Napsal jste blog o tom, že Piráti musí do europarlamentu. Když musí, tak musí... Ale proč?

„Když musí, tak musí“, jsem psal na svém facebookovém profilu a stručně jsem tím vyjádřil kombinaci vlastních pohnutek, široké podpory v rámci Pirátů, rodiny i známých. V článku „Proč musí Pirát do europarlamentu“ jsem mluvil o tom, proč je důležité hrát v europarlamentu důležitou roli. Proč tam mají jít Piráti a proč tam chci já. Mojí motivací jsou evropské hodnoty vystavěné na komplikované, ale bohaté historii. Hodnoty, o kterých dnes s gustem pochybujeme a obracíme se slabošsky k jiným mocnostem. Přitom kulturní a společenské poměry u nás nejsou ani čínské, ruské, ale ani americké. Mám rád Českou republiku a chci, abychom byli aktivní součástí kulturního okruhu, kam jsme patřili po staletí.

Nicméně Evropská unie potřebuje změny. Piráti tomu výrazně napomohou svým důrazem na reformu mj. pomocí digitalizace a snižováním byrokracie.

Věřím v silnou zdravou Evropu, která se nerozpadne, ale s čerstvým dechem a novým elánem vykročí směrem ke vzdělané a demokratické společnosti. Řada asijských zemí investuje enormní prostředky a úsilí do zlepšování vzdělání populace. My se zakleli impotentním řešením imigrantské krize a hádáme se. Jiní mezitím plánují svojí budoucnost v horizontu desítek let. My musíme také, pokud chceme obstát.

Chcete kandidovat na lídra Pirátů do eurovoleb, zeptám se tedy na ně. Evropské volby mají žalostně nízkou účast voličů, v čemž se odráží skeptický a kritický postoj Čechů k Evropskému parlamentu a k EU vůbec. Dá se podle vás současná zbyrokratizovaná a nepružná Evropská unie vůbec zreformovat? Píšete, že se Evropa musí otevřít lidem. Což je asi klíčové, protože zatím tedy příliš otevřená k lidem není. Je to vůbec možné docílit?

EU s přispěním českých europoslanců musí představit občanům smysluplnou a pochopitelnou náplň. Jinak může dojít k tomu, že neodolá vnějším i vnitřním tlakům a zhroutí se do prachu oživeného národního šovinismu. Evropská unie má smysl a my se bez většího celku neobejdeme. Vždy mě mrzel nezájem o evropské volby ze strany občanů. Současně věřím, že jsou to Piráti, kteří mohou České republice přinést po letech trápení kladné změny. A to i ve vztahu k práci našich europoslanců a vnímání EU jako partnerské organizace, které jsme součástí. Musíme pomoci zbořit mýty o EU, ale současně jí polít studenou vodou, aby se probrala a začala řešit budoucnost tohoto kontinentu smysluplně. A je třeba posílit roli europarlamentu na úkor Evropské komise. Komise, kde máme taky české zástupce, ale je to příliš malá skupina na to, jakou má moc. Je také potřeba zvýšit transparentnost unijních procesů.

Dle vašeho vyjádření hrozí, že by se Evropa mohla zhroutit do prachu oživeného národního šovinismu. Není to ale právě tím, že Brusel příliš „tlačí na pilu“ ohledně integrace, „vměšuje“ se od záležitostí jednotlivých členských států, což pak vyvolává o to větší protireakci?

Samozřejmě, je to tak. My sami si na sebe pleteme bič nefunkčních směrnic a jalových prohlášení. Unie ale není nějaký Brusel. Jsme to my. Je to stejné jako tvrdit o vlastní rodině, že je hrozná a je třeba odejít. Tím se ale dostanete leda z bláta do louže. My se tak trochu střílíme do vlastní nohy. Existují různé scénáře budoucnosti EU, a ta o tom otevřeně debatuje. Stačí se zajímat. Existuje např. Bílá kniha o budoucnosti Evropské unie. Já si umím představit, že dnes by mohla EU dělat méně, ale lépe. Unie musí v první řadě řešit smysluplné projekty a ty lidem srozumitelně představit. To ale záleží na aktivitě samotných členských zemí. Občané zase musí zahodit naroubované předsudky a dívat se i na to, co se povedlo. Podívejte se okolo sebe, kolik se postavilo, zrekonstruovalo a celkově proinvestovalo z unijních prostředků, kdy jsme do pokladny poslali nesrovnatelně méně, než kolik jsme si z ní vzali. Na území EU se neválčí. Společně chráníme evropský trh.

Ke špatnému obrazu EU přispěly také špatné projekty, za které si ale můžeme do značné míry sami. Mizerné dotační tituly jsme většinou napsali my. EU udělala chybu, že nám na ně dala. Teď budeme možná nějaké vracet. V Česku je špatná pověst EU navíc zvýrazněna protiunijní propagandou. Vždycky je dobře, když se lidé ozývají a dávají najevo svůj názor. Unie si kritiku rozhodně zaslouží a vlastně ji potřebuje. To ale souvisí také s odpovědností ověřovat si informace a nepřejímat jen to, co chceme slyšet. Musíme přestat očekávat, že ta druhá strana se změní a že jenom my jsme perfektní. Funguje to stejně jako v partnerském vztahu. Vztah se rozpadá a obě strany si myslí, že mají pravdu, přitom objektivně ji mít nemohou. A neshody často vznikají zbytečně proto, že strany konfliktu si už neuvědomují své partnerství a nedýchají pro ně. Zlepšit se musí Unie, ale i my, nehledě na to, že jsme její součástí.