Jak hodnotíte rok 2014 z hlediska naší země? Byla dle vašeho mínění politická situace lepší, nebo horší než jindy?

Byl to první rok nového politického režimu. Přešli jsme od parlamentní demokracie k vládě charismatické osobnosti. Myslím, že parlamentní demokracie chybí snad už jen Václavu Klausovi, nikdo jiný nelituje. Otázkou samozřejmě je, zda bude nový režim lepší. To je dnes předčasné soudit, nelze však popřít, že Andrej Babiš vrátil podstatné části obyvatel České republiky optimismus a víru, že může být stejně dobře jako v devadesátých letech.

O Andreji Babišovi se ale říká, že se jedná jen o krátkodobou záležitost, že ANO je marketingový projekt, sbírá protestní hlasy a podobně…

To je nepochopení. Pohledy, které říkají, že ANO jsou další Věci veřejné, to jsou pohledy značně povrchní. Možná to tak bylo v prvních fázích Babišovy strany. V roce 2014 však hlasy pro Andreje Babiše znamenaly optimistické vyjádření ve prospěch nového režimu. Pochopitelně se nabízí reminiscence s jiným mocným Slovákem, jehož vládu mnozí pamatují, Gustávem Husákem.

Jak to?

Dr. Husák nevedl řeči o reformách, ale dokázal přebudovat poststalinistický režim na socialismus s lidskou tváří, ve kterém se mnoha lidem žilo lépe než dnes. Nemůžeme ale očekávat, že by Babišova éra trvala srovnatelně dlouho. Jeho vláda stojí na jiných základech a podléhá jiné dynamice. Babišova moc nepřežije rok 2020. Jeho popularita bude pravděpodobně ještě tak zhruba rok narůstat, pak bude stagnovat a nakonec se prudce zhroutí. V konečné fázi mu vypoví loajalitu i naprostá většina jeho dnešních spolupracovníků a obrátí se proti němu.

Když pomineme Andreje Babiše a ANO, došlo i k nějakým dalším významným změnám?

V roce 2014 se dramaticky vyostřil doutnající konflikt mezi městskými vzdělanými elitami a většinou obyvatel. Ten konflikt se přiostřoval již delší dobu, jeho formování urychlila přímá volba prezidenta, ale skutečnou rozbuškou se stal až spor o islamizaci České republiky. Dnes žijeme v zemi rozdělené do dvou táborů, které nesdílejí společné hodnoty, nemají společné zájmy a necítí závazek chovat se jedni k druhým poctivě a slušně. Přitom je jednoznačné, že situaci takto vyostřila „elita“, obyčejní lidé reagují až se zpožděním. Pro mne osobně je velkým zklamáním nárůst antisemitismu mezi vzdělanci.

Stalo se také něco pozitivního?

Za velmi pozitivní pokládám, že zmizelo „tunelování“ jako téma. Andrej Babiš dnes rozdává stomilionové zakázky bez výběrových řízení, přiděluje miliardové kšefty svým vlastním podnikům, financuje svou skupinu Agrofert penězi daňových poplatníků… A málokdo proti tomu protestuje.

Jako země se potřebujeme posunout k poznání, že pokud politik prosadí špatné rozhodnutí, způsobí tím mnohonásobně větší škody než tím, že si něco ukradne. Jestli politik prosadí taková opatření, že budou vznikat nové firmy a dobrá pracovní místa, pak mu můžeme tolerovat, že si přilepší ze státního. A pokud dobrá pracovní místa ničí, pak by měl odejít, i kdyby byl sebepoctivější.

Pracovala podle vás vláda dobře? Co kteří důležití činitelé ve vládě udělali dobrého a čím České republice uškodili?

Když se podíváte na všechny ty novinky, které jsou překotně zaváděny, v téměř všech případech byly záměrem úředníků na ministerstvech ještě předtím, než tato vláda nastoupila. Včetně těch elektronických výkazů, registračních pokladen, zvýšení minimální mzdy, zákonu o státní službě a podobně.

Dnes máme vládu, která se neplete do vládnutí, mechanicky schvaluje předkládané materiály a soustředí se na obhajobu těch rozhodnutí před veřejností. Ten princip je dobře vidět na sporu o české děti ukradené norskými úřady. České úřady stojí na straně norských úřadů, česká veřejnost stojí na straně rodiny a dětí. A jak hlasovali poslanci ANO? Přesně tak, jak chtěli úředníci z Ministerstva práce a sociálních věcí. Andrej Babiš koncentruje obrovskou moc, ale zatím ji nezačal používat. Rozhodují anonymní úřednické aparáty.

Někteří komentátoři či politici varují před ohrožením svobody v České republice – kumulací moci u Andreje Babiše, zneužitím jeho moci díky vlastnictví médií a podobně…

Velká média skutečně komplikují a omezují možnost demokratického rozhodování. Je ale zcela lhostejné, zda jsou řízena úzkou skupinou intelektuálů, jedním miliardářem nebo jejich kompromisem. V tom smyslu nedošlo k žádné změně k horšímu.

Jak hodnotíte samotného Andreje Babiše? Slibuje, co splnil? Co udělal dobrého a špatného? Věříte mu? Co říkáte zákonům, které Andrej Babiš připravuje?

Andrej Babiš neslíbil nic konkrétního a nic konkrétního ani neudělal. Daří se mu udržet optimistickou náladu. Nic víc, nic míň. Jak už jsem řekl, „Babišova reforma“ spočívá pouze v tom, že uvolnil ruce úředníkům na ministerstvech, takže se zvyšují rozpočty, přibírají tisíce nových úředníků, uvalují další a další povinnosti na menší podnikatele. Přitom z kusých vyjádření blízkých spolupracovníků Andreje Babiše se dá usuzovat, že vědí o tom, že ta opatření jsou špatná a naší zemi poškodí.

Můžete to rozvést?

Týká se to dvou oblastí. Ekonomika. Existují v zásadě dvě koncepce, jak současnou situaci řešit – balkánská a bavorská. Centrální byrokracie pochopitelně preferuje balkánskou cestu, takže se k ní hlásí i Andrej Babiš. Hovoří o tom, že ji přebírá z Chorvatska. Do nějaké míry je to pravda, je ovšem třeba doplnit, že ještě před Chorvatskem bylo něco velmi podobného uplatněno v Řecku. Víme, jak „dobře“ se daří lidem v obou těch státech. Diskuse o alternativním modelu, který byl uplatněn v Bavorsku a který vede k mnohem lepším výsledkům, nebyla vůbec otevřena. Vyžadovala by totiž omezit moc ministerské byrokracie.

Druhou oblastí je islamizace České republiky. Byrokracie centrálních orgánů a s ní spojení intelektuálové tlačí na to, aby se Česká republika plně otevřela imigraci, aby přijímala i radikální muslimy a aby radikální islamisté byli zvýhodňováni před umírněnými muslimy i před českým obyvatelstvem. Andrej Babiš osobně se k těm záležitostem nevyjadřuje, ale svým hlasováním i svými médii jednoznačně podporuje koncepci paní Šabatové a pana Dienstbiera.

Jak hodnotíte prezidenta Zemana, jeho činnost, výroky, zahraničně-politické postoje? Má být dle vás Zeman prezidentem i příště? Pokud ne, koho chcete raději na Hrad?

To jsou dvě různé otázky. Dokážu si představit mnohem lepší prezidenty, než jakým je Miloš Zeman. Ale v rámci možností si počíná velmi dobře. Ve všech případech, kdy se dostal do konfliktu s vládou nebo s pražskými intelektuály, byla pravda na jeho straně. Nenapadá mě, co bych mu mohl vytknout.

A jaké lepší prezidenty byste si tedy dokázal představit?

Jednoznačně nejlepším prezidentem by byl Tomáš Březina, majitel firmy Best. Nezbohatl privatizací, státními dotacemi ani evropskými fondy, ale poctivou prací. Na rozdíl od Andreje Babiše nepřebíral firmy, které vytvořili jiní, ale sám firmy budoval. Dobře si pamatuje na doby, kdy na tom nebyl dobře. Má úžasný soucit s chudými lidmi. A je to chlap, který se nebojí dělat těžká rozhodnutí. Má i slušné vystupování. Jeho jediný problém je v tom, že to o sobě neví. Ale kdyby se rozhodl kandidovat, šel bych mu snad zadarmo pracovat do volebního štábu.

Vydrží podle vás vláda příští rok? Čekají nás příští rok předčasné volby? Nebo něco jiného převratného?

Těžko říct. Kdybych byl já na místě Andreje Babiše, vyvolal bych předčasné volby, a to ještě dříve, než budou obsazovány pozice podle nového zákona o úřednících.