Jak hodnotíte čtvrteční hlasování v Evropském parlamentu o kvótách a zvláště postoj českých poslanců? Co by mělo nyní následovat?

Je mi líto, že řada českých poslanců, např. z KDU-ČSL, se v hlasování zdržela, a celkově je mi líto, že se našlo málo poslanců, kteří se proti kvótám při hlasování postavili. Proto je teď důležité, aby naše vláda zůstala na své pozici a získala spojence k tomu, aby kvóty v radě ministrů dokázala zablokovat. Vláda má podle mě šanci tyto spojence najít. Ukazuje se, že Evropský parlament totálně nereprezentuje lidi a má jiný názor než většinová populace. A pokud jde o výhrůžky sankcemi, musíme jako Češi přijmout postoj, že se nenecháme vydírat, protože to za jakékoli dotace nestojí. Jestliže nám někdo dotace odstřihne, přestaneme platit příspěvky, naši ekonomiku to osvobodí a budeme moci důstojně žít za své.

O čem svědčí nedávné kroky Německa, které kvůli masivní invazi uprchlíků do Evropy dočasně zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem. Tento krok přitom přišel pár dní poté, co kancléřka Merkelová nabídla poskytnutí azylu pro osm set tisíc běženců?

Je to jedna z největších chyb německé poválečné politiky. Nevím, jestli to paní Merkelová říkala za sebe nebo za německou vládu, ale pozvánkou pro všechny Syřany vyvolala současnou vlnu a je zodpovědná za všechna ta úmrtí, která se na cestě uprchlíkům stala. Až když se dali ti lidé do pohybu, si Německo uvědomilo nemožnost takového řešení, začalo kontrolovat hranice, a tím vlastně pohřbilo Schengen. Nevím, co je příčinou této nekonzistentnosti německé politiky, možná Angela Merkelová rychleji mluvila, než myslela; a někdo ve vládě jí pak řekl, že to takto nejde, každopádně tím ale němečtí představitelé způsobili obrovský problém jak migrantům samotným, tak všem zemím, které jsou na cestě uprchlíků – na prvním místě Maďarsku, všem zemím na Balkáně, ale i České republice. Myslím, že všem těmto státům by se Německo mělo omluvit.

I bez nedávných událostí je údajně situace v Německu neúnosná, je problém s umístěním uprchlíků, tábory na čerpacích stanicích atd. Bude vůbec tento stav zvládnutelný? Co když Německo zkolabuje?

Německo určitě nezkolabuje, ale obávám se, že si tím zadělává na obrovskou společenskou katastrofu. Tady hrozí, že se vytvoří nová ghetta a subkultury, kde bude převažovat vysoká nezaměstnanost zejména mládeže, kde porostou frustrace a příklon k džihádismu.

Jsou současné střety s imigranty na maďarských hranicích jevem, na jaký si máme zvykat?

Ne, nemuselo by k tomu docházet, kdyby nebylo předchozího německého pozvání migrantů. Až bude jasné, že Německo tuto politiku opustilo, snad se imigranti přestanou do schengenského prostoru dobývat.

Domníváte se, že Česká republika bude časem pro imigranty cílovou zemí?

Pokud budeme jako Česká republika stát za svým a nebudeme tady vytvářet žádné zárodky komunit Syřanů, Eritrejců nebo Somálců, cílovou zemí se nestaneme. Jestliže ale povolíme, stát se to může. Ve Finsku také před deseti lety netušili, že se tam po sousedních Švédech a Rusech stanou největší národnostní menšinou Somálci.

Bývalý prezident Václav Klaus je přesvědčen, že velcí evropští lídři a ideologové Evropy masovou migraci chtějí. Jejich cílem je prý totiž vytvoření stavu, kdy v Evropě budou dominovat lidé, kteří nejsou bytostně svázáni staletou minulostí se svými domovskými entitami, národy, státy, zeměmi. Co si o tomto názoru myslíte?

Mně to připadá jako nějaká konspirační teorie. Když přemýšlím o příčinách současného dění, je to spíš zkaženost myšlení na západě Evropy, nepochopení konceptu lidských práv a nepoučitelnost z multikulturalismu, který selhal. Nemyslím, že by to bylo něco jiného než vršení chyb.

Jak vidíte budoucnost Schengenu? Jde dnes o začátek jeho konce?

Myslím, že to opravdu je začátek konce schengenského prostoru, ale také se domnívám, že se mohou zrodit nějaké menší dohody o volném pohybu osob mezi několika státy. Příkladem může být dohoda mezi Irskem, Británií a ostrovem Man. I my můžeme mít se svými sousedy, kteří dokážou svou vnější hranici hlídat, podobnou dohodu.

Jak se díváte na myšlenku vytvořit uprchlické tábory mimo Evropu, již třeba na severoafrickém území. Může to být řešení?

To je věc, která by se měla realizovat. A to i když se třeba podaří utlumit současnou uprchlickou vlnu. Státy, kterých se uprchlická krize dotýká nejvíce, jako je třeba Německo, by měly udělat s některou zemí Středomoří takovou dohodu, aby se migrující lidé nemuseli trmácet do Evropy, ale aby mohli požádat o azyl na dálku. Nebo by možná stačilo, aby se žádalo o azyl na velvyslanectví v první bezpečné zemi. Uprchlíci by mohli třeba v Turecku žádat o azyl do Německa a vyhnuli by se nelegální cestě s nejistým výsledkem.

V rozhovoru pro server Novinky.cz uvedl syrský chargé d’affaire v Česku Bašár Akbik, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti. Měla by Evropa adresně pomoci lidem v jejich vlasti?

To je jednoznačně pravda, náklady na uprchlíka v Německu jsou mnohem vyšší než v Sýrii nebo v první bezpečné zemi. Myslím ale, že by Evropská unie v první řadě měla odstranit všechny obchodní bariéry se zeměmi ve Středomoří.

V Evropě stoupá obliba stran, které chtějí radikální řešení. Jak se změní politická mapa Evropy, pokud bude pokračovat tento trend?

Přeji si, aby vítězil zdravý rozum a aby rozumní politici pochopili, co to znamená svrchovanost státu. Pokud to nepochopí, asi vyklidí prostor stranám, které jen vykřikují hesla, ale reálné řešení nemají. Je třeba, aby strany hlavního proudu hájily normální řešení.

Jaká je vaše predikce budoucnosti Evropské unie? Lze předpokládat, že vznikne nějaké méně byrokratické uskupení?

Ukazuje se, že Evropská unie končí. Tato krize probrala politiky a premiéři členských zemí Visegrádu najednou hájí svůj názor a hlasují jinak, než pískají Němci. To je jasný konec toho, na čem dosud Unie stála. A výhrůžky sankcemi jsou jen křeče odumírající EU. Samozřejmě tím jen naštvou ještě více lidí a urychlí tím konec Unie jako takové.