Česká republika předsedá Evropské unii a podle Peksy se země nachází ve zvláštní roli. „Česká republika je ve zvláštní roli, kdy koordinuje činnost 27 zemí Evropské unie. V podstatě čeští ministři jsou těmi, kdo to zrovna řídí. Jde o zajímavou situaci, ale i v této situaci bychom si měli připomínat, že tam nejsme jenom za sebe, ale řídíme úsilí všech ostatních. Není důležité převálcovat ostatní, ale najít řešení, které bude vyhovovat všem. Tak je třeba k tomu přistupovat, protože po nás přijde někdo další a my budeme očekávat totéž,“ řekl evropský poslanec.

Priority předsednictví pak vidí v příležitosti vyjednat mezi Radou členských státu a Evropským parlamentem konečnou podobu balíčku klimatických opatření Fit for 55 - balíček kroků, který je součástí European Green Deal – zelené dohody. „Tedy všechna opatření, která směřují k tomu, aby chránila planetu před klimatickou změnou. Češi to mohou dotáhnout do konce a dotáhnout by to měli. Navíc mají příležitost dotáhnout věc tak, abychom s ní byli spokojení,“ vysvětlil.

Peksa: Musíme se zbavit fosilních paliv, nejlépe do zimy

A s tím úzce souvisí i podpora válčící Ukrajiny. „Válka, kterou vyvolal Vladimir Putin, způsobila nedostatek fosilních paliv a tím pádem vysoké ceny energií. Celý balíček Fit for 55 je dělaný kvůli tomu, aby nás zbavil závislosti na fosilních palivech. Jedno jde s druhým. My se musíme zbavit fosilních paliv, abychom zajistili energie Evropy nezávislé na Rusku, a to je vlastně úkol, který stojí před českým předsednictvím. A je to těžký úkol, desítky let se to zanedbávalo a ignorovalo a nyní jsme do toho hozeni a potřebujeme to vyřešit pokud možno ještě před touto zimou,“ uvedl Mikuláš Peksa.

Zároveň podotkl, že kromě problémů s energiemi existuje řada ekonomických problémů právě v návaznosti na energie, kdy se východní část Evropy a celá Evropa propadá do inflace. I to by mělo české předsednictví řešit. „Využít bychom měli také možnost ovlivnit rozhodování Evropské centrální banky, která má na kontinentální hospodářství násobně větší podíl, než Česká národní banka jako taková. Je skutečně třeba to využít a s inflací něco udělat,“ vyzval.

Připomněl také složitost řešení válečného konfliktu na Ukrajině, na nějž panují různé názory a ani mnozí Češi se neshodnou, jak se má konkrétní problém řešit. Peksa tvrdí, že tomu není jinak ani v ostatních zemích Evropy a je proto potřeba najít lidi, kteří sdílejí české náhledy na věc, i když mluví jiným jazykem, a spolupracovat, aby Česko prosadilo svoji vizi. Ohledně mírových jednání už zaznívají hlasy, že by Ukrajina měla zvážit nějaké ústupky – z Francie, Německa, ale i ze Spojených států. Co by tedy podle evropského poslance za Piráty přispělo ke konci války na Ukrajině? „V první řadě potřebujeme podpořit Ukrajinu, protože můžeme těžko očekávat, že konflikt nějak skončí, pokud ruská armáda dále pokračuje, bombarduje ukrajinská města, utočí na ukrajinské hranice a okupuje část ukrajinského území. Za této situace těžko vyjednávat o nějakém míru. Byť chápu, že v některých evropských zemích i v Česku je dost politiků, kteří se o Ukrajině vyjadřují podobně, jako se někteří lidé v západních zemích vyjadřovali o Československu v roce 1938, tak tímto způsobem s nikým zacházet nelze. Nelze vydávat kusy ukrajinského území, abychom uspokojili agresivního diktátora,“ tvrdí Mikuláš Peksa.