Poslanec Šarapatka prozrazuje, co si dnes Němci myslí o Merkelové. Je prý dost pravděpodobné, že to kancléřka neustojí...

03.01.2016 0:01 | Zprávy

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Německé kancléřce Angele Merkelové půjde o politické přežití.“ O tom je přesvědčený poslanec Milan Šarapatka (BPP). V půlnočním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvádí důvody, které mohly vést Merkelovou k tomu, že „otevřela náruč“ imigrantům. Šarapatka také ostře kritizuje „uplácení Turecka“ Evropskou unií a k české azylové politice říká: „Přeměnit jednu věznici nebo kasárna v detenční zařízení? To je sakra málo.“

Poslanec Šarapatka prozrazuje, co si dnes Němci myslí o Merkelové. Je prý dost pravděpodobné, že to kancléřka neustojí...
Foto: archiv M. Šarapatka
Popisek: Ing. Mgr. Milan Šarapatka, Ph.D.

Co obvykle děláte v sobotu před půlnocí?

Většinou se věnuji rodině nebo přátelům. Také čtu často knížky nebo sleduji internet. Teď se samozřejmě soustřeďuji na situaci v Německu v kontextu imigrační krize a její dopady, což samozřejmě víte, protože je to „mé“ téma. Snažím se mít co nejširší a komplexní přehled o dění a veškerých souvislostech.

ČSSD zveřejnila priority na rok 2016. Mezi nimi je: „Zvýšení pomoci uprchlíkům v Libanonu, Jordánsku a Turecku a zvýšení naší rozvojové pomoci zemím, které jsou zdrojem migrace. Zlepšení podmínek pro integraci azylantů v ČR.“ Myslíte si, že směrujeme finanční prostředky v rámci migrační krize podle vás efektivně?

Vše zůstává hodně v rovině proklamací a obávám se, že k efektivní pomoci příliš nedochází. Určitě je správné pomáhat v místech konfliktů a tam, kde ke generování uprchlíků dochází. Obávám se ale, že zprostředkovaná pomoc se málokdy dostane přímo k těm, kteří ji potřebují, samozřejmě nějaké paběrky ano.
Nelíbí se mi ani poslední iniciativa EU. Turecku byly přislíbeny tři mld. euro, když pomůže zastavit vlnu uprchlíků. Jistě, ekonomická pomoc Turecku je v pořádku, ale měly by jí předcházet činy. Ne jim nejdříve zaplatit a pak teprve čekat, zda skutečně něco pro uprchlíky udělají. Nakonec je to de facto jejich povinnost. Turecko je podle odborníků, kteří to posuzují, bezpečnou zemí, takže není důvod, aby uprchlíci ze Sýrie pokračovali směrem do Řecka a do Evropy. V tuto chvíli mi rozhodnutí Evropské unie přijde jako uplácení Turecka, a to není v pořádku. 

Co by měla být v návaznosti na uprchlickou vlnu pro nás priorita?

Nemůžeme dělat to co západoevropské státy, ve kterých žijí poměrně významné muslimské minority. Mají jinak nastavené priority, musejí se naučit s minoritami žít a integrovat je do společnosti. My musíme udělat vše pro to, abychom se do jejich současné situace nikdy nedostali. Musíme mít připravený systém pro integraci, vybírat si ty, kteří s námi budou žít, a nesmíme čekat, koho nám další konflikt někde na Středním nebo Blízkém východě přinese nebo koho nám bude chtít poslat paní Merkelová. Určitě by kritériem pro přijímání imigrantů nemělo být náboženství, v tomto ohledu jsem proti a tento názor už jsem několikrát prezentoval.
Vede se mnoho řečí, ale skutky? Problém je komplexní. Je nutné těm lidem zajistit práci, jazykové kurzy, školu pro jejich děti, bydlení, výuku, aby se přizpůsobili našemu způsobu života. Přeměnit jednu věznici nebo kasárna v detenční zařízení? To je sakra málo. Dnes se kolem migrační krize točí kdekdo, politické strany, organizace, ale skutek utek.

Jenže, jak jinak začít než výběrem vhodné budovy?

Já pocházím z Orlických hor. Pravidelně jezdím kolem bývalých kasáren v Kostelci nad Orlicí. Podobné zařízení, jako je azylové zařízení v Kostelci, mělo vzniknout v Králíkách, což je jen pět kilometrů od mé rodné vísky, a komunikace tam byla poměrně vyhrocená. Na debaty do Králíků přijeli i lidé z Kostelce a ti nemají dobré zkušenosti. Pak se dá těžko divit těm, kteří mohou cizince čekat, že je ve svém městě nechtějí. Problém je v podmínkách. Musejí být nastavené tak, aby nezhoršovaly kvalitu života místním lidem a imigrantům pomohly. 

Co konkrétně bychom tedy měli udělat pro efektivní azylovou politiku?

Imigrantům bych nezavíral dveře, ale znovu opakuji, měli bychom si je vybírat. Vždyť není krize jen v Sýrii a Iráku, ale hroutí se Ukrajina, kde je mnoho lidí, kteří by byli ochotní sbalit kufry, a mohou to být velmi kvalitní a vzdělaní lidé. Šokovala mě informace, že ukrajinským studentům dáváme asi 45 stipendií za rok a ještě přes nadaci Olgy a Václava Havlových. Dokázal bych si představit, že budeme dávat třeba dva nebo tři tisíce stipendií ukrajinským nebo běloruským studentům. My jsme pro ně blízká země. To je cesta pro Českou republiku, pokud chceme obohatit naši pracovní sílu. U nich je předpoklad, že u nás vystudují, založí rodiny a budou pracovat.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy a České republiky v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí?

Myslím, že si s migrační krizí v každém případě poradíme. Nejsme ale ti, kteří budou o evropské politice vůči imigrantům rozhodovat. Motorem dění jsou Německo nebo Francie a motivace kancléřky Merkelové? Dlouho jsem nemohl uchopit, proč tak rozevírá všem imigrantům náruč. Nedávno jsem četl jakýsi její citát, kde vyjadřuje hrdost nad tím, že Německo je pro lidi z cizích zemí, zejména Sýrie, ostrovem naděje, což je především důležité s ohledem na minulost. Pochopil jsem její slova tak, že Německo má stále pocit „minderwertigkeitskomplexu,“ špatného pocitu ze své nacistické minulosti, a řeší to tímto způsobem, ale o náklady, případně negativní důsledky se chce rozdělit s ostatními. To není v pořádku.
Také argumentují tím, že potřebují doplnit Turky, kteří přišli do země pracovat v 60. nebo 70. letech a teď potřebují novou krev… Dobře, je to jejich politika, tak ať si vše řeší po své linii a nenutí do toho celou Evropu.
Myslím, že krizi zvládneme, otázkou je, jestli ji zvládne paní kancléřka Merkelová. Odpor proti ní je výrazný.

Myslíte si, že kancléřce Angele Merkelové půjde o „přežití“?

Jistě. Půjde jí o politické přežití. Nejsem sice expertem na německou politiku, ale mimo jiné mám možnost komunikovat s přáteli z Bavorska. Jsou velmi negativně dotčení celým vývojem, protože se rozhoduje v Berlíně, ale důsledky nese mimo jiné i Bavorsko.

Pravdou ale je, že i přes mírný pokles popularity má Merkelová velkou podporu a nedávno jednoznačně obhájila funkci předsedkyně CDU/CSU. Takže si nemyslíte, že její síla je tak velká, že odpor ustojí?

Kontradikce k tomu jsou čísla o růstu Alternativy pro Německo. To, co slyším já, a často od politických představitelů nebo významných podnikatelů z Bavorska, svědčí o něčem jiném.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Milá Katko,

Slováci z KSS se přejmenovali na SDL, aby nedráždili generaci, která o KSS jen slyšela. Díky médiím dostala KSS Černého Petra a tak ji Weis , předseda KSS, přejmenoval na SDĽ. Teď jen málo lidí si vzpomene na KSS. Proč se nezkusíte přejmenovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Keller: Je fajn, že si platově přilepšíme až počátkem třetí světové

9:10 Keller: Je fajn, že si platově přilepšíme až počátkem třetí světové

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Časy se mění. Tak nazval další svou stať pro ParlamentníListy.cz sociolog a fi…