Ve čtvrtek bude Velká Británie řešit v referendu, zda se od Evropské unie odpojí. Poškodil by podle vás tzv. brexit EU i samotné Brity?

Ač laik, myslím, že Británie by brexit zvládla hladce, protože pro ni EU už dávno není ekonomickým přínosem. Samotné EU by to podle mého pomohlo také, protože by to pomohlo nastartovat potřebné změny, a zároveň by to byl pro bruselské elity hmatatelný signál, že v podpalubí už fakt není dobrá nálada. Mé pohádkové přání se ovšem nesplní vzhledem k tomu, že kapři si svůj rybník nikdy sami nevypustí.

Měla by i Česká republika přemýšlet o podobném referendu? Například parlamentní strana Úsvit již po několik měsíců navrhuje, aby se poslanci začali zabývat návrhem ústavního zákona o referendu o vystoupení Česka z Evropské unie. Počátkem května Poslanecká sněmovna se zařazením tohoto bodu do programu schůze poslanců souhlasila, ovšem k projednávání bodu nakonec nedošlo. Je to špatně? Měli by mít Češi tuto možnost?

Něco jako czexit není na pořadu dne, protože Česko z mnoha důvodů prostě není Velká Británie. Naším osudem je zkrátka vyčkat, až si to „velcí kluci“ spolu vyříkají, snažit se v rámci možností přispívat k pozitivnímu řešení a doufat, že to nějak přežijeme. V tomto směru je situace srovnatelná s osmdesátými lety minulého století, kdy sovětskému experimentu už také nikdo nevěřil, ale příliš mnoho lidí do něj příliš mnoho investovalo, a proto bylo to loučení tak zdlouhavé, trapné a dodnes nepříliš srozumitelné. Věřme ale, že ten přerod bude i tentokrát sametový. Nic jiného nám ostatně nezbývá...

ČR „řeší“ již po několik dní tzv. válku policistů. Vše začalo ohlášenou reorganizací policie a následně šéf ÚOOZ Robert Šlachta ohlásil, že pokládá policejní odznak na stůl. To však rozpoutalo následné hádky mezi politiky. Podle jedněch je Šlachta hrdina, podle druhých zase chtěl mít v policii neomezený vliv a spolu s vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem chtěl prý ovládat zemi. „To není válka policajtů! Je to válka Ištvana a Šlachty proti zdravému rozumu!“ řekl mi včera v rozhovoru předseda spolku Šalamoun John Bok, který před lety pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Nedostala se podle vás tato věc se slučováním dvou policejních útvarů až za hranu, když se o ní hádají politici a koalice jako taková je v ohrožení?

Tohle představení mi ze všeho nejvíc připomíná Černé divadlo někdejší Laterny Magiky blahé paměti. Nikdo neví, co se děje, ani kdo to hraje, ale líbí se to. Války policajtů jsou totiž věčné i vděčné, stejně jako zneužívání policie k mocenskému boji. Šoubyznys je ale také změna, a tak můj ničím nepodložený dojem je, že postava Roberta Šlachty v tuto chvíli logicky omrzela své dramaturgy a scenáristy, protože složitá zápletka se už vyčerpala a katarze nikde. A tak po letech možná dochází k výměně rolí a možná i celého programu, ale v zásadě to není žádné drama, jen takový nekonečný televizní seriál.