Předák ČSSD promluvil o konspiračních teoriích o přerozdělování světa mezi USA a Ruskem, nové studené válce a jak nás sankce poškozují

05.01.2015 13:04 | Zprávy

ROZHOVOR Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa odsuzuje ruskou anexi Krymu, ale ten už se dle něho Ukrajině nevrátí. V reakci bylo nutné sankce zavést, ale ty by měly být nastaveny tak, aby nepoškozovaly české firmy a aby je neobcházely velké firmy z velkých států. Asociační dohoda EU s Ukrajinou dle něho není zasazena do reálného ekonomického rámce. Politika USA na Blízkém východě pak prý destabilizovala region.

Předák ČSSD promluvil o konspiračních teoriích o přerozdělování světa mezi USA a Ruskem, nové studené válce a jak nás sankce poškozují
Foto: Daniela Černá
Popisek: Antonín Seďa, poslanec ČSSD

Vy jste kritikem odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Ruské federaci. Co říkáte ale takovým námitkám, že k odtržení Krymu a následné anexi Ruskem došlo až poté, co v Kyjevě došlo k převratu proti legitimně demokraticky zvolenému prezidentu Janukovyčovi, že na Majdanu tvořily významnou sílu různé banderovské a neofašistické skupiny, čehož se ruští obyvatelé Krymu mohli obávat? A třetí bod obhajující anexi Krymu Ruskem je, že Krym byl historicky ruský a k Ukrajině ho připojil až sovětský vůdce Chruščov...
 
Nic není bílé ani černé, bývá to většinou nějaké šedivé. Jasné je, že připojením Krymu byly ze strany Ruské federace porušeny mezinárodní dohody vůči Ukrajině. Je také jasné, že takováto anexe musela být dlouhodobě připravovaná a že to nebylo ad hoc. Čekalo se jen na nějakou záminku. Na Majdanu byly ať už na jedné či na druhé straně různé struktury. Faktem je, že to svrhnutí prezidenta Janukovyče by se dalo považovat za porušení platné ústavy Ukrajiny. Na druhé straně svobodné volby na Ukrajině, které proběhly kromě Doněcka a Luhanska, ukázaly, že premiér i další podporu obyvatelstva mají.
 
Základní roli sehrálo odmítnutí asociační dohody s EU panem prezidentem Janukovyčem. Po pravdě řečeno, nemyslím si, že ta smlouva odhadla politickou a hlavně ekonomickou situaci Ukrajiny. To byl zásadní problém. Ukrajina v té době nebyla připravena akceptovat tuto smlouvu. A to je zase o národních zájmech, ale je to rozhodnutí Ukrajinců, do toho jim nemůžu mluvit.
 
Máte pravdu, že na Krymu je Rusů strašně moc. Platila dohoda mezi Ukrajinou a Ruskou federací o umístění vojenských jednotek v Sevastopolu a jinde. To referendum mělo být posvěcení anexe. Z mého pohledu to ale posvěcení není, protože to je proti platné ústavě Ukrajiny. To je podobné, jako kdyby v nějaké části Moravy někdo zorganizoval a zaplatil nějaké referendum. Bylo by to proti Ústavě a zákonům ČR a pak by se tam něco vyhlásilo... Takhle je to špatně.
 
Na Majdanu určitě působili agenti obou stran. Je fakt, že na Ukrajině mají oligarchové své domácí armády. Určitě to tam není stabilní. Ekonomická situace je tam špatná. Podle mě zpravodajské služby Ruské federace měly dostatečné informace o tom, jaká ta situace je a jaká je nálada, takže částečně to mohly být i provokace ze strany Ruské federace.
 
Nicméně s tím Krymem se asi už nedá nic dělat. Asi se nedá počítat s tím, že ho Rusko vrátí. To by se Putin před Rusy znemožnil...
 
Ke Krymu se musí najít nějaké politické řešení, ale také si nemyslím, že už by šel zpátky k Ukrajině. Víme, že to byl podnět k tomu, aby parlamentní shromáždění NATO zrušilo stálé kontakty s Ruskem, to byl ten stálý výbor. To má negativní dopady na spolupráci mezi státy NATO a Ruskem například v boji proti terorismu a podobně. Ale jsou to věci, které se musely odehrát, protože demokratické země přece nemohou zavírat oči nad anexí částí území nezávislého státu.
 
Jak to tedy ale řešit?
 
Můj pohled je, že vznikne nějaká Krymská republika, která bude mít zvláštní statuty. Je otázka, zda to bude samostatný stát, či součást Ruské federace. Osobně se mi to ale celé nelíbí.


 
Ale jestli tu nebyl precedent v případě Kosova, které také bylo součástí suverénního státu. Ale fakticky se stalo protektorátem USA, je tam vojenská základna USA. Přesto to Česká republika uznala, ačkoli má se Srbskem dlouholeté vazby, a nezaváděly se sankce proti USA...
 
Rozdíl mezi Kosovem a Krymem je, že to není anexe Spojených států. Tam byla genocida. Menšina Srbů, kteří tam žili a jejichž to bylo území, byla postupně vytlačována mimo. Kdyby tam proběhlo referendum jako na Krymu, tak by to dopadlo stejně, tedy ve prospěch nezávislosti Kosova. Projednávání smlouvy o zdanění mezi Českou republikou a Kosovem bylo ve sněmovně už po sedmnácté přerušeno, protože řada lidí cítí, že uznání Kosova Českou republikou v roce 2008 nebylo dobře, protože to odporovalo některým mezinárodním předpisům.
 
Myslíte si, že sankce proti Rusku k něčemu pozitivnímu vedly? Sám americký viceprezident Joe Biden přiznal, že Amerika EU k sankcím dotlačila. USA mají minimální obchod s Ruskem, zatímco řada evropských států poměrně výrazný. Neplatíme cenu za zájmy někoho jiného? Povede to nakonec k něčemu pozitivnímu?
 
Sankce odsouhlasily členské státy EU. Mně u sankcí týkajících se jednotlivců vadilo, že do nich nebyli zahrnuti strůjci té anexe Krymu, to znamená Putin, Medveděv a další. Tam byli někteří poslanci, ale hlavy tam nebyly. Zaznamenali jsme poslední projevy Putina, pád rublu, očekává se velká inflace. Čili to bude mít velké negativní dopady na životní úroveň ruských občanů. V tomto pohledu ty sankce vliv měly. Teď je otázka, proč trestat Rusy, když ti, kteří jsou ve vrcholových orgánech, tak těch se to tolik nedotkne?
 
Další věc je, že firmám z České republiky, Slovenska, Německa a tak dále se zhoršilo obchodování. Není to celý sortiment produkce, ale věci typu obrany a bezpečnosti, tedy věci, které jsou na sankčním seznamu. Ale je tu pořád snaha ten sankční seznam rozšiřovat, což není dobře. Naposledy jsem řešil První brněnskou, která dodává motory do vrtulníků a tak dále. A tyto motory měly být na sankčním seznamu. To by u nás zvýšilo nezaměstnanost a zastavilo růst našich firem a pak tu jsou dodatečné náklady státního rozpočtu na podpory v nezaměstnanosti a podobně. My jako země středního rozsahu nemáme tolik firem, které mají zastoupení v zahraničí, aby ty sankce mohly obcházet, jak to dělají velké země. Firmy velkých zemí mají filiálky a ta filiálka to nakoupí a zboží přiveze. Takže z tohoto pohledu to pro nás není moc férové.

Nechci hodnotit rozsah zahraničního obchodu mezi USA a Ruskem, ale rozhodně posilování úlohy USA v Pacifiku je zřejmé. Hledají nové trhy. Připravují dohody s Čínou, Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem, Indií. Američané cítí, že rostoucí ekonomika v těchto státech bude absorbovat i jejich zboží. Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Mně na sankcích vadí ještě jedna věc...

Ano?

Před vstupem do politiky jsem dělal v Letu Kunovice. Když se zrušilo RVHP, tak ten podnik byl v bankrotu, protože jsme ztratili bývalá odbytiště. V současnosti je vlastníkem bývalého Letu – je to Aircraft Industries – ruský vlastník, který nalezl odbytiště pro podnik v Ruské federaci i mimo ni. Kdyby mělo dojít na rozšiřování sankcí, tak ten podnik dopadne stejně jako před 25 lety. To si myslím, že je špatně. Řada podniků, která ať vinou špatné privatizace či kvůli jiným věcem ztratila trhy, tak po 25 letech musela vynaložit velké úsilí a velké finance, aby se mohla na východních trzích etablovat. Najednou vlivem těchto sankcí by to zase ztratila.

A obsadil by to někdo jiný...
 
Ano. Protože víme dobře, kdo obsadil ruský trh. Asijské státy a naši partneři v rámci EU. Takže pořád to je o národních zájmech. To ale neznamená, že by Česká republika neměla ruským politikům říkat jasně, že se nám nelíbí anexe Krymu, účast vašich zelených mužíčků a dodávky zbraní na východní Ukrajinu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Lukáš Petřík

Jana Maláčová byl položen dotaz

Předsedkyně

Proč myslíte, že zrovna vy můžete stranu dostat zpět do sněmovny, když jste byla u toho, když z ní vypadla? A věříte si v příštích volbách? Podle všeho jste zatím bez šance na návrat. Není to paradox, když máte takovou příležitost, protože jen minimum lidí je spokojených s tím, jak se jim daří?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dusno mezi Černochovou a Řehkou. Pavel a „červené barety“. Po výživném jednání výboru hovoří poslanec Vích

17:45 Dusno mezi Černochovou a Řehkou. Pavel a „červené barety“. Po výživném jednání výboru hovoří poslanec Vích

Rozčílení ministryně Jany Černochové kvůli incidentu na cvičení v Keni, kvůli kterému tato zatajovan…