejí pologramotní mediální demagogové a politruci hlavního proudu. A to platí nejen pro ostrovy, ale i pro pevninskou Evropu.