Proč se vzpomínek při příležitosti šestisetletého výročí upálení Mistra Jana Husa tady v Kostnici nezúčastnilo více předních českých politiků?
Reprezentuji zde Českou republiku na základě dohody, kterou jsme udělali v rámci ústavních činitelů. Předseda vlády se účastnil akcí v Betlémské kapli v Praze, já jsem tady. Sejdeme se všichni šestého opět v Betlémské kapli, takže mám pocit, že je z hlediska Česka zastoupení na akcích adekvátní.
Jaký je váš vztah k tomuto českému církevnímu reformátorovi?
Asi jako každému se mi dostala do hlavy podoba Husa, jak ho ve svém filmu prezentoval Otakar Vávra. Začátky dějepisu jsem absolvoval v bývalém režimu, takže můj pohled na Husa byl hodně formován tím socialistickým pojetím. Pak to ale bylo o hledání nových pramenů a pohledů. Debaty s některými představiteli Církve československé husitské, třeba s biskupem Davidem Tonzarem, či četba článků mi hodně Jana Husa osvětlily. Se zaujetím jsem očekával seriál České televize o Husovi, který byl historicky velmi korektní a možná až dokumentární. Podle mě ale splnil účel a poskytl jiný pohled na učení Jana Husa.
Nemyslíte si, že si Jana Husa Češi stále velmi idealizují? Například po fyzické stránce nešlo o hubeného a asketického muže, ale přinejmenším z počátku o celkem poživačného kněze...
To hlavní, co chtěl, byla reforma církve. Hlásal pravdu, snažil se k ní přivést všechny věřící, a to je jeho největší přínos. Jeho podoba už není až tak podstatná. Dokázal strhnout davy. Zde v Husově domě jsem sledoval jeho cestu do Kostnice. Předcházela jej pověst kacíře, a když přišel do města, kde přespával, byl během chvilky schopen vyvrátit obraz kacíře a nadchnout lidi pro své učení. U něj šlo hlavně o myšlenky.
Občas někteří kritici přirovnávají hnutí husitů k dnešnímu Islámskému státu. Co vy na to?
Takto extrémní přirovnání jsem nezaznamenal. Je možné, že to někdo používá, ale určitě nejde o mainstream. Husité nebyli skupinou, jak nám ji prezentovala socialistická ideologie, která z nich udělala hrdinné odbojáře proti tehdejšímu establishmentu. Takové černobílé vidění není pravdivé. Možná šli v některých věcech do extrémů, ale jednalo se o logickou reakci na frustraci z toho, jak dopadl Jan Hus a jaké podmínky v českých zemích panovaly. Je pravda, že kostnický koncil je u nás spojován sice hlavně s Husem, ale jeho hlavním cílem bylo odstranit schizma a vrátit důvěru papežskému stolci, což se podařilo. Optikou evropských dějin byl koncil úspěchem, ale pro Čechy bude vždy svázán s osudem Mistra Jana Husa.
Připomínáme si Husův život v pravdě. Do jaké míry žije v pravdě česká Poslanecká sněmovna?
Každý z nás je o své pravdě, kterou hlásá, přesvědčen. O tom je demokracie. Pokud je schopen si ji slušnou a věcnou argumentací obhájit, je vše v pořádku. Jestliže sklouzává k demagogii anebo dokonce k násilnému prosazování své pravdy, je to špatně.
Nezdá se vám, že politiků, kteří tu svou pravdu vzhledem k migraci prosazují demagogií, v Poslanecké sněmovně přibývá?
Nemyslím si. Ti, jež používají v této otázce demagogii, by šli spočítat na prstech jedné ruky. Doufám, že to tak i zůstane. Nerad bych, aby tradiční politické strany sklouzly k nějakému lacinému extremismu anebo naskakovaly na vlnu populismu. ODS, TOP 09, KSČM, když budu mluvit jen o opozici, jsou tradiční politické strany a bylo by škoda, kdyby dlouhou tradici prodaly za nějakou krátkodobou vidinu zisků velmi laciných politických bodů. Doufám, že v otázce imigrace budeme schopni, jak koalice, tak i opozice, spolu komunikovat. Doufám, že to nebude sklouzávat k nějakým šibenicím na Václavském náměstí. To bylo jednoznačně za hranou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský