Někteří označují rok 2015 dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Osobně odcházející rok z pohledu ČR jako přelomový nevnímám. Vše má své pokračování z minula. Naše republika zaznamenala dynamický ekonomický růst a také odklon od pravicových reforem. Došlo i k určitému zlepšení životní úrovně občanů. Citlivě však všichni vnímáme zostřující se geopolitický střet, což se odrazilo na postojích většiny lidí a na zostření blokového uspořádání příznivců a odpůrců prezidenta.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Úspěch zatím žádný nevidím. Konečně si však politické elity pod tlakem reality začaly uvědomovat svou naivitu a malou prozíravost. Největší selhání je v tom, že nejsou dostatečně zajištěny vnější hranice schengenského prostoru, i když dotčené státy řadu let čerpají na jejich zajištění dotace ze společných prostředků.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík