Vláda řeší, zda umožnit zaměstnavatelům výpovědi zaměstnancům bez udání důvodu. Premiér hovoří o tom, že to bude kompenzováno vyšší částkou odstupného. Je to podle vás správná cesta, jak učinit pracovní trh „flexibilnějším“?

Výpovědi bez udání důvodů představují pro zaměstnance ztrátu jistoty zaměstnání. Celá řada lidí žije od výplaty k výplatě a musejí si brát půjčku i na větší spotřebič, pokud se jim rozbije, a nemluvím o tak velkém závazku, jako je hypotéka na vlastní bydlení.

Vyšší míra nejistoty práce může mít negativní dopady také na sociální stabilitu a celkovou kvalitu života zaměstnanců.

Výpovědi bez udání důvodů povedou k mocenské nerovnováze mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, což by mohlo vést k potenciálnímu zneužívání. Dokážu si v dnešní době představit, že se zaměstnavateli nebude líbit politický názor zaměstnance a dá mu prostě výpověď.

Zaměstnanci by mohli být také méně motivovaní a loajální vůči svému zaměstnavateli, pokud by věděli, že mohou být propuštěni bez jakéhokoli důvodu. Zrušení nutnosti udání důvodu pro výpověď by mohlo být v rozporu s principy ochrany zaměstnanců v pracovním právu. Možnost propouštění bez důvodu může být vnímána jako neetická a nespravedlivá vůči zaměstnancům.

Zaznívají i obavy, že se tyto výpovědi bez udání důvodu budou uplatňovat proti zaměstnancům, kteří jsou „nepříjemní“, ať už svou snahou domoci se pracovních práv nebo třeba i svými politickými názory. Je podle vás v současné společenské atmosféře budování příkopů proti „sviním“ toto nebezpečí reálné?

Rozhodnutí o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu může vyvolat napětí v pracovních vztazích a v dnešní době napjatosti. Nejistota ohledně práce může zvýšit zranitelnost zaměstnanců, což může být zneužito zaměstnavateli k potlačení projevu názorů. Tímto krokem se může vláda snažit zabránit přílišné otevřenosti a zamezit vyjádření odlišných postojů.

Zmiňuji se o tom i kvůli aktuálnímu příběhu Igora Němce, který pracoval v kanceláři ředitele České televize a v tomto týdnu byla jeho smlouva ukončena kvůli „názorovému rozchodu“. Časově to navazovalo na kampaň v některých médiích, upozorňující na jeho účast na vlasteneckém setkání v Příčovech. Měla by Rada ČT žádat v tomto směru od ředitele Součka nějaké vysvětlení?

Je naprosto nezbytné, aby pan ředitel Souček vysvětlil, jaké konkrétní názorové rozdíly vedly k této situaci. Důvodem k ukončení pracovního poměru by neměly být pouze odlišné názory, ale spíše by mělo jít o objektivní hodnocení pracovního výkonu, dodržování pracovní etiky a splnění pracovních povinností a pravidel.

Názorové rozdíly by neměly sloužit jako záminka k propuštění, pokud neovlivňují pracovní prostředí či výkon zaměstnance. Je klíčové, aby zaměstnavatelé dodržovali principy spravedlnosti a rovného zacházení se všemi zaměstnanci a každé propuštění by mělo být opodstatněné a v souladu s pracovními předpisy.

Jak celkově hodnotíte zhruba rok působení Jana Součka v čele České televize?

Až na zrušení pořadu 168 hodin nevidím žádné velké změny. Na jednu stranu chápu, že dělat radikální změny v takovém molochu, jako je ČT, není jednoduché, ale jsou placeni z koncesionářských poplatků a podle toho by měla úroveň nejen zpravodajství vypadat. Ač může mít redaktor jiný názor než diskutující, vždy by měl být profesionál a neměl by jej dávat najevo.

Padají obvinění, že je v televizi „normalizátorem“, protože zrušil letitý pořad 168 hodin. Co si myslíte o názorech, že s tímto pořadem končí i svobodná publicistika a kritika politiků?

Tento program v mnoha případech neměl s kritickým hodnocením nic společného, byl spíše bulvárního rázu. Veřejnoprávní média by měla ctít stanovené normy a etické zásady a vyhýbat se bulvárnímu stylu žurnalistiky. Financování veřejnoprávních médií z veřejných prostředků znamená, že by mělo být jejich povinností sloužit veřejnému zájmu prostřednictvím poskytování objektivních, důvěryhodných a vyvážených informací namísto senzacechtivých a často nepodstatných zpráv na úkor hloubkového zpravodajství a analýzy.

Je proto klíčové, aby veřejnoprávní média udržovala vysoký standard novinářské práce a zaměřovala se na kvalitní obsah, který informuje a vzdělává veřejnost.

Veřejná debata nám v poslední době vůbec zhoustla, vládní koordinátor strategické komunikace, pan Foltýn, hovoří o tom, že část občanů zde svým chováním slouží Rusku a měla by být ohrazena „příkopem a karanténou“. Část z nich jsou podle něj „prostě svině“. Prezident Pavel, jeho nadřízený, má pro tato slova pochopení a těm, které to uráží, vzkázal, že se v tom nejspíš poznali. Máte pocit, že je normální, abychom si tu nadávali do sviní?

Označovat část občanů za svině kvůli tomu, že jejich názor není v souladu s názorem toho druhého, tak to je projev fašismu. To už jsme tady jednou měli, že někdo tady něco oplocoval. Jsem pro otevřenou diskusi, jelikož jen ta umožňuje minimalizovat škodlivé následky a dává prostor k oponování kontroverzních názorů.

Omezením diskuse, cenzurou a potíráním nepohodlných názorů vzniká totiž ta pravá nenávist a rozděluje společnost. Pokud bude omezena diskuse, tak to bude mít naprosto opačný efekt, a to ten, že se názorové proudy ve společnosti vyhrotí. Kde lze lidi trestat za názor, tam není demokracie.

Blíží se nám krajské volby, ve kterých kandidujete v Karlovarském kraji. Co podle vás dokázalo tomuto regionu přinést čtyřleté vedení pod taktovkou Starostů?

Nemohu jen kritizovat, je třeba uznat, že region má intenzivnější marketingovou kampaň, ale výsledky nejsou takové, jaké byly očekávány, a není zaznamenán příliv více turistů místo dřívějších lukrativních ruských klientů. Díky různým podpůrným programům jsme získali nové lékaře a zdravotní sestry, ale za to bych nejspíš nepřičítala zásluhu vedení kraje, spíš skvělému vedoucímu oddělení zdravotnictví, díky němuž k těmto změnám došlo. Jinak se situace téměř nezměnila, stále tu máme nedostavěnou dálnici, vedení kraje projelo možnost mít komplexní onkologické centrum, a tak ho jako jediný kraj nemáme. Utratilo se 1,3 miliardy za autobusy, do nichž se lidé nevešli, a nové spoje nebyly koordinovány, což způsobilo, že lidé museli venku čekat na zastávkách v mrazu a nemohli se dostat do práce nebo do školy. Jedna věc, ve které je vedení kraje zkušené, je plýtvání penězi na neefektivní projekty, které nebudou mít žádný udržitelný dopad, a nelze zapomenout na vytvoření nového týmu pro komunikaci v rámci vedení kraje, aby si zajistili PR.

V posledních týdnech sledujeme kauzu kolem chomutovského starosty z hnutí ANO, do které je ale namočen i karlovarský politik ODS a podnikatel blízký bývalému senátoru Horníkovi, dlouholetému vlivnému funkcionáři místního STAN. Čím to, že v tomto kraji se korupční kauzy objevují poměrně pravidelně a politici do nich spadají tak nějak „napříč spektrem“?